SOBOTNÍ FILMOVÁ SRDCOVKA

Polozapomenutý klenot amatérského filmu, který má větší koule než Krvavý Johan.
"DEM, DEM, DEM, DEM, DEM, PROŽENOU NÁM HLAVU OLOVEM. DEM, DEM, DEM, DEM, DEM, VE VZDUCHU TO SMRDÍ KRCHOVEM."
Česká fantastika to na plátnech kin nikdy neměla lehké. Přesto se jí po roce 1955, kdy Karel Zeman uvedl na plátna kin dobrodružnou časovku Cesta do pravěku, opravdu dařilo. Vrcholných úspěchů ovšem dosáhla v letech 1966 – 1977 a to díky scénáristům Miloši Macourkovi a Oldřichu Lipskému a režiséru Václavu Vorlíčkovi. Geniální filmy Kdo chce zabít Jessii, Zabil jsem Einsteina, pánové, Adéla ještě nevečeřela, nezakázali ani komunističtí cenzoři. Snad proto, že se všechny tyhle svým způsobem fantastikou střižené filmy vezli na komediální vlně.  Pak odzvonila české fantastice na plátnech kin hrana a vrátila se až v roce 2004 v chaotickém a intelektuály na CSFD posmívanému filmu Choking Hazard. Na ten sice staří kmetové vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, a pobaví i dnes, i když o žádný zázrak nešlo. Ten se dostavil až v roce 2020 s pohádkou nepohádkou Princezna zakletá v čase. Ovšem než k nám tahle kráska dorazila, zrodil se film, kterému nejen zombie myslivci, ale ani do kin uvedený Krvavý Johan a jeho upíři nesahali ani po paty zablácených loupežnických holínek. Tím filmem byl amatérský snímek Prach a broky, který v roce 2015 podle scénáře Mikuláše Pešty a Víta Filipovského a pod režijním vedením Šimona Pešty přivedli k životu členové spolku Rosenthal. Volné uskupení nadšenců z Rožmitálu pod Třemšínem pořádá především Larpy a tábory pro děti. Jeho členové se ovšem věnují také divadlu a scénickému šermu, což skvěle zúročili v příběhu o nejslavnější loupežnické bandě všech dob.
Známe je všichni. Záhoř, Vilém, Rumcajs, Lotrando, Jánošík, Grázl, Ronja. Každý sám by byl nebezpečnější než slavný Jesse James, ale když se dali dohromady, neobstál před nimi nikdo. Ve scénáři tohohle 95 minut dlouhého snímku není sebemenší prostor pro nějakou zbytečnou vatu. Po představení jednotlivých členů bandy (ve stylu Tarantinových  Inglourious Basterds) se rozjíždí vyprávění o zvrhlé hraběnce, která touží tak moc tuhle bandu zničit, že se kvůli tomu klidně spolčí s ďáblem. Scénář je takřka bezchybný a neštítí se ani sexu, ani násilí, ani černého humoru o popkulturních narážkách nemluvě. Bitky jsou epické a závěrečná pointa excelentní. U Pešty a Filipovského by se Petr Jákl mohl lecčemu přiučit. Stále jde o amatérský film, takže herecké výkony některých protagonistů jsou občas trošinku toporné a zvuk a hlavně hlasitost dialogů malinko hapruje, ale jinak je film Prach a broky ukázkou toho, jak udělat poctivou a chytrou žánrovku.
Film se natáčel v areálu zámku Březnice a v lesích okolo Rožmitálu pod Třemšínem, takže si oko divákovo užije nejen soubojů, ale i krásné přírody. A titulní Loupežnický marš? Ten ještě dlouho nedostanete z hlavy.
I když kluci a holky z Rosenthalu vydali film na DVD a dneska ho najdete i na Youtube, nejlíp vypadá na plátně. Tak se možná dočkáme, že ho někdo z těch kdo v našem království pořádají cony znovu opráší. Ten film si to totiž zaslouží a to nejen díky ultimátní hlášce „Takhle se Rumcajs naposledy vodrovnal, když pustili Cipíska z basy.“