RECENZE: Jonathan Green, Ronin 47
Článek od: Kamba - 19.01.2025
Pamatuji si, jako by to bylo včera: vstoupil jsem do Levných knih a hned z prvního pultu na mě svou katanou mířil zarostlý Keanu Reeves. Že prej kniha podle filmu 47 Roninů, s japonskou tématikou a za pár kaček, jasná volba. Nic moc jsem od toho nečekal, takže mé následné nadšení mohlo být o to větší. Dobrý příběh z exotického prostředí, parádně jsem si knihu užil. Logicky mi pak musela padnout do oka letošní gamebooková novinka s podobným názvem.
Když jsem poprvé dostal do ruky tento paperback klasických gamebookových rozměrů, hned mě zaujal nápadný rozdíl oproti předchozí knize. Katanu na titulní straně nedrží člověk, nýbrž dvacetimetrový mech, třídy Samuraj. Děj knihy se totiž odehrává v postapokalyptickém světě 22. století, kdy lidstvo bojuje na pokraji vyhynutí proti supervyvinutým Kaidžú. Jediná obrana proti nim jsou právě obrovští bojoví mechové, ovládaní lidskými piloty. A jedním z nich je hlavní postava knihy, velitel Óiši.
Pravidla jsou problematická. Nebudu teď mluvit o dvou možných způsobech, jak hru hrát (s kostkami nebo s balíčkem karet), můj názor na tuto autorovu oblíbenou slabost už jistě znáte z předešlých recenzí. Nevadí větší administrativa, čtenář musí sledovat dvě sady schopností (postavy a mecha). Nevadí ani ne úplně vybalancovaná možnost si mecha hned na začátku dobrodružství stvořit k obrazu svému. Jedna z volených vlastností je z definice silnější než ostatní, takže posilování opačné vlastnosti dává smysl leda ve chvíli, kdy si chce čtenář zvýšit obtížnost. Co mi vadí, je přehršel detailů.
Ilustruji na příkladu: iniciativa je v boji s meči přímo určená v textu, pro boj mechů ji určuje rychlost soupeřů. V boji proti více mechům se bonus za iniciativu neuplatňuje a nemám postihy na boj bez ohledu na počet nepřátel. V boji s meči proti více nepřátelům se iniciativa zase uplatňuje a postava dostává bojový postih za každého nepřítele. Přesněji za každého sudého nepřítele. Ačkoli jsem se snažil, pochybuju, že jsem odehrál podle pravidel více než polovinu soubojů. Autor si toho je asi vědom, protože přímo v pravidlech nabízí volbu použít zjednodušený soubojový systém. Nicméně se jedná o dobrodružství, kde je souboj klíčovým prvkem zábavy, tak jsem tuto nabídku nevyužil.
Soubojů si čtenář užije hodně. V cestě hlavního hrdiny za pomstou stojí obrovští ještěři, přerostlí žraloci či útočné drony. Bitevní scény podkreslují parádní celostránkové barevné ilustrace. Ačkoli já na grafiku moc nejsem, tady jsem se jimi vyloženě kochal.
Nepřátelé nejsou vyloženě silní, ale je jich hodně a postupně hlavního hrdinu udolávají. Je tedy potřeba hledat správnou cestu a nacházet správné předměty, každá chyba je potrestána. Naštěstí v knize nejsou k nalezení náhodná úmrtí, většinu věcí může čtenář ovlivnit. Přesto je obtížnost z počátku vysoká. Což hodnotím kladně.
Narážky na příběh, který jsem kdysi četl, jsou velice příjemné, a když se mi nějakou podařilo najít, měl jsem z toho vždy radost. Nicméně nebylo jich tolik, v kolik jsem doufal, autor se inspiroval pověstí, nikoli filmem či knihou. Příběh samotný sleduje cestu velitele Óišiho za pomstou, ale příběh v knize spíše absentuje. Trocha na začátku, něco na konci, ale mezitím je pozornost soustředěna čistě na samotné hraní. Ani japonské prostředí jsem z knihy nějak extra necítil. Pokud byste chtěli něco příběhového, rozhodně zkuste jiné autorovy knihy (například parádního Drákulu).
Jaký je závěrečný verdikt? Jonathan Green napsal solidní soubojový gamebook, který v sérii Fighting Fantasy bude mít své pevné místo. Jak jako v sérii Fighting Fantasy? Kniha svým provedením, vyprávěním a souboji tuto sérii velice nápadně připomíná, se všemi klady a zápory, které to obnáší. Proto pokud je tato edice vaší srdcovkou, sedne vám pravděpodobně i Ronin 47.
Ronin 47
Jonathan Green
Vydalo: 2024 , Mytago
Vazba: brožovaná
Překlad: Jáchym Šubrt
Korektury: Markéta Forró
Redakce: Jan Horníček, Jiří Zahradníček
Ilustrace: Neil Googe
ISBN: 978-80-88501-49-7
- 402x přečteno
Přidat komentář