Modely pro scifisty: Mandova stíhačka Naboo N1

Když Mandalorian Din Djarrin přišel o Razor Crest, získal nové přibližovadlo v docích na Tatooine. Šlo o silně vytuněnou stíhačku Naboo N-1 s nebývale předimenzovaným pohonem, který si pro lepší chlazení vyžádal odstranění nezanedbatelné části potahu. Původní Naboo N-1 byl malý agilní, leč nepříliš silně vyzbrojený (2× laser, 1× vrhač střel Arakyd) stíhač, vyráběný v omezeném množství na planetě Naboo před klonovými válkami. Design i zbarvení (žlutá a chrom) původních strojů vycházel z prvního prototypu americké těžké námořní stíhačky Grumman Skyrocket (1938). Mandův stroj si zachoval chromovou příď, zbytek byl v barvě méně lesklého kovu.

Stavebnici stroje v poněkud neskladném měřítku 1/24 vyrábí Revell. Proč neskladném? Již sama krabice s pěknou akční kresbou na přední straně je značně rozměrná a také doslova narvaná díly. Celková délka modelu atakuje půl metru, z čehož třetinu dělají relativně tenké „jehly“ motorových gondol a trupu. Stavebnice nabízí dvě varianty – s Grogu v průhledné kopuli na místě astromecha, nebo s Grogu na klíně Mandaloriana a astromechem v šachtě za kabinou. Malý zelený ušatec je tudíž ve stavebnici ve dvou verzích. Osobně jsem si vybral první verzi.

Co najdeme v krabici kromě několika rámečků dílů z šedého plastu a jednoho z průhledného plastu? Především několikastránkový barevný návod, leták s univerzálními instrukcemi a aršík obtisků. Plastové díly jsou s minimem otřepů a několik málo propadlin jsem zaznamenal až po natření a následné kompletaci. Trochu problém jsou viditelné stopy po vyhazovačích na několika dílech – na okraji spodní plochy křídla a na kýlu ocasní partie – je třeba je včas vyhledat a odbrousit. Odbrousit je třeba též logo a firmu výrobce na břišní partii stroje. Naštěstí to jde dobře, i když se nápis táhne přes polovinu délky dílu. Obtiskový arch obsahuje pár přístrojů do kabiny, několik žlutých doplňků na samotný stroj (v seriálu ale patrné nejsou), řadu detailů na Mandaloriana a „hlavu“ astromecha a pár mikrodoplňků (oči, ústa a záhyby uší) na obě figurky Grogu, které se díky mikrorozměrům patrně nepodaří umístit. Jinak byly obtisky celkem milým překvapením – poprvé produkt firmy Revell nepřipomínal prkno a nebylo zřeba nasadit nejsilnější obtiskovou chemii už jen proto, aby se obtisk ohnul! Překvapivě si všechno slušně sedlo samo...

Výše jsem již zmínil zbarvení, tedy spíše celokovovou povrchovku. Pestřejší jsou jen figury Manda a Grogu, na které je i značná část obtisků. V tomto konkrétním případě jsem využil novinky na trhu a většinu modelu nabarvil akrylátovými fixy od firmy AK Interactive. Jejich kovové odstíny nejsou špatné, byť jsou (hlavně chrom) vhodné spíše na malé plochy. Výhodou je, že nesmrdí a po sundání krytky většinou hned barví. Objemnější speciály s chromem, bronzem (a podobně) a štětcofixy na figurky je třeba před použitím protřepat. Proto je také jediná klasická „štětcovaná“ barva na modelu chrom od Modelmasteru na předku stroje – na solidní pokrytí tak velké plochy prostě „chromový“ fix není stavěný. Kromě klasických barev a fixů firma AK Interactive nabízí ještě specialitu, určenou primárně na barvení figurek – výše zmíněný hybrid štětců s fixem. Perfektně se s nimi barví opravdu drobné detaily – třeba očička a ouška malého ušatce.

Vlastní stavbu jsem zahájil průzkumem návodu a doplnění popisů barevnosti k jednotlivým dílům. Co bylo stříbrné jsem natřel chromem, železo gunmetalem, klasický hliník byl jasný, šedou nahradil „tmavý hliník“ a na zbytek šly klasické barvy. Hlavičku a pacičky Grogu jsem natřel britskou interiérovou zelenou, očička černou a vnitřky oušek „růžovou kůží“, Mando je v chromu, gunmetalu, troše stříbrné a hnědé (kůži). Barvil jsem po jednotlivých stavebních krocích v souladu s návodem – vždy sadu příslušných podsestav a kroky si v návodu odškrtával. Stavba začíná motory a jejich doplňky (2 kusy), následuje jejich umístění do spodních částí křídel a osazení vnějších dopňků na spodky gondol. Následovala montáž a barvení figurek a následně pokrytí Manda obtisky. Hledí v přilbě je lepší barvit černým štětcofixem, než do něj zkoušet vnutit obtisk. Po zaschnutí a přelakování obtisků stavba pokračovala barvením interiérů (nanesením obtisků do kabiny a na přístrojovou desku) a jejich sestavením. Do horní poloviny trupu bylo třeba dolepit řadu předbarvených detailů pod mřížky a výřezy, pak vlepit kryt kabiny a následně interiér kabiny s Mandem. Pilota následoval do zadní šachty zelený pasažér a jeho kopule. Pak došlo na dolepování vnějších detailů na trup (m.j. zkompletované „turbo“ a palubní zbraně před kabinu), vlepení spodků křídel s motory a dolepení horních krytů motorů. Trup je většinou v barvě hliníku a šel napajcovat fixem, u chromu se použití fixu na větší plochy nezadařilo, takže došlo na klasickou barvu. Zde doporučuji nechat lakování chromem až na samotný závěr stavby a nechat nátěr delší dobu vysychat – do chromu se totiž velmi rády otiskují prsty natolik, že naruší povrch. Proto jsem další chromované díly (na motorové gondoly) natřel s dvoudenním předstihem. S ohledem na nutnost odstranění četných stop po licím rámečku doporučuji vstupní prstence motorů nejprve oddělit z rámečku, začistit je a pak teprve natřít, opravy nátěru na předbarvených prstencích po zabroušení nejsou to pravé ořechové. Kompletace gondol není ideální. U zadních partií s „jehlami“ je třeba trefit aretační kolíky na čepy protikusu, styk dílů je ale hluboko uvnitř dílů. Hrubou orientaci poskytne slabá stopa spoje na bocích napasovávaného dílu – je v rovině spojovacích elementů. Čelní prstence problém nejsou, lapače na nich jednoznačně určují orientaci dílů. Následuje postupné dolepění horních ocasních dílů trupu. V této fázi zkompletujeme stojánek a připravíme spodek trupu. Předbarvíme co půjde (90% hliník), instalujeme náznak aparatur pod mřížku a spodek se značnými potížemi postupně vlepíme do vybaveného vršku trupu. Proč postupně? Díly se poněkud kroutí příliš do sebe nepasují, takže začneme s lepením od jednoho konce, kde si díly sednou na poprvé a pak postupně spasováváme a dolepujeme zbytek. Ve chvíli, kdy spodek konečně drží na svém místě, dolepíme spodní díly ocasní části. Posléze opravíme detaily nátěru (a natřeme chromem předek trupu, pokud ho opravdu necháme na konec), doplníme obtisky na kostru ocasu a můžeme nanést žluté dekorace na křídla a trup. Po zaschnutí a přelakování je můžeme ještě přetupovat hliníkovou barvou, aby lépe splynuly s povrchem a nepřiměřeně nesvítily do dálky.

Jako poslední krok vyhledáme doma vhodný parkovací prostor a tento nový a značně impozantní kus nábytku do něj se stojánkem umístíme. Druhou figurku Grogu si můžeme upravit jako přívěšek, nebo mu časem vyrobit proslulý „kočárek“ a uložit ho do něj někde poblíž stíhačky.

S.