RECENZE: G. M. Sainová, Temné a kruté lži

Článek od: Jana K. - 25.04.2023

Temné a kruté lži, Young Adult thriller s prvky nadpřirozena, jsou debutem americké spisovatelky Ginny Myers Sainové. Ta roky trávila spoluprací se středoškoláky jakožto režisérka a instruktorka herectví, není proto divu, že se její prvotina týká právě mladých lidí.

„Víš, co je hrozný, Grey? (…) Mrtví lžou. Stejně jako my všichni.“ (str. 85)

Hlavní hrdinkou románu je sedmnáctiletá Grey, která se vrací domů, do mokřady obklopeného městečka La Cachette v Lousianě. Domů, kde na ni čekají ostatní Letní děti. A záhadné zmizení nejlepší přítelkyně Elory. I přesto, že většina lidí v městě věří, že je po smrti, Grey se nechce pustit posledního stébla naděje a pokouší se vypátrat, co se tu noc stalo. Jejím vyšetřováním však na povrch vyplouvají jiné, dávno pohřbené tajnosti a lži těch, kteří tu žili před nimi. Těch, kteří jsou s Letními dětmi propojeni – nebo jsou jimi samotnými.

Protože dívky mezi sebou mají magické pouto, Grey cítí Elořiny pocity z večera, kdy zmizela. Záblesky z mysli její kamarádky ji probouzí z hlubokých nocí. Někdo Eloru honí. Pronásleduje. Jenže kdo? A proč?

„Mrtví nám sdělují to, co chtějí, abychom věděli. A ne to, co chceme vědět my.“ (str. 93)

Příběh je vyprávěn v ich-formě z pohledu Grey. Tahle dívka je možná odvážná, ovšem názorově nestálá. Kam vítr, tam plášť. Navíc celým tím děsuplným dobrodružstvím v La Cachette proplouvá s podivnou odtažitostí, bez výraznějších emocí. Chybí jí nějaký náboj, sympatie, cokoliv, co by z ní učinilo víc než jen jednotvárnou „předříkačku“ myšlenek a činů. Ostatní postavy jsou na tom o něco lépe, ač některé jsou spíše do počtu.

Temné a kruté lži snad nejvíce upoutají svou atmosférou. Hutnou, mokřadskou, jednoduše dokonalou k ukrývání špíny. Protínají ji dávná rodinná tajemství a ponuré události z minulosti, které by měly raději zůstat nadobro pohřbeny. Zpestřuje ji špetka nadpřirozena, neboť Letní děti, jimž se tak říká proto, že se narodily v La Cachette téhož léta před sedmnácti lety, oplývají jistými schopnostmi.

Jenže jsou všichni z nich skutečně přáteli, za jaké je Grey považovala?

Gradace napětí je posloupná. Děj se na začátku poněkud táhne a spadá do jakési monotónnosti, což může být způsobeno i ne příliš dobrým překladem. Ale někde těsně před polovinou se to zlomí a vy zjišťujete, že samým napnutím zapomínáte dýchat. Druhá půlka má mnohem lepší spád, text je čtivější, šedost Greyina vyprávění nabude na pestrosti, byť stále na škále temnějších barev.

Autorka umně zakomponovala odtajňování vícero lacachettských záhad a podivných úmrtí, což městečko obklopené magií a bažinami zahalilo do ještě chmurnějšího hávu. Bohužel tím upozadila hlavní thrillerovou zápletku ohledně Elořina zmizení, jejíž myšlenkové útržky sice prostupují celou knížkou, samotné řešení však přichází téměř až v závěru. Odhadnutí hlavního viníka je (možná i proto) těžké. Záhada Elory je skutečně záludná, a pokud jste si tipnuli správně, tleskám vám.

Dílu nechybí ani lehká romantická linka, letmý náznak milostného trojúhelníku, který stejně jako zbytek knihy působí docela temně. Grey je přece jen ve věku prvních lásek, horoucích vzplanutí i trpkých zklamání. Koho si ale nakonec vybere? Dlouholetého kamaráda Harta, s nímž ji spojuje společná minulost a silné pouto ke ztracené kamarádce, nebo tajuplného cizince Zalea se zvláštní bouřnou mocí a touhou odhalit, co se stalo jeho rodině?

Avšak já nevím jistě, jestli se omlouvá za to, že se sesypal, anebo za to, že mě líbal.
Pravděpodobně za obojí, jen tak odhaduju.
A tam mu řeknu, že je to v pohodě. (str. 160)

Temné a kruté lži jsou slušnou prvotinou, která ukojí nejednu knihomilskou duši prahnoucí po hutném teenagerovském thrilleru s kapkou nadpřirozena. Text se čte snadno a s lehkostí přizpůsobenou žánru, ač některá spojení (nejspíše vlivem nepříliš dobrého překladu / redakční práce) zněla prapodivně. Ovšem pokud od této skutečnosti odhlédnete a přečkáte-li pomalu plynoucí úvod, vězte, že na konci vás čeká strhující bouře. Doslova.

I když mě osobně kniha dvakrát neuchvátila – troufám si tvrdit, že se pohupuje na vlnách průměrnosti – věřím, že své nadšené čtenáře si najde.

Temné a kruté lži
Ginny Myers Sainová