RECENZE: Mike Mignola, Hellboy: Pražský upír a další povídky

Praha, matka všech měst a mnoha legend. Obzvlášť po večerech bývala stará Praha tajemná a děsivá. Lidé se většinou zamykali do svých domovů a nevystrkovali ani nos. Po setmění padla na celé město nebývale hustá mlha. Ten kdo měl rozumu nazbyt vzal nohy na ramena, jakmile zapadlo slunko. Našli se i tací, kterým bylo riziko nebezpečí fuk.

Obtloustlý muž vyšel z útulné hospůdky do chladné noci. Mlha stačila pohltit celé město, nebylo úniku. Nepravidelnými kroky se sunul po dlážděnné ulici, která se rozpínala a zase zpátky zužovala. „Promiňte, pane. Nemáte u sebe pár zlatejch?“ Než si stačil uvědomit, kdo na něj mluví, z mlhy vyskočil stín. Nemohl vykřiknout, něčí dlaň před ústy byla příliš silná. Jakýkoliv odpor byl marný. Pomalu si před očima představoval chvíle, které zažil se svou rodinou a přáteli. Smrt si brousila svou kosu a pomalu chystala pekelnou smlouvu. Nebýt velkého stínu, který se před nimi vynořil. Od úst osobě stoupal kouř z doutníku.

„Nemůžeš si vybrat sobě rovného, ty hladová příšerko? Nevečeřel jsem, takže mám hlad. Pojď to raději rychle sfouknout.“ Odhodil doutník a s nezničitelnou palicí skočil na pražského upíra.

Zdá se, že Mike Mignola rád vzpomíná, a tak se v poslední době čím dál více vrací s ranými Hellboyovskými povídkami. Sbírku mapující ruďáskovo dětství a problematické dospívání jsme tu již měli. Tentokrát nás mistr provádí historií případů Úřadu pro výzkum paranormálních jevů. Češi si speciálně smlsnou na ústředním příběhu odehrávajícím se v Praze za dob, kdy lidé ještě veřili v upíry a další různá strašidla. Mignola jako obvykle převyprávěl pražskou pověst o upírovi po svém, a tak hranici mezi realitou a pověstí zboural. Tentokrát vymizela hororová atmosféra a byla nahrazena bizarním pohádkovým nádachem, který připomíná staré tradiční pohádky od bratří Grimmů.

Poprvé v rohaté historii dochází ke změně autora kreseb. Mignola moudře zvažoval všechny varianty. Po proškrtání dlouhého seznamu adeptů nakonec vybral několik nejlepších, kteří svým přístupem dodali Hellboyovi nový rozměr. Mignola sice zůstal na stoličce scénaristy, ale zbytek přenechal mladým talentům. Kresba Pražského upíra přidává na efektivnosti a zesiluje pocit pohádkovosti, který je se starou Prahou tolik spojen. Čecha navíc zahřeje u srdce jakmile dojde ke scéně, kde si roháč vyřizuje účty s upírem pod dohledem pražských památek. V předmluvě příběhu Mignola vzpomíná na svůj pobyt v České republice, respektive v hlavním městě, kde společně s režisérem Guillermem del Torem procházeli slavné historické památky a sbírali lidové pověsti.

Poslední epický příběh Makoma v sobě kombinuje dva umělecké rysy. Mignolovu charakteristickou kresbu a surriealistický snový rukopis Richarda Corbena. Hellboyova duchovní pouť vede až do samotné Afriky, kde musí podniknout nebezpečnou výpravu za mystickým šamanem. Cestou musí přemoct několik obrů a přeprat ohnivého démona.

Fanoušci pohádek uspokojí mlsné jazýčky a zchladí žízeň závěrečnou galerií Hellboyových portrétů s různými bestiemi a vedlejšími postavami. Pokud máte rádi cestování, ale daleko raději sedíte doma v teple, mám pro vás dobrou zprávu. Exotická Malajsie, tajemná Aljaška, mrazivé Norsko, mýty opředená Česká republika, přelidněný New York, děštivý Londýn, slunná Afrika a mnoho dalšího se nachází v tomto speciálním vydání Atlasu světa. Spolupráce s dalšími kreslíři byl vskutku geniální tah, jak oživit a zatraktivnit již tak dokonalé umělecké dílo současným čtenářům. Viva Mignola!