Obrázek uživatele Eylonwai

Historie

Členem již
4 roky 2 týdny

Moje příspěvky

Petr Jaroněk na sebe poprvé upozornil vcelku nedávno; v roce 2019 vydanou Ospalou slovanskou dírou. Na Sardenu jsme ji nerecenzovali, ale stála by za to – mrazivý příběh ze Zlína 13. století s téměř až detektivní zápletkou má plíživě temnou atmosféru, sympatického hlavního hrdinu a kupu fascinujících reálií. Jen ten konec se moc nevyvedl. Nová Jaroňkova kniha, Běsi z temného hvozdu, navazuje právě na ten pokulhávající konec… bohužel.

Nedávno tady na Sardenu proběhla vcelku živá diskuze na evidentně nesmrtelné téma objektivita / subjektivita v recenzích. Že s tím hned v té následující (tj. v téhle) recenzi budu tak bojovat, to jsem tedy netušila…

Knihovny jsou zavřené a knihovníci... co vlastně dělají knihovníci?

Že draci ve fantasy patří do starého železa a už nedokážou nabídnout nic nového? Že by se měli tak svěžímu a nápaditému žánru, jako je young adult, vyhýbat obloukem? Pche! Zkuste to říct Robin Hobbové, protože ta vám bez nejmenší námahy dokáže, na jak velkém omylu jste.

Zatímco netrpělivě čekáme na další díl Kostičasu, dala si Samantha Shannonová oraz a vyrazila na krátký výlet do hájemství samostatných románů. Moment, co to povídám – krátký? Ve skutečnosti má její nejnovější potomek přes 800 stran. Upřímně? Trochu jsem se toho zalekla, když jsem zásilku od Hostu rozbalovala, a to se obyčejně v nekonečných epických příbězích rochním. Nakonec se pro Převorství délka ukázala jako poněkud dvousečná zbraň…

Od vydání ME Andromeda uběhly tři roky a BioWare od té doby kličkuje na dosti hrbolaté cestě. To však není důvod k tomu, abyste pohřbili Andromedu jako katastrofálně zpackanou příležitosti nebo zatracovali čerstvý přírůstek do masseffectí knižní řady. Hned vám řeknu proč…

Joe Abercrombie si jednoho dne asi řekl, že si zkusí napsat vikinskou young adult, když to momentálně tak letí. Tak se do toho pustil a – voilá! Jelikož není troškař, vzniklo to nejlepší, co můžete dneska v tomhle žánru potkat. A dost možná taky jedna z nejlepších fantasy současnosti.

Naomi Noviková se pustila do další pohádkové fantasy. Zbaštíme jí to stejně jako minule?

Krajinou putují čtyři dívky v havraních pláštích a přinášejí milosrdnou smrt. Jsou tiché a nikde se nezdrží moc dlouho. Jenže darovat smrt na zakázku už je nenaplňuje – chtějí něco víc.

Guy Gavriel Kay je jedno z velkých jmen světové fantasy. Kariéru začal spoluprací s Christopherem Tolkienem, když mu pomáhal sestavit Silmarillion. O deset let později vydal své dosud nejznámější dílo, Fionavarskou tapiserii, která se zcela zjevně Středozemí inspiruje – což jí nijak neubírá na kvalitě. Od té doby sbíral žánrové ceny za své pseudo-historicko-fantasy romány, na kterých můžeme debužírovat i u nás: Tigana, Lvi z Al-Rassanu, Ysabel, Pod nebesy a další. Poslední záblesk slunce původně vyšel v roce 2004, v českém překladu loni. Podobně jako jiné Kayovy romány je zasazen do světa, který velmi silně připomíná ten náš, jen jména jsou pozměněna.

Stránky