RECENZE: Dívka, kterou spolklo moře, Axie Oh

Fantasy knížky určené mladým dospělým (young adult) mívají často stigma neoriginálních příběhů, ohraných zápletek a šablonovitých postav. Pokud si o nich tohle také myslíte, přečtěte si Dívku, kterou spolklo moře.

Minu vychovává babička tradičním způsobem plným práce a rodinných hodnot. Obě ženy spojuje obrovská láska k příběhům. Zejména legenda o Mořském bohu je v jejich vesnici často vyprávěna.

Babička říkala, že jí příběhy vyprávěla zase její babička. Koneckonců ne všichni vypravěči jsou babičky, ale všechny babičky jsou vypravěčky. (citace strana 15)

Důvodem je již sto let trvající prokletí, které na zem Mořský bůh uvalil. Pobřeží sužují vytrvalé ničivé bouře, které nemůže utišit nic kromě obětování nevěsty. Každý rok je do moře svržena jedna dívka, aby hlad boha nasytila. Mina není vyvolenou nevěstou, ale i tak je to ona, kdo se vrhne do vln a spolu s obrovitým drakem putuje do Říše duchů, kde se setkává s bohy, démony a dušemi mrtvých. Musí přijít na to, jakou hříčkou osudu je její duše spojena s duší Mořského boha červenou stuhou. Ten však není tou silnou entitou, za kterého ho měla. Jak tedy zlomit prokletí a navždy zastavit bouře?

Axie Oh je korejsko-americkou spisovatelkou, která ve svých příbězích nechává vyniknout asijskou kulturu. Dívka, kterou spolklo moře se vymyká právě neobvyklými motivy bezkřídlých draků, jeřábů, hrdinů pečlivě oděných do dlouhých tunik a chrámů s mělkými jezírky. Hned ve druhé kapitole se Mina dostává do podmořského světa, ve kterém se pak většina knihy odehrává. Děj plyne poklidným tempem, které se postupně stupňuje, až do zběsilé bitvy, ve které nad hlavami všech létají ohniví Imugi. Toto střídání rychlosti vyprávění od pomalého pití čaje k překotnému boji plnému krve dokáže udržet čtenářskou pozornost a také dopřeje čas na vytvoření pouta s postavami.

Zápletka se v mnohém podobá známému filmu Mijazakiho filmu Cesta do fantazie. Mladá dívka se ocitá ve světě nadpřirozených bytostí a musí se v něm zorientovat a přežít. Je to její dobrota a úcta k rodinným hodnotám, co jí pomůže se ze svízelné situace dostat. Tohle všechno je pro oba příběhy společné. Mina je ale starší a do moře skáče ve svých šestnácti letech. Axie Oh tím získala prostor na milostnou zápletku a využila ji opět mistrně a neobvykle. Milostný trojúhelník mezi Minou, Mořským bohem a tajemným mladíkem s neznámou, temnou silou a minulostí, je zároveň její volbou mezi srdcem a hlavou, povinností a láskou. Nic ale není takové, jak se ne první pohled zdá.

Nežeň se za osudem, nech osud, ať se žene za tebou. (citace použitá v knize několikrát)

Pro mě osobně byla nejkrásnější scénou chvíle, kdy Mina sedí u rybníčku s papírovými lodičkami. Každá z nich reprezentuje skutečnou skládanku, kterou složil nějaký smrtelník a spolu se svým přáním a modlitbami ho poslal bohům. Bohové ale na lodičky nečekají a s jejich plněním si těžkou hlavu nedělají. Se zjištěním, jak málo jim záleží na lidských tužbách a osudech, v dívce něco praská a ona je nucena dělat dospělejší rozhodnutí a více spoléhat sama na sebe. Tenhle moment je mimořádně citlivý, vyspělý i smutný najednou.
A právě tato poetika, někdy až pohádkovost zasazená do asijských kulis dělá z knihy výjimečný čtenářský zážitek.

Axie Oh
Dívka, kterou spolklo more
Žánr: fantasy
Vydáno: 2023
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 296
Vazba knihy: pevná / vázaná
ISBN: 9788076616646
Cena: 399 Kč