Obrázek uživatele Eylonwai

Historie

Členem již
3 roky 6 měsíců

Moje příspěvky

Od vydání ME Andromeda uběhly tři roky a BioWare od té doby kličkuje na dosti hrbolaté cestě. To však není důvod k tomu, abyste pohřbili Andromedu jako katastrofálně zpackanou příležitosti nebo zatracovali čerstvý přírůstek do masseffectí knižní řady. Hned vám řeknu proč…

Joe Abercrombie si jednoho dne asi řekl, že si zkusí napsat vikinskou young adult, když to momentálně tak letí. Tak se do toho pustil a – voilá! Jelikož není troškař, vzniklo to nejlepší, co můžete dneska v tomhle žánru potkat. A dost možná taky jedna z nejlepších fantasy současnosti.

Naomi Noviková se pustila do další pohádkové fantasy. Zbaštíme jí to stejně jako minule?

Krajinou putují čtyři dívky v havraních pláštích a přinášejí milosrdnou smrt. Jsou tiché a nikde se nezdrží moc dlouho. Jenže darovat smrt na zakázku už je nenaplňuje – chtějí něco víc.

Guy Gavriel Kay je jedno z velkých jmen světové fantasy. Kariéru začal spoluprací s Christopherem Tolkienem, když mu pomáhal sestavit Silmarillion. O deset let později vydal své dosud nejznámější dílo, Fionavarskou tapiserii, která se zcela zjevně Středozemí inspiruje – což jí nijak neubírá na kvalitě. Od té doby sbíral žánrové ceny za své pseudo-historicko-fantasy romány, na kterých můžeme debužírovat i u nás: Tigana, Lvi z Al-Rassanu, Ysabel, Pod nebesy a další. Poslední záblesk slunce původně vyšel v roce 2004, v českém překladu loni. Podobně jako jiné Kayovy romány je zasazen do světa, který velmi silně připomíná ten náš, jen jména jsou pozměněna.

Eylonwai se před nadcházejícím víkendem zamýšlí nad stavem české fantastiky a z toho, co cítí, není úplně šťastná. Budete s ní souhlasit, nebo ji utlučete protiargumenty?

Včera zemřel Christopher Tolkien.

Povězte, jak psát o největším klasikovi žánru? Jak se jen pokusit vystihnout něco, co jeho vlastní slova dokážou sama, a neuchýlit se při tom ke zbytečné mnohomluvnosti? Nu, to je otázka…

Jednoho dne se vydal do lesa a už se z něj nevrátil.
Putoval hvozdem; držel se zvířecích cestiček, prolézal zelená údolí, přeskakoval potůčky, pil ze studánek a spal na listí. A občas koutkem oka něco zahlédl, stín, který se míhá na okraji vidění. A čas, čas se choval nadmíru zvláštně. Kam se poděly ty dny?

Knihkupectví přetékají space operami a sci-fi střílečkami, ve kterých hlavy emzáků létají všude kolem a sliz stříká na všechny strany. Do toho přichází Becky Chambersová s pětisetstránkovou črtou ze života Lidí ve vesmíru. Trochu risk. Vyplatil se?

Stránky