AKCE: Křest knihy Ve službách klanu

Přiznám se, že jsem v knihkupectví Fantasya nikdy nebyla. Na křest Ve službách klanu jsem šla na poslední chvíli, tak jsem se docela bála, že netrefím. Naštěstí jsou fanoušci fantasy a sci-fi většinou dost nepřehlédnutelní a už z dálky jsem viděla „podezřelé“ skupinky. Odhad se mi potvrdil, když jsem si všimla, že se za nimi zelená vstup do knihkupectví. Dveře byly pohostinně otevřené dokořán, a tak jsem vešla. 

Hned v první místnůstce byl připravený stoleček a dvě židle a už tu  postávalo pár nedočkavců (dobře, bylo asi za pět minut šest, ale ruku na srdce, zažili jste, že by někdy křest či podobná akce začal na čas?). Čekání jsme si krátili prohlížením knih vyrovnaných v policích, které se táhnou podél stěn od země skoro až do stropu, okukováním deskových her a shazováním svršků, jelikož ani otevřené dveře nepomohly s chlazením prostoru, který byl s blížící se šestou stále plnější. Samozřejmě, kdo chtěl, mohl využít 20% slevy, která se po dobu akce vztahovala na veškeré zboží. Slečna na pokladně se tedy skoro nezastavila.

Mezi fanoušky bylo možno zahlédnout i známější tváře. Autora přišel podpořit i spolustvořitel agenta JFK Jiří Walker Procházka a chvilku po začátku nahlédl Pavel Renčín. A samozřejmě se každou chvíli někde vynořil kmotr knihy Tomáš Němec.

Několik minut po šesté se konečně Tom začal dovolávat pozornosti a hlavně prostoru, aby se k nám s Miroslavem Žambochem vešli. Uvolnění prostoru vedlo k tomu, že na druhé straně začali fanoušci vypadávat dveřmi. My šťastnější jsme si uvnitř poslechli kmotrovo vyprávění, jak se s Miroslavem Žambochem poznal a jak vznikla jejich spolupráce. Potom si vzal slovo autor a povídal, jak se vlastně dostal k psaní románu o hornících v dolech. O první inspiraci se postaral Pán Prstenů, konkrétně trpaslík Gimli se svojí skvělou sekerou. Z toho ovšem nic nebylo. Po čase touhu napsat něco z dolů oživila píseň skupiny Kabát Dole v dole a vznikla stejnojmenná povídka, ale zase to nebylo na román. Na ten jsme si museli počkat, než Žamboch napsal povídku, která je nyní poslední kapitolou knihy Ve službách klanu. Autor chtěl totiž zjistit, co se dělo s hlavním hrdinou Herbertem Ducattim před ní.

Po proslovech došlo na bouchání šampaňského a křest. Kniha byla řádně zlita a bylo jí popřáno, aby se dobře prodávala, protože, co jiného knize v této době taky popřát důležitějšího.  Poté, co si autor sám otevřel šampaňské a utřel sám pocintaný stůl, mohla začít autogramiáda. Mezi podepisovanými svazky převládala křtěná Ve službách klanu, ale nechyběl ani Koniáš nebo svazky ze série JFK a mnoha další díla. Mezi osazenstvem obchodu panovala dobrá nálada a nedocházelo k žádným tlačenicím či předbíhání, kterého byste se dočkali jinde.

Po konci povedeho křtu se společnost odebrala na after párty do nedaleké vinárny.