Obrázek uživatele Eylonwai

Historie

Členem již
4 roky 11 měsíců

Moje příspěvky

Nebudeme si lhát: předvánoční Čteme si obvykle slouží jako seznam tipů, jaké knihy koupit coby dárky k Vánocům. Na tom samozřejmě není nic špatného. Ale víte co? Když jsem to letos zkusila a pořídila rodičům každému po jedné knize, zjistila jsem, že bude mnohem milosrdnější poslat vás do knihovny. Jak můžou být knížky najednou tak drahé?!

"A můžu-li vám dát radu na konec, neodkládejte čtení Kola času. Chystá se totiž seriál a já jako zatvrzelý pesimista..." Takhle nějak končila první verze následujícího článku, který se nám tu nevydaný válí už asi od března.

Becky Chambersová je prostě jiná. Jiná než cokoli, co bylo dosud ve sci-fi napsáno. Je milníkem, změnou, tou, která začíná psát novou kapitolu.

Tahle recenze by bývala byla velmi snadná a přímočará. Nebýt jedné záležitosti, která mě poněkud uvádí do rozpaků. Místy doslova…

O tom, jak je ten svět strašlivý, vypovídá nejlépe asi to, že svoje vlastní náboženství si muselo stvořit patnáctileté dítě…

Ursula K. Le Guin byla a je jednou z nejzářivějších hvězd světové fantastiky. To je fakt, se kterým nebudeme a ani nechceme polemizovat. Její dílo je rozsáhlé a pokrývá nepřeberné množství témat. Přesto se jejím psaním jako ta červená nit táhne jeden Motiv s velkým M: úhel pohledu.

Troufám si tvrdit, že Kroniky Deštné divočiny jsou u nás neprávem přehlíženy. Odrazuje dospělé čtenáře doporučení pro mládež? Odrazuje ty mladší výtvarné provedení, které se spíš než dnešním atraktivním young adult obálkám blíží těm klasicky fantastickým? Ať už je to jakkoli, nedělejte tu chybu, že hodíte dračí sérii do škatulky, do které nepatří!

Petr Jaroněk na sebe poprvé upozornil vcelku nedávno; v roce 2019 vydanou Ospalou slovanskou dírou. Na Sardenu jsme ji nerecenzovali, ale stála by za to – mrazivý příběh ze Zlína 13. století s téměř až detektivní zápletkou má plíživě temnou atmosféru, sympatického hlavního hrdinu a kupu fascinujících reálií. Jen ten konec se moc nevyvedl. Nová Jaroňkova kniha, Běsi z temného hvozdu, navazuje právě na ten pokulhávající konec… bohužel.

Nedávno tady na Sardenu proběhla vcelku živá diskuze na evidentně nesmrtelné téma objektivita / subjektivita v recenzích. Že s tím hned v té následující (tj. v téhle) recenzi budu tak bojovat, to jsem tedy netušila…

Knihovny jsou zavřené a knihovníci... co vlastně dělají knihovníci?

Stránky