RECENZE: N. K. Jemisin – Mac Walters, Mass Effect Andromeda: Iniciace

Od vydání ME Andromeda uběhly tři roky a BioWare od té doby kličkuje na dosti hrbolaté cestě. To však není důvod k tomu, abyste pohřbili Andromedu jako katastrofálně zpackanou příležitosti nebo zatracovali čerstvý přírůstek do masseffectí knižní řady. Hned vám řeknu proč…

Zaprvé to s Andromedou není tak strašné, jak vás možná zhrzená paměť přesvědčuje. Jasně, je to zdaleka nejhorší díl Mass Effectu a do hýčkané „trilogie“ asi nikdy nebude mít přístup, ale ty kupy hnoje, co na ni fanoušci naházeli hned po vydání, si přeci jenom nezaslouží. Pořád je to slušná a vcelku zábavná hra, která nabízí pár zajímavých příběhů. Možná si pomalu buduji pověst obhájce Andromedy (naposledy v recenzi na minulý knižní díl), ale věřte mi nebo ne, já si ji užila.

A co se týče samotné Iniciace, nu, tam by vás mělo na první pohled zaujmout jedno z dvou autorských jmen – N. K. Jemisinová. Přesně tak, ta Jemisinová, která se koupe ve vavřínech za svou parádní Zlomenou zemi (u nás zatím Páté roční období a Brána z obelisků). Ta Jemisinová, která si očividně nepěstuje žádný předsudek a klidně po hlavě skočí do kvalitativně přinejmenším diskutabilního žánru románů na motivy videoher.

Shrňme si to: (ne)povedenou hru máme, slavné jméno na obálce taky, kolísavou pověst herní beletrie jakbysmet… co by se mohlo pokazit?

Iniciace nás oproti Vzpouře na Nexu vrací do známé galaxie, kde jsme doma. Hyperion se teprve připravuje na start a do dlouhé pouti za novými obzory zbývá šest měsíců. A Alec Ryder potřebuje urychleně vyřešit jeden ošemetný problém. Někdo se dozvěděl o jeho vývoji umělé inteligence, který už tak balancuje na hranici legálnosti, a usmyslel si, že tak pěknou technologii by měl mít i někdo doma, než nenávratně zmizí v Andromedě stovky světelných let daleko. Zcizí kódy a uteče s nimi do vesmírné noci. A to už je pořádná prekérka. Ryder se obrátí na Coru Harperovou, biotičku s asarijským výcvikem a naši budoucí kamarádku. Implantuje Coře do hlavy SAMa a pošle ji na hon za kódy. Že jde o čas ani není třeba dodávat…

Řečeno na rovinu, Iniciace má dost pomalý rozjezd. Sice si nehraje na žádné představování světa, protože s nehráči se asi moc nepočítá, ale přesto musíme nejprve s Corou absolvovat plácání se ve vzpomínkách na výcvik u asari a překonat nějaká ta setkání se starými známými a podobně. Ale nevadí, přátelé, protože jakmile se to rozjede, je to zábava. Vlastně je to naprosto adekvátní přívažek k Andromedě – je jí to totiž podobné – má to svoje mouchy, má jich to dost, ale je to zábavné a dá se na tom najít hrst kladů.

Cora není kdovíjak fascinující postava, ale chemie mezi ní a SAMem je naprosto super, až je jednomu líto, že nedostala větší prostor. Akce odsýpá jedna radost, ať už jde o typickou rovnici zrada–pomsta, nebo třeba méně typický útěk z asteroidu, jehož zničení je na spadnutí. Jemisinová a Walters také výborně pracují se světem – pro fanoušky je to vyloženě slzavě dojímavý návrat do domovského vesmíru, který nám všem bolestně chybí. Na tom se podílí už zmiňovaná stručnost a absence vysvětlovací nudy – nikdo vám tady nebude zdlouhavě popisovat, že kvarianům se do očí nepodíváte, že s hanary si nepotřesete rukou (tak maximálně chapadlem) a že turiani jsou zatraceně sexy. Pakliže znáte Mass Effect jen z doslechu a chcete si Iniciaci přečíst, připravte se na časté vyhledávání obrázků a dodatečných informací – ostatně pokud je to něčí koníček, proč ne.

Bráno tedy kolem a kolem, Iniciace je fajn prázdninová knížka, u které se budete bavit a u které s nostalgickým povzdechem zavzpomínáte na staré dobré časy, kdy jste spolu s mimozemskými přáteli kosili mimozemské nepřátele, kdy jste se do svých mimozemských přátel zamilovávali, kdy se z kalibrace stala vaše nemesis a kdy jste krůček po krůčku budovali věhlas svého Sheparda.

Moc ráda bych tady skončila, ale bohužel se ještě musím zastavit u překladu. Není to překlad vyloženě špatný, ale mám neodbytný dojem, že Iniciaci sráží pár bodů. Když vás totiž čas od času ze čtení vytrhne to, jak snadno si pod přeloženou větou představíte anglický originál, není to úplně dobře. Mistrovství v angličtině a znalost univerza je pro překlad samozřejmě zásadní, ale stejně zásadní je i dostatečná obratnost v cílovém jazyce. To tady poněkud chybí. Pár dalších překladatelských rozhodnutí je rovněž diskutabilních – například důsledné nalepování koncovky -ová. U lidí bych to ještě brala, ale u mimozemských ras to působí vyloženě groteskně. Chápu snahu o jednotnost, ale v tom případě bych se příště přimlouvala o jednotné opuštění (ostatně i Jemisinová je na obálce uvedena jako Jemisin). Občasný doplněk originálních názvů některých termínů v podobě poznámky pod čarou mi přijde jako dobré řešení, ale když už člověk překládá výrazy jako hmotové pole, asi by měl uvážit, zda by se nenašel nějaký pěkný český výraz třeba pro „poker face“.

N. K. Jemisin – Mac Walters, Mass Effect Andromeda: Iniciace
Rok vydání: 2020
Nakladatelství: Fantom Print
Překlad: Zuzana Komprdová
Stran: 286
Cena: 299 Kč