KOMIKS: Frank Castle je důchodce...

Frank Castle je důchodce. Ne, Frank není důchodce – důchodce pobírá důchod, stěžuje si na revma a hraje v parku šachy. Frank vraždí pouliční odpad, shromažďuje zbraně a snaží se dát svému životu smysl. Už ani nejde o nějakou pomstu za zabití rodiny. Teď je potřeba sejmout Kingpina, protože ten chlap je prostě ten nejvyšší šmejd. Je úplně jedno, že na jeho místo si hned sedne jinej nejvyšší šmejd, to bude problém, až se to stane, teď je Kingpin ten, co sedí ve svým skleněným baráku a myslí si, že má všechen zločin na háku, jenže to se šeredně plete, protože tenhle stařík se ho rozhodl dostat. A víte jak to je, když si Frank Castle něco zamane. Poteče hodně krve!

Série Jasona Aarona se chýlí ke konci. Vlastně celý Punisher se chýlí ke konci, protože slovy jednoho bezvýznamného prodavače fetu: „Punisher bojoval ve Vietnamu, to je doprdele ňákejch štyřicet let. Chceš mi tvrdit, že šedesátiletej borec tu pobíhá po ulicích a kosí gangstery a tak?“ A jo, pobíhá! Sice už ne tak čile jako za mlada, ale o to víc zákeřně a agresivně. Punisher je zkrátka na konci sil, zlomený, bez domova, bez prostředků a hlavně starý. Spí na zemi u zapálených novin a jediné, co ho drží při životě, je pomyšlení na dalšího mrtvého mafiána. Toho se mu rozhodne dopřát klan Hand, moje oblíbená i nenáviděná Elektra a taky Vanessa Fisková.

Poslední dobou jsem měl možnost číst několik komiksů o starých superhrdinech, kteří se musí naposled vybičovat k výkonu, aby pak mohli spokojeně umřít. Byl to Batman (jo, to byl hodně starý dluh), Spider-man, Wolverine, no a teď Punisher a víte co? Mě tyhle gerontofilní komiksy opravdu baví, protože ať už do nich vnesete jakkoli šílené téma posledního boje, hrdiny (i antihrdiny) to strašně polidští. Najednou víte, že váš oblíbený pláštěnkář není jen nasvalený supermozek, kterému nikdy nedojde šťáva, ale stane se, že je to člověk. Jako vy nebo já. Člověk, kterému může dojít energie, může být zraněný a unavený a jo, může být i starý, ale jelikož je suprák a očekává se to od něj, nevzdá to, protože v tom starém těle je pořád ta samá motivace, jen je hodně hluboko. Říká se, že lidi se mění, ale nevěřte tomu. Byl-li někdo svině ve školce, bude svině i v zaměstnání a bude ta samá, jen staší svině i v důchodu. A stejně tak je to s dobráky, hrdiny, nebo jako v případě Punishera – psychopatickými mstiteli. Prostě není možné, aby si šel sednout do parku s termoskou kafe k partičce šachů, to by nešlo. Za předpokladu, že by se na konci neukázalo, že jeho protihráč je nějakej děsně zlej mafián a šachy by po úspěšném matu neposloužily jako sofistikovaný vražedný nástroj. To pak asi jo.

A přesně tenhle pocit z Franka, tu kontinuitu a osudovost dostal Jason Aaron do Punisher: bez domova. Na můj vkus tedy hodně rychle odstartoval akci, docela by se mi líbilo, kdyby se Frank trochu víc na začátku trápil, ale jakmile se rozjede hlavní příběh, prostě si není na co stěžovat. Punisher je zpět a bere si zpět, co mu patří, životy všech, kteří se jen nachomýtnou k násilí a prodeji drog, a to proto, aby zosnoval svůj nijak sofistikovaný, ale účinný plán, jak vylákat Kingpina z jeho pevnosti na poslední souboj. Příběh nijak nedře a i na miliontý pokus, kdy se děje skoro to samé – stanovíme si záporáky a menší záporáky a pak je vhodíme do mlýnku na maso – je to pořád zábava.

S čím jsem měl mnohem větší problém, to je kresba. Steve Dillon prostě nebude nikdy můj obíbenec a trochu mi připomíná našeho Jiřího Petráčka. Gumové obličeje, sem tam křečovité pohyby a málo detailů a když souboj, tak je to slideshow pěstí zaražených do nosu, aby nebylo třeba kreslit postavy v pohybu. Pro ABC dobrý, ale jestli pro Punishera, to nevím. Kingpin prostě na většině panelů nebudí strach, protože je to takovej bradatej strejda a Elektra pro změnu nevypadá jako ženská, ale jako její hubený kámoš, jen s dlouhými vlasy. Kdyby to tak kreslil autor obálek Dave Johnson... Jde se s tím smířit a zvyknout si na to, koneckonců je to poslední díl z celé řady, kterou Dillon kreslí, ale upřímně, vždycky jsem se divil, co tam proboha dělá.

I přes můj problém s kresbou je tahle čtyřdílná série Punisher Max minimálně stejně dobrá jako ta od Gartha Ennise a ani zakončení není výjimkou. Krom toho je ještě celá dostupná a dá se koupit, takže pokud jste tak dosud neučinili, je nejvyšší čas to napravit a vyzkoušet ji. No a pokud byste z nějakého důvodu jen chtěli zjistit, jak to s Frankem dopadlo, stačí vám jen obecné znalosti o postavě a tenhle komiks si užijete tak jako tak i samostatně.

Punisher MAX #04: Homeless 

Obsahuje sešity Punisher MAX #17-21 a #22 (War's End)

Scénář:Jason Aaron
Kresba:Steve Dillon
Překlad:Richard Podaný
Nakladatel: BB art
Vazba: měkká
Formát: 165 x 260 mm
Počet stran: 128
Cena: 399 Kč