RECENZE: Michal Čunderle, Jak Mařenka a Boženka koukaly aneb Pohádka mládí

AKČNÍ BÁBY

Divadelní hra „Jak Mařenka a Boženka koukaly aneb pohádka mládí“ měla premiéru  30. října 2005 v pražském divadle  MINOR  a je v repertoáru dodnes.  Divadlo Minor  (bývalé Divadlo loutek, zal. r. 1968) je známé svojí nekonvenční scénou a mladými a moderními způsoby vyjádření děje. Tato hra se letošního února dočkala knižní podoby v nakladatelství Albatros. Pro knižní vydání příběh přepracoval jeho autor Michal Čunderle (teatrolog, učitel a pohádkář) a malbami, které se vesele vpletly mezi texty básniček, říkanek a písniček, jej doprovodila Barka Zichová, která namalovala obrázky již k několika dětským knihám (např. Abecedník, 100nožka Klotilda).

Příběh začíná velkou letní bouřkou nad starou chalupou dvou ještě starších babiček Mařenky a Boženky. Voda, která se zvedla při bouřce, vyplavila z rákosí nedalekého rybníka vílu Ryběnku babičkám rovnou na dvorek:

„A co děláte u nás na dvorku?“
„Protože přišla ta bouřka a vzala mě voda.“
„Já nevím,“ kroutila nechápavě hlavou Mařenka, „o vílách se jen mluví, kvůli dětem, aby měly zajímavější dětství, ale víly přece nejsou.“
„Copak jsem vzduch nebo fata morgana, krucinál?!“ zvolala zoufale Ryběnka, až srdce usedalo.
„Odpusťte…. Trochu vody by nebylo?“

A protože babičkám srdce nad vílou usedalo i po sklenici plné vody a plné konývce na zalévání, tak se rozhodly, že jí pomůžou. Jinak by se při měsíčním světle bez ochrany rodného rybníka rozpustila.

I při svém vysokém věku nenechaly věci jen tak, jako většina daleko mladších než ony, a vydaly se na těžkou cestu. Chtěly nejdříve víle půjčit staré dámské kolo z kůlny, ale Ryběnka nemá nohy. Jen elegantní rybí ocas. Nemohla by šlapat na pedály. Devadesátileté babičky také ne. Naposledy seděly na kole před deseti lety.  To určitě nedokážou. Ještě, že kolo nebylo v pojízdném stavu!  Začínaly si zoufat. Jak mají vílu zachránit, když už jim tělo špatně slouží?! Řešení našla Ryběnka sama. Pomocí kouzel babičkám usnadnila putování za vytčeným cílem.

Mám ráda víly křehké, průsvitné, ale víla Ryběnka je víla-rusalka současné doby, proto se zdá trochu prostořeká a obyčejná.  Musela se přizpůsobit době, ve které žije, a svým slovníkem také současným lidem. Rozpláclá víla na dvorku není nic křehce-romantického, snad proto ji nezachraňuje odvážný chasník, ale dvě staré opotřebované ženské.

Celý příběh o dvou bábách, jak si říkají, zní radostně a vesele, protože žijí svobodně a volně. Líbil se mi, a tak doufám, že se bude líbit i vám a vašim dětem. Vyprávění je prosté, aby neodradilo malé posluchače nebo začínající čtenáře a dost chytré, aby pobavilo dospělé.

Číst nebo vyprávět dětem je, mimo jiné výhody této činnosti, krásný čas, a nikdo vám chvíle strávené spolu nemůže vzít. Jen u nás doma někdy vznikl problém se zvídavými dětmi. Četla jsem čtvrt hodiny, ale vysvětlování slov, výrazů a situací pro děti cizích zabralo o dost delší dobu. 

www.celeceskoctedetem.cz

Michal Čunderle -  Jak Mařenka a Boženka koukaly aneb pohádka mládí
Nakladatel: Albatros
Ilustrace: Barka Zichová
Redakce: Karolina Medková
Rok vydání: 2011
Počet stran: 50
Rozměr: 168 x 245
Provedení: hardback