REPORTÁŽ: Assassin’s Creed Bratrstvo Launch párty: Zabijáci, Templáři a světelné meče

Vychází-li pokračování kvalitní hry, která dokázala spojit středověk s blízkou budoucností, je to svátek. A když se k ní navíc ještě koná velkolepá launch párty, je to opravdu událost, kterou byste si neměli nechat ujít. Přesně tou se 17.3.2011 stala launch párty Assassin’s Creed Bratrstvo.

Hned při vstupu do kulturního centra Casa Gelmi vás, stejně jako Ezia v E3 traileru na Bratrstvo, obklíčila skupina lidí. Tentokrát to nebyli po zuby ozbrojení pohůnci Borgiů, ale lidé z Playmana, ozbrojení pouze svými úsměvy, v doprovodu několika sličných hostesek v převleku za kurtizány. Po povinném nahlášení jména, jestli jste na seznamu zaregistrovaných osob, jste dostali objemný uvítací balíček s dárky, který obsahoval dioráma Assassin’s Creed, velký plakát formátu 4xA4 s motivy AC: Bratrstvo, templářskou a asasínskou placku, vánoční Level s DVD, na kterém je druhý díl Prince z Persie, a pivní podtácek se zabijáky z multiplayeru. Ti, co přišli v kostýmu, navíc ke všemu dostali i knížku Bratrstvo od Oliwera Bowdena a černý hrníček s Eziem. Jediným mínusem na celé té kráse byla skutečnost, že jste to dostali jako ranec do náruče. Dát to v nějaké malé igelitce, jako pozdější ceny za soutěže, by snad nebyl takový problém. Takhle byli neštasťníci bez batohu odkázaní k tomu svůj "raneček" sebou pořád vláčet v ruce či ho různě odkládat po zemi. Spolu s dárky jste dostali lísteček s pořadovým číslem vašeho vstupu (musím se pochlubit, měl jsem dvojku), který později nabral velikou váhu při soutěžích.

Poté vám už nic nebránilo seběhnout dolů po schodech do sálu. Ten sám o sobě měl v sobě lehký renesanční nádech. Hlavně díky reliéfům na sloupech a celkové výzdobě. Věřím ale, že většinu návštěvníků spíše než výzdoba prve zaujalo osm počítačů, kde jste si mohli po skoro celý večer vyzkoušet multiplayer Brotherhoodu, nebo stánek Nvidie. V něm jste mohli na vlastní oči vidět AC:B ve 3D buď na třech monitorech s technologií 3D Vision, popř. si ho užít "jenom obyčejně v 3D" na notebooku. Hrát hru ve 3D byl vskutku jiný zážitek než na normálním počítači, který nejde jen tak slovy popsat. Ti bez vkusu se mohli Ezia ujmout i na dvou Xboxech. A pokud by vás snad už Asasín omrzel (pak je otázka, co jste na launch párty dělali) a nebo jste chtěli vyzkoušet i něco jiného, na jednom počítači byla střílečka Rainbow Six Vegas 2. K mému obrovskému překvapení se u všech počítačů hráči v celkem slušných intervalech střídali a multiplayer či 3D vision si mohl alespoň na pár minut zkusit opravdu každý, kdo o to měl zájem.

Ale upřímně, skoro ani nebyl čas si hrát na počítači, protože se tím člověk ochuzoval o program na pódiu, který byl brán ve velkém stylu. Celý večer moderoval Ondřej Broukal, jemuž sekundovali moderátoři Filip "Fiola" Kraucher a Petr "Bedikk" Vojtěch z herní televize Indian, která zprostředkovávala po celou dobu živé vysílání na internetu. Moderátoři si publikum získali nejen svými vtipnými postřehy, ale i tím, že po dobu celé akce do davu házeli krásná červená trička se symbolem Asasínů. Sice při jednom hodu málem zbořili stánek Nvidie, ale za tu cenu pár desítek spokojených fanoušků to určitě stálo. Po relativně tradičním úvodu a troše technických problémů však následovalo promítání netradičního, ale perfektního videa "Assassin v Praze" (k vidění  ZDE). Vtipnější zahájení večera snad vážně ani být nemohlo. Žasnul jsem, kolik vtipu a narážek dokázali chlapci z Indiana do tak krátkého videa vložit. Hned na začátku nás i přesvědčili, že po technické úrovni bude večer tak zvládnutý, že by se za něj nemusel stydět ani mistr Asasín. Po videu nastoupil opět Ondřej a po chvíli byl vystřídán dalším videem, tentokrát shrnutím příběhu minulých dvou dílů. Opět za něj musím autory pochválit, protože se jim to povedlo i bez zbytečných spoilerů, a to se dnes už všude nevidí...

Pamatujete, jak jsem na začátku zmínil, že vám při vstupu dali lísteček s číslem? Ty přišli vzápětí na řadu při AC kvízu. Ondřejova asistentka-kurtizána sice nevypadala, že dokáže něco více než se nakrucovat, ale nakonec nás všechny překvapila, že jejím jediným úkolem nebylo jenom stát na pódiu a usmívat se, ale i losovat, kdo se zúčastní kvízu. Bylo to jednoduché, hosteska vytáhla pět lístečků s číslem. Pokud bylo mezi vytaženými čísly i to vaše, šli jste na pódium a dostali tři otázky, ke každé i čtyři možnosti odpovědi. Typický kvíz. Ten, kdo měl z pětice soutěžících nejvíce bodů, postoupil do superfinále. Kvíz měl celkem tři kola, takže ve finále se o výhru utkali tři borci. Nesoutěžili v něm o nic menšího než limitovanou Codex edici Bratrstva, ale žádný z účastníků kvízu nezůstal neodměněn. Každý dostal červené asasínské tričko a finalisté normální verzi hry. Osobně nevím, jestli mě více překvapila jednoduchost otázek a nebo nevědomosti některých soutěžících.

Po kvízu sál ovládla skupinka šermířů. Ne, nebyli to naštvaní Templáři, ale skupina scénicko-dobového šermu - Manus Regis. Po několika krátkých, ale skvěle sehraných šarvátkách vyměnil starý kmet skupiny Milan "Lars" Štěpán kord za mikrofon a začala další neméně zábavná část programu. Několik návštěvníků si mohlo pod dozorem zkušených matadorů vyzkoušet šerm na vlastní kůži. Samozřejmě, že ne s opravdovými meči, ale s bacátky (umělohmotná trubka obalená molitanem a izolepou). Jak vtipně později poznamenal Ondřej Broukal, bacátka díky omotání barevnou izolepou vypadala skoro úplně stejně jako světelné meče z Hvězdných válek.

Souboje s nimi však nepřipomínaly Star Wars, ale spíše Nerd Wars. Zábava to ovšem byla prvotřídní, ať již díky vtipným komentářům, které Milan Štěpán dokázal mezi radami sypat z rukávu, a nebo první dvojici duelantů, která byla prostě ... komická. Už si nepamatuji, co měli nacvičovat, ale v praxi to vypadalo tak, že jeden stál jak poleno a druhý do něj bacil bacátkem. Po ní nastoupila už poněkud serioznější dvojice, která měla hrát šlechtice. Polovinou dvojice byla i moje osoba. Našich pět minut slávy jako šlechtic se molitanovou trubkou světelným mečem se skládalo z naučení se šlechtickému pozdravu a prvotnímu výpadu. Souboj totiž není o tom máchat kolem sebe mečem, ale pomalu kroužit kolem protivníka a počkat si na jeho chybu. A pak ho jediným úderem vyřadit. Takhle to alespoň vylíčil starý bojovník Lars. S protivníkem nám to chvíli i vydrželo, avšak netrvalo dlouho a náš duel se změnil v poněkud chaotickou změť seků a švihů (samozřejmě s aristokratickou grácií), takže byl náš souboj po chvíli ukončen jako plichta, protože ani jeden z nás nezabil toho druhého. (Měl jsem ho na lopatkách. Fakt. Skoro). Po nás nastoupila už poslední dvojice, náhodou byli oba odvážlivci v kostýmech (asasínka a křižák), takže souboj byl o to zajímavější. Téma lekce byly dorážečky, akorát to useknutí hlavy s bacátkem není tak efektní, jaké to bývá ve filmech... Po třetí dvojici dobrovolníků se s námi Manus Regis rozloučila. Na jednu stranu to byla škoda, protože s ní byla velice zábavná a příjemná hodinka (možná by byla poněkud příjemnější, kdyby neměl Milan Štěpán pořád potřebu nám říkat, jací jsme mimo hru tragédi), ale následovala další zajímavá část programu.

Soutěž o nejlepší kostým! Ze všech návštěvníků bylo vybráno deset s nejlepším kostýmem (ruku na srdce, o moc víc jich v kostýmu nepřišlo), kteří se utkali o přízeň poroty, jež jim mohla vynést Codex edici Bratrstva, asasínký prsten, hrníček, placky a pásek. O výběr poroty se opět postaralo losování vstupních čísel a na rozdíl od kvízu bylo konečně vylosováno číslo 2! Spolu se mnou byli vylosovaní ještě další dva návštěvníci. Naši trojici pak doplnil jeden zástupce Playmanu a jeden z Xzone. Pět porotců dostalo pět kartiček s čísly od 1 do 5, kterými jsme měli kostýmy hodnotit. Každý soutěžící po krátkém představení dostal čas, aby "něco předvedl" a zaujal porotu. Někteří to pojali velice originálně (Soutěžící v převleku Desmonda jasně vystihl jeho úlohu v celé sérii :)), jiní jako velkou show (Mistr popravčí se nebál popravit jednoho z diváků) a ti mladší jako možnost si na pódiu pořádně zaskákat.

Porotu nejvíce zaujala a maximální počet 25 bodů získala Asasínka v přestrojení za kurtizánu Zuzana "Baty" Cinková (na konci reportáže s Baty najdete minirozhovor). O druhé místo se 24 body museli kvůli rovnosti bodů svést boj Mistr popravčí s Asasínkou Luckou. V hlasování porotců nakonec vyhrál 3:2 Mistr popravčí, jenž si za druhé místo odnesl hru s asasínskou mikinou. Třetí asasínka si ovšem na bronz nemůže stěžovat, dostala hru a tričko. Ani další nominovaní však nepřišli zkrátka, odnesli si alespoň to tričko. Nějakou další cenu za "bramborovou medaili" by si ale určitě zasloužil čtvrtý zabiják Jan Zpěvák. Jeho kostým renesanční Altairovy zbroje se mohl směle rovnat s "medailisty".

Soutěží o nejlepší kostým však soutěžní klání neskončila. Pokračovalo se vyhlášením vítěze soutěže "Navrhni si svůj inlay", do které na facebooku naposílali fanoušci okolo dvou set obalů! Playman z nich vybral deset nejlepších, z nichž měla porota jako u kostýmů pomocí jednoho až pěti bodů vybrat vítěze. Bohužel (bohudík?) se do top 10 dostal i můj obal "Star Wars edice", takže jsem musel porotu opustit. Stejně na tom byl i porotce Robert Püschel, jehož obal se do desítky také dostal. Dostali jsme za naše porotcování asasínská trička (ty si domů odnesl pomalu opravdu každý ) a naše dvě místa zaujala Baty s Popravčím jako výherci kostýmové soutěže. Všech 10 inlayů (tedy, až na jeden) bylo krásných a porota na první pohled rozhodování neměla lehké, ale jak Baty vyhrála s 25 body kostýmovou soutěž, obal Roberta Püschela vyhrál na plné čáře soutěž o inlay. Musím říct, že zaslouženě. Robert do soutěže poslal několik svých obalů a zcela jasně patřily k tomu nejlepšímu. Codex edice mu tedy právem náleží a snad s ní nahraje víc hodin, než strávil ve Photoshopu tvorbou obalů. Druhý David Herman si odnesl normální verzi hry a my ostatní jsme se museli spokojit pouze s tričkem (Můj Star Wars obal dostal 20 bodů, ale zase pobavil půlku sálu :)).

Po soutěžích přišel na řadu další video blok, tentokrát o hrách. Krátké předvedení facebookovské hry na motivy Assassin's Creed, Project Legacy nechalo většinu lidí chladnými, ale představení multiplayeru bylo něco úplně jiného. Hlavně proto, že po videu dostala, po již skoro tradičním losu čísel, osmička náštěvníků možnost si ho vyzkoušet v turnaji o ceny. Po deseti minutách hraní se vybrali čtyři nejlepší, kteří postoupili do finále, jež se uskutečnilo po odehrání další osmičky štastlivců, ze kterých také postoupili čtyři nejlepší. Kdo ve finále z osmi nejlepších vyhrál, vám už ale nepovím.

Pražská integrovaná doprava ještě nebyla plně synchronizována s Anime(tre)m 1.00 a musel jsem párty opustit předčasně krátce před půlnocí. Mrzelo mě to, ale nedalo se nic dělat. Stálo to i tak za to. Získal jsem spoustu upomínkových předmětů AC, dvě trička, několik nových přátel a něco, co už mi nikdo nesebere. Úžasné vzpomínky na velice zábavný večer, za který si Playman zaslouží od všech fanoušků Asasína obrovskou pochvalu. Sice tu je několik věcí, které by pro příště chtělo vylepšit (nějaké místo k sezení a igelitovou tašku k dárkům), ale myslím si, že kdyby přišel, tak by byl s akcí spokojen i Ezio Auditore da Firenze!

Za použité fotky bych chtěl poděkovat společnosti Playman a slečně Markétě Včelákové.

Na úplný závěr tu máte minirozhovor s vítězkou soutěže o nejlepší kostým, Zuzanou "Baty" Cinkovou.

Jak dlouho ti trvalo vyrobit svůj vítězný kostým?

Je to otázka let, učastním se tzv. larpů - her na hrdiny na živo, kde je podmínkou mít kostým, takže jsem nakombinovala části různých kostýmů a tím vznikl ten, který jsem měla na sobě. Jediné, co jsem narychlo udělala před párty, je červená šerpa, jinak jsem si kostým chystala už od té doby, co jsem se na párty zaregistrovala a postupně vozila do Prahy.

Proč si myslíš, že jsi zvítězila právě ty?

Myslím, že jsem měla dobrý kostým, každopádně bych si na sebe určitě nevsadila při takovém množství krásných kostýmů.

Jaký byl tvůj pocit, když jsi vyhrála?

Jak mi všichni porotci udělili 5, tak jsem tomu nemohla uvěřit. Hru jsem si totiž chtěla pořídit až po státnicích a to už by byla kodex edice dávno rozebraná. Každopádně jsem tomu nevěřila, dokud jsem ji neměla v ruce. Byl to super pocit, ale zároveň mi bylo líto některých, co nevyhráli a přitom měli perfektní kostýmy.

Koho osobně bys vybrala jako nejlepší kostým ty?

Jo to je těžké rozhodování, moc se mi líbil kostým Erumoica, co byl za Ezia, byl na čtvrtém místě. Dále Desmond byl skvělý, protože to byl prostě Desmond a Lucka, co byla na třetím místě, měla nádherný kostým. Nemůžu nevzpomenout i kata, který měl kostým udělaný přesně podle agenta z multiplayeru. Takže nemůžu říct, který se mi líbil nejvíc.

Setkala jsi se už kvůli výhře s nějakými negativnými reakcemi?

No, už jsem si poslechla, že jsem vyhrála neprávem, že jsem ovlivňovala porotu a tak... Můžu k tomu jen říct, že jsem šla za asasinku maskovanou za kurtizánu a kurtizánu jsem tedy předvedla, takže je na každém, ať usoudí, zda jsem svoji roli zahrála věrohodně.

Co, že takové křehké děvče jako ty hraje celkem krvavou hru, jako je Assassin's Creed?

Za křehkou bych se určitě neoznačila :). Hraju všeobecně vše od Call of Duty přes Oblivion, Dragon Age, různé MMORPG až po Aliens vs. Predator a je mi celkem jedno, kolik té krve tam je. Já už od malička miluju počítačové hry, vždycky mě to strašně strhlo, kámošky si vylepovaly plakáty herců a zpěváků a já měla na zdi jen hrdiny z počítačových her a všeobecně herní plakáty (chodila jsem vždycky do jednoho obchodu s hrama a tam je se smutným pohledem přemlouvala, že jim jeden plakát určitě chybět nebude). Mě musela hra zaujmout hlavním hrdinou, dobrou grafikou a příběhem, takže jak jsem jednou uviděla plakát Assassin's Creed s Altairem, byla ruka v rukávě a hned jsem si hru předobjednala. Strašne mě to chytlo, protože tato hra představovala všechno, co od hry očekávám - tajemného hlavního hrdinu, plížení a schovávání a k tomu poutavý příběh. A teď, když jsem rozjela Brotherhood, tak si užívám každou minutu hraní, protože lepší hru jsem ještě nehrála.

Díky za rozhovor, Baty.

Taky děkuju za rozhovor. A mohla bych poslední větu na závěr? Holky hrajte nehledě na to, co o vás říká okolí, protože je nás málo a musíme ty chlapy dohnat!