MANGA: Džundži Itó, Spirála

Jedině v Japonsku. Je jednoduše nemyslitelné, aby příběhy Džundži Itóa vznikly kdekoliv jinde než v zemi s tak bohatou kulturou přírodních náboženství, v zemi herní série Resident Evil (Biohazard – mrk mrk) nebo Silent Hill.  

Série povídek o prokletém městě Kurouzu, které se postupně propadá do chaosu a beznaděje, ukazuje všechny formy nočních můr, jaké si jen dovedete představit. Rád bych označil autorovu kreativitu za geniální, povaha jeho výtvorů mi v tom ale brání. Mnohé z nich jsou jednoduše nechutné. Nelze jim ale upřít promyšlenost.

Ústředním motivem je samozřejmě spirála. Na první pohled zajímavý útvar, jenž má mnoho významů i v psychologii, kolem sebe shromažďuje moc a postupně se všem obyvatelům přímořského městečka zarývá pod kůži. Někdy doslova.
Zezačátku jsem si nebyl jistý, jestli spolu povídky přímo souvisejí. Ovšem, stále jsem sledoval osudy jednoho města, jedné rodiny. Nedovedl jsem si však vysvětlit, jak by někdo na daném místě žil dál, a to třeba byť po jediném incidentu. Pak ale povídky začaly jedna na druhou nepokrytě odkazovat a já se utvrdil, že příběhy nezačínají s čistým štítem.
Vysvětluji si to tak, že spirála, jež vše vtahuje do sebe, má krom samotných hrůzných událostí ten účinek, že lidé ani nemají nutkání odstěhovat se. Nevědomě jsou připoutáni k jednomu místu. Prostě jen žijí své každodenní životy a nadpřirozené jevy přijímají jako zvláštní, přesto nedílnou součást života. Navíc když některé lze se zavřenýma očima alespoň částečně považovat za obskurní hříčku přírody nebo techniky.
Naléhavost situace se však stupňuje s každým dalším příběhem a zhruba ve dvou třetinách knihy toto "omámení" mizí. Je téměř komické, že za překročení únosné hranice může jev, který je ze všech nejsnadněji vysvětlitelný a pro danou oblast vcelku přirozený.
V tu chvíli přichází na scénu hrůzy čistě lidské. Sobeckost, vypočítavost. Úpadek morálky a snaha přežít za každou cenu. A tím vším se táhne vzpomínka na signály, které provázely město od začátku, ale jimž obyvatelé nevěnovali žádnou pozornost. Děsy prolézaly ulice a zdi nenápadně od začátku, ale ještě před poslední kapkou si jich nikdo nevšímal. Jednalo se o kolektivní slepotu? O strach nevybočit? Skutečně se jednalo o magickou moc, která všechny svazovala, nebo se za ni akorát snadno schová ignorance?
Neobsahuje nakonec tento často brutální a zcela pošahaný horor něco víc? Třeba připomínku, jak bývá společnost slepá, když ji prostupují jevy, které ji nakonec rozloží.
Ti, kteří vzdají boj a rezignují na lidskost pro svůj okamžitý prospěch, končí semletí spirálou a stávají se součástí pokřivené masy.
V knize se také objevuje výrazný prvek jednotné, propojené společnosti, která tolik nereflektuje jedince. Jednota je pro Japonsko typická a vystupovat z řady je nežádoucí, a to jen takovými maličkostmi jako třeba objednáním jiného dipu k jídlu, s nímž už je určitý typ spojený. Stejně tak mezi největší tresty patří zveřejnění identity ve zprávách. Jakékoliv přitahování pozornosti je nevhodné, zejména je-li úmyslné.
Itó zde proti sobě staví dvě krajní situace, úplnou anonymitu a splynutí s davem proti vyzývavému vyhledávání pozornosti. Mezi nimi se drží hlavní postavy, které jsou vnímavé vůči okolí, nesnaží se jej zastínit, ale nevolí ani snadnou cestu a pasivitu.

Zvlášť musím vypíchnout krásnou přehlednou kresbu s mnoha detaily a podrobně vykreslenými nuancemi emocí. Kniha je tradičně černobílá, ale vůbec jí to neubírá na působivosti obrazového podání.

Se svými téměř 650 stranami je Spirála skutečně masivním dílem, které zabere okolo čtyř hodin. Za tu dobu předestře mnoho nevábných obrazů, po kterých nejspíš nebudete trpět nočními můrami, ale znepokojí nebo zvednou žaludek. Na druhou stranu donutí zamyslet se a zvážit, nakolik autor zamýšlel jenom předkládat v krátkých kapitolách nepříjemné výjevy a zdali nechtěl předat i hlubší smysl.

Doporučit tuto mangu není jednoduché. Zajisté se jedná o zajímavou knihu, ale mám dojem, že je určena velmi úzké skupině čtenářů. Pokud bych ji měl hodnotit pouze jako horor, byl bych zklamán, neboť v knize není nijak vybudována děsivá atmosféra, jedná se spíše o docela levné návaly šokujících odhalení a nepříjemných obrazů. Na druhou stranu, očividně mi nedělalo problém vidět za příběhem něco víc. Našel jsem si tam to své. A věřím, že nebudu jediný. Pokud tedy rádi diskutujete s autorem, dotváříte si spojitosti, jinak řečeno podílíte se na vyprávění, bude Spirála něco pro vás. Pokud se rádi bojíte, raději hledejte dál. 

Džundži Itó - Spirála
Nakladatelství: Crew, série CREW Manga
Překlad: Jan Horgoš
Redakce: Jiří Pavlovský
Rok vydání: 2021
Počet stran: 648
Rozměr: 145 x 215 mm
Vazba: brožovaná
Cena: 769 Kč