KOMIKS: H. P. Lovecraft - E. Kriek, Z neznámého světa a další příběhy

Hnus, sliz, hrůza, hlubiny, neznámo, děs a šílenství… asi víte, o čem mluvím, že? Temní bohové s chapadly jsou zase tady a chystají se vám ukrást klidný spánek!

Má vůbec smysl psát tady něco o Lovecraftovi? Mistr „kosmického hororu“ se od své renesance drží mysli čtenáře jak přítulná chobotnice a nechce se pustit. Nutno dodat, že ani čtenář nechce, aby ho pustil, naopak si ho hezky hýčká a ještě si nadmíru užívá hrůzu, o které mu Lovecraft šeptá do ucha. Ono je totiž na ani dodnes zcela neprobádaných mořských hlubinách stále něco nesmírně fascinujícího a ze své přirozenosti pro člověka děsivého. To, že se v tajemných koutech oceánů skrývá něco gigantického, co vám chce vnutit svou vůli, vlastně skoro není překvapivé. Jen si vzpomeňte, jaké pocity prožíváte, když na dovolené u moře plavete příliš daleko od břehu a najednou si uvědomíte tu propast pod sebou. A co by se v ní mohlo skrývat. Lovecraft tenhle živočišný, základní strach dokázal dokonale využít. Možná proto, že ho sám perfektně znal.

Možná ho zná i holandský kreslíř Erik Kriek, protože si jednoho dne řekl: „Co kdybych zkusil nakreslit něco, co nakreslit vlastně nejde?“ a pustil se do Lovecrafta. A my dneska v rukou držíme krásně vyvedenou knížku s vazbou, na kterou budete chtít sahat pořád dokola a s úžasnou obálkou, která skrývá noční můry. Víme, že když se na nepojmenované ukáže prstem, dost často to ztrácí část své děsivosti (vzpomeňte na Vetřelce, kterého se bojíte, dokud jenom cvaká po lodi, ale jakmile jsou na něm v dalších dílech detailní záběry, už se jenom smějete). Takže je na místě ptát se – jak dopadl Lovecraft?

Komiksová sbírka obsahuje povídky Vyděděnec, Barva z kosmu, Dagon, Z neznámého světa a Stín nad Innsmouthem. Rovnou vám můžu říct, že ani jeden z těch kusů není slabší. Jasně, Stín nad Innsmouthem je prostě epos, grandiózní finále, ke kterému kniha celou dobu spěla. Ale třeba takový párstránkový Dagon? Úžasná věc. Nebo Vyděděnec se svižnou a řemeslně výborně zvládnutou pointou? Perfektní. A to by se vlastně dalo říct o všech příbězích, které jsou vybrané vskutku pečlivou rukou.

Erik Kriek zkrátka umí. Hlavní roli v jeho kresbě hraje světlo a stín, respektive spíš jen ten stín, který si občas žije vlastním životem a budete-li ho pozorně sledovat, objevíte velmi zajímavé věci. Okénka hýří detaily, ale nic není přeplněné, všechno se výborně doplňuje a vytváří tu správnou kombinaci rozteklosti, slizkého vlnění, pokroucenosti, špičatosti, a když je třeba – gigantičnosti. A když už jsme u těch detailů, při čtení sledujte oko u čísla stránek; zjistíte, že se nervózně rozhlíží kolem.

Kriek si z Lovecrafta vybral to nejlepší. Ubral, kde bylo potřeba, a přidal, kde se to hodilo. Vše s největší úctou k mistrovi, samozřejmě. Hned u prvního příběhu poznáte, že svému řemeslu skutečně rozumí. Citlivě pracuje s vypravěčskou perspektivou tak, že krok za krokem vybuduje napětí, jen aby vám v závěrečném okénku vybouchlo do tváře. Všimli jste si, že Lovecraftovi vypravěči bývají spíš anonymními postavami bez hlubší psychologie? Kriek si toho všiml také, a tak se i kresba soustředí na to, co se děje kolem. Strach jako entita, strach z něčeho enormního a nepoznatelného, neviděného a neustále přítomného, to je střed zájmu Lovecraftových příběhů a Kriekova komiksu.

Nemá smysl dál kolem toho kroužit, Lovecraftova hrůza v rukou Erika Krieka ožila. A to tím nejlepším možným způsobem. Pokud si tedy chcete do paměti vrýt podobu rybích lidí a ráchat se v příjemně nepříjemném jezírku hrůzy, neváhejte a přijměte pozvání do neznámého světa.

H. P. Lovecraft - Erik Kriek, Z neznámého světa a další příběhy
Nakladatelství: Argo
Rok vydání: 2018
Překlad: Veronika ter Harmsel Havlíková
Stran: 120
Cena: 298 Kč