Co číst v karanténě: nakladatelství Carcosa

Karanténa nebo omezené vycházení je dost nuda. Potkáváte furt ty samé lidi, a i když svou rodinu milujete, po měsíci jen s nimi a několika bandity, které občas potkáváte venku, na poště či v supermarketu byste společnost někoho zajímavého a neokoukaného uvítali. Někdo si namaluje na míč obličej a vytvoří si tak kamaráda Wilsona, jiný, prozatím příčetnější, se pokusí skamarádit s nějakými novými knižními postavami. A od toho je tu mimo jiné Carcosa, protože její hrdinové a vaši noví kamarádi jsou všechno jen ne obyčejní a okoukaní.  

Vydavatelství Carcosa je pro mě hlavně Carlton Mellick III. Šílený autor s ještě šílenějšími nápady, který kombinuje sex, násilí, nadpřirozeno, lásku a bizarnost způsobem, jakým by tvořil snad jen kubistický malíř na psilocibinu. Jeho Strašidelná vagina způsobila na knižních serverech malé pozdvižení, protože jak název, tak námět je skutečně netradiční a je vlastně prvním opravdu bizarofiction zářezem českého knižního trhu. Dalo by se namítnout, že takový Lansdale, který kdysi vyšel, taky není čistokrevný horor, ale Melick III je jen jeden.

Strašidelná vagina

Ve Vagině se ocitnete v kůži Steva, který má problém. Z útrob jeho přítelkyně Stacy se ozývají kvílivé zvuky, a když jednoho dne nečekaně při sexu porodí kostlivce, je téměř jisté, že něco není v pořádku. Stevovi nezbývá než se vydat tam, kam vás většinou posílají známí, když jim vyspoilerujete konec detektivky, či nový díl seriálu. Tedy do vaginy. Carton Melick III má dar psát o naprosto nepředstavitelných věcech úžasně přirozeně. Dutá těla, superhrdinské pohlavní choroby, tajemný svět ve vagině s kostlivci i přírodou a vlastními obyvateli, občas zalitý spermatem. A to není všechno - už tu od něj díky Carcose máme tři knihy, takže je houšť - plastická operace na plyšáka, ďábelská dívka, legový kulomet, žárlící legová socha nebo démonická rodinka. To jsou jen některé věci, které by vám vytanuly na mysl jen v horečnatých snech ať už s Covidem-19, nebo bez něj. Tady je máte hezky za střízliva, bez nutnosti svíjet se v agonii. Můžete si je pohodlně vychutnávat na balkóně, v posteli či ve vaně. Taková je edice Club Bizarre od Carcosy. Plná překvapení a úžasného čtení.

Tramvaj č. 1852

Nejen Melickem III je živ člověk. Musím říct, že jsem se Edwardu Lee podvědomě vyhýbal, ale nakonec mě anotace přesvědčila a udělal jsem dobře, když jsem se přesvědčit nechal. Pokud máte přečteného Carltona Mellicka III a máte chuť na nášup, Edward Lee se svou Tramvají č. 1852 není vůbec špatná volba. Dostanete se do města stíhaného finanční krizí, bordelu se zvlášť vybranou klientelou, zvláštním posláním, a nakonec proniknete do cizích děsivých lovecraftovských světů říznutých devadesátkovým sešitovým pornem, kde je dovoleno osouložit všechny a všechno. Přes to poslední, co jsem napsal, má Tramvaj nesporné kvality a nejde o nějakou prvoplánovou záležitost čistě pro znechucení či vzrušení. Je to zkrátka bizár.

Pokud vás už nebaví ta nudná doporučená četba - klasický horror, klasické scifi, klasická romance, zkuste sáhnout po něčem od Carcosy, protože tahle značka neprodukuje nic, co by se dalo označit slovem klasický nebo snad dokonce předvídatelný, a přesto jde o samé skvělé čtivé a nenáročné knížky. Zkrátka to pravé pro odreagování, restart mozku a fantasie, zahnání domácí ponorky či samoty. 

Na všechny knihy od Carcosy se můžete podívat ZDE.