RECENZE: Rick Riordan, Zrádný labyrint

Apollónova cesta zpět na Olymp pokračuje. Nyní již bývalý bůh slunce se střetne i s posledním členem novodobého triumvirátu, nechvalně proslulým císařem Caligulou, proti kterému i dosavadní Apollónovi protivníci Nero a Commodus působí jen jako zlobivé děti s nebezpečnými hračkami. Co jsou přece hroziví Germáni v porovnání s mluvícím koněm?

Triumvirate Holdings, trojice šílených imperátorů z dob starého Říma, kteří se díky své slávě povýšili na bohy, chystá útok na polobožský Tábor Jupiter. Apollón, stále uvězněný v kůži šestnáctiletého Lestera Papadopoulose, polobohům ale nemůže pomoct – musí následovat proroctví a osvobodit další z pradávných orákul. Tentokrát Sibylu Erythejskou, uvězněnou v Labyrintu, který čarodějka Médeia proměnila v ohnivé peklo. Dryády v Palm Spings kvůli tomu umírají, satyrové zuří a Apollóna čeká další nemožná mise – musí získat Caligulovy boty, osvobodit Orákulum a přežít společnost své polobožské paní Meg.

Jak už Riordan ukázal ve svých předchozích knihách, umí svým hrdinům pořádně zavařit. I Zrádný labyrint je divokou jízdou plnou bizarních zvratů, šílených soubojů a emotivních shledání i loučení, kde si hrdinové sáhnou až na samotné dno. Zpátky na scénu autor přivádí i polobohy známé z předchozích sérií – Jasona, Piper, trenéra Hedge i satyra Grovera, který je s fanoušky světa Percyho Jacksona už od samotného začátku. Postavy se vyvíjí a vztahy prohlubují, a fanoušky čeká i jedno nehezké překvapení. Netřeba dodávat, že stejně jako první dva díly Apollónova pádu je i trojka úzce provázaná s minulými dobrodružstvími, na které se také často vzpomíná a odkazuje.

Pubertální jazyk a nápadité provázání antických mýtů s moderní americkou kulturou už má Riordan po dvanácti knihách universa v malíčku. Apollón nás opět na začátku každé kapitoly navnadí tematickým haiku a budou srovnány některé staré účty. Zrádný labyrint také nabírá poněkud vážnější vyznění než úvodní dva díly pentalogie. Ne, že by ubylo vtípků, ale vážných důsledků je mnohem více. A ačkoli je děj stále květnatý, rychle skáče od jednoho k druhému a nenechá čtenáře chvíli v klidu, je o něco více konzistentní a ne tak rozházený jako v Temném proroctví a Tajemném orákulu.

Celkově je možné spatřit v rámci Apollónova pádu spíše vzestupnou tendenci, a můžeme být zatím jen zvědaví, jak na tom budou poslední dva plánované díly série. Jak již bylo řečeno v předchozích recenzích, Riordanovy knihy si snadno najdou cestu jak k pubescentům, tak i k odrostlejším čtenářům, pokud jim tedy zrovna jeho živý a osobitý styl padne do noty. Bohužel však těm, kteří by s jeho knihami chtěli začít, nezbývá nic jiného než začít od Zloděje blesku, aby byli řádně v obraze. Na druhou stranu si mohou být jisti, že mají zásobu dobrého čtiva na několik týdnů dopředu.

Rick Riordan – Zrádný labyrint (Apollónův pád 3)
Nakladatelství: Fragment
Překlad: Dana Chodilová
Počet stran: 408, vázaná s přebalem
Rok vydání: 2018
Cena: 399 Kč