H. P. Lovecraft

Sunand Tryambak Joshi je v současnosti považován za jednoho z největších znalců života a díla H. P. Lovecrafta, známý především jako editor (Černá křídla Cthulhu) a oceňovaný autor monografií a pojednání o hororech a weird fiction. Když se mi tedy – jakožto člověku na Lovecraftovi odkojeném – do rukou dostal Joshiho vlastní beletristický počin, měl jsem velká očekávání.

Na první pohled by se mohlo zdát, že porušujeme nedělníkový režim, protože dnes je řada na externistovi z řad fantastických hostí. Někdy je ale potřeba trochu ohnout realitu. Náš počítačový a grafický guru a šedá eminence sardenská přesídlil z pracovně-rodinně-osobních důvodů na blíže neurčenou dobu do USA. Stal se z něj tedy ten nejextrémnější externista, jakého si lze (v jistém slova smyslu) představit, a protože už sepsal pár postřehů ze svého zabydlování, nechceme je nechat ležet  jen tak ladem. Předběžně naznačil, že když mu bude múza dobře našeptávat, není  tenhle americký příspěvek zdaleka jediný, na který se můžete těšit.

Doba koronakrize nám vstoupila i do literárních vyhlídek. Nakladatelství sčítají ztráty, revidují plány a vůbec se tak trochu neví, co bude. Proto se v rámci těchto vyhlídek podíváme spíš než do budoucnosti, do přítomnosti.

Tramvaj č. 1852 je Lady Fuckingham pro nové tisíciletí a temnou dimenzi. Tramvaj č. 1852 je důstojný záskok při čekání na dalšího Carltona Mellicka III. Tramvaj č. 1852 je ukázka, jak by asi psal Lovecraft, kdyby psal porno. A hlavně, Tramvaj č. 1852 je opravdu zábavný horor, který kombinuje děs kosmického podivna a sex.

Souhr srpnových citátů jako již tradičně poslední den následujícího měsíce. Tentokrát s jedním bonusem navíc, který to už na fb nestihl.

Lidé nejsou tím, čím se zdají být. Tma také ne. Může mít jisté vlastnosti. A může mít i jisté schopnosti. Vítejte v Lovecraftově zemi, kde nic není nemožné.

Je tomu rok, měsíc a nějaké ty drobné, kdy uzrál čas a u nás po dlouhé době vyšla antologie lovecraftovského hororu. Černá křídla Cthulhu nebyla vůbec špatná. A protože kosmická hrůza nechodí nikdy po troškách, byla jen otázka času, kdy se objeví dvojka. 

Stará vydání Lovecrafta zmizela jako pára nad hrncem někdy na začátku devadesátek a ta nová ještě nebyla na světě. Snad proto mě tento autor úplně minul a s tím i obecný přehled o zahraničním horroru. O autorech, trendech a hlavně knihách. Když pak přišly sebrané spisy a Hory šílenství byl jsem ohromen. Obrazotvorností, jazykem, mýty, prostě vším. No, a pak přiletěla Černá křídla Cthulhu...