RECENZE: Jiří Mikulík, Drakobijec

Osmý, závěrečný díl série, je pořádný macík. Obvyklou délku předchozích dobrodružství prodlužuje o polovinu na pěkných 600 odkazů. A je to pro důstojné zakončení této epické série potřeba.

Příběh pokračuje, největší spojenci Dračí královny jsou odstraněni z cesty a ona je logicky na řadě. Lidský odpor ji pořádně rozzuřil, vypustila proto armády svých přisluhovačů vedené jejími dračími potomky s jediným cílem: zotročit všechny lidi na kontinentu. Gabriel tak po splnění úkolu v Pevnosti démonů musí spěchat zpět do Bašty, shromáždit zbývající spojence a Dračí královně se postavit.

Čeká nás tedy puťák, čtenář se musí dostat z bodu A do bodu B. Po dvou dungeonech rozhodně příjemná změna, forma dobrodružství mi maximálně vyhovovala. Během prvních pěti knih jsem toho v oblasti Západních svobodných měst hodně prožil, nadělal si přátele (i nepřátele) a proto mi bylo líto, že jsem se pak na dvě knihy vypařil úplně někam do divočiny. Návrat zpět do známých kulis mi přinesl bezesporu největší požitek z hraní: procházet znovu stejná místa a sledovat, jak se proměnila. Někde se mým spojencům podařilo získat navrch. Jinde se k moci dostal gauner. Do některých oblastí se válka ještě nedostala a v některých už (bohužel tragicky) skončila. Samotný průzkum (a tím i znovuhratelnost) podporuje geniální nápad autora nezačínat z jediného počátku: čtenář si může vybrat z pěti možností, odkud putování započne. Při průzkumu se podíváme většinou do již známých míst, ale pár nových si pro nás autor také přichystal. Jediné, co mi ke štěstí chybělo, byla návštěva Sinotaharu.

Putování je atmosférické, všude je cítit zoufalství a zmar, zároveň i naděje a odhodlání bojovat do posledního dechu. Hráč se může rozhodovat pomáhat jejich obyvatelům a dodat tolik potřebnou odvahu, či se soustředit na svůj hlavní cíl, volba je čistě na něm. Vyprávění postupně graduje k vrcholu celého příběhu, k souboji s Dračí královnou, ve kterém hlavnímu hrdinovi budou pomáhat některé významné osobnosti série. Souboj je to epický, čtenář má nad ním kontrolu a měl jsem z něj opravdu parádní pocit. Jediná výčitka, kterou k němu mám, je jeho počátek: vůbec jsem nepoznal, že už začal. Prostě jsem pokračoval ve čtení a divil se „Jak jako jestli je se mnou postava XXX? Co by tady dělal, vždyť toho jsem naposledy viděl úplně jinde!“. A až po pár odkazech jsem se dovtípil, že už to je jako asi ono.

Po souboji ještě není úplně konec a celé se to pěkně zkoulí podle toho, jak se hlavní hrdina během celé série rozhodoval. Celkově na finální bitvu a následný závěr má vliv cca deset achievementů, což je úctyhodné číslo. A způsoby, jak to může dopadnout, se od sebe opravdu hodně liší, Gabriel sklízí co zasel.

Obtížnost dobrodružství je hodně závislá na předchozích knihách: například můj válečník, který dosud procházel dobrodružstvím velmi hladce, v tomto dobrodružství neměl problém. Naopak můj nejslabší (hraničář) se velice trápil a bylo potřeba dobře promýšlet kudy jít a které předměty použít nebo ušetřit. Ale dohrát se to po pár pokusech dalo.

Co říct závěrem? Poslední díl doporučovat nemá moc smysl. Kdo odehrál předchozí díly, to teď určitě nezabalí. Kdo nehrál ani jeden, těžko začne posledním. Pokud ale váháte a čekali jste, až bude série kompletní, tak teď je ten pravý moment do toho skočit. Dle mého osobního názoru se série Gabriela Knoxxe řadí k nejlepším světovým gamebookovým sériím současnosti.

Pozn. Na tomto místě bývají medailonky mých postav, ale není na to zde dostatek prostoru, proto se k nim vrátím v příštím článku.

Jiří Mikulík, Drakobijec

Vydáno: 2025 , H.R.G.
Počet stran: 652
Jazyk vydání: český
Ilustrace/foto: Jan Kordina
Autor obálky: Alena Kubíková
Vazba knihy: měkká / brožovaná
ISBN: 978-80-7490-375-5