RECENZE: Alexej Pechov, Tanec ve stínech (Kroniky Sialy 2)

Článek od: Petr Vařák - 13.12.2011

V minulém díle jste četli:

Bezejmenný čaroděj povstává a shromažďuje svoji nestvůrnou armádu s jediným cílem – smést Valiostr a ostatní království Sialy z povrchu zemského. Lze ho zastavit jen s pomocí jistého artefaktu. A jen jediný člověk může tento artefakt získat. Mazaný zloděj Harold Stín se v doprovodu královského šaška-goblina Kli-Kliho, elfské princezny Mirallisy a rytířů Divokých srdcí vydává na strastiplnou pouť do mýty opředeného Paláce kostí, v němž je ukryt tajemný Duhový roh, prastarý artefakt z dávných časů nabitý nesmírnou magickou silou…

Komu se do ruky dostal Tulák ve stínech, první díl trilogie Kroniky Sialy, ten si zřejmě nejdříve pomyslel něco jako: „Zase další klasická fantasy plná putovaní, putování a putování…“ Chyba! Z Tuláka ve stínech se vyklubala překvapivě originální, dobrodružná fantasy, jejíž příběh se odehrává převážně v městském prostředí. Když však hrdinové po dvou třetinách vyrazili na strastiplnou cestu, již to pomalu vypadalo, že se další díly trilogie změní v onu tuctovou putovací fantasy. Jaký tedy druhý díl Kronik Sialy s podtitulem Tanec ve stínech ve skutečnosti je?

Nebudu chodit kolem horké kaše - Tanec ve stínech má do tuctové fantasy daleko stejně jako první díl. Aby ne, když je vybudován podle víceméně stejného modelu, tedy:

2/3 akční městská fantasy – Hrdinové, truchlící nad ztrátou jednoho ze svých druhů, přicházejí do města Rannengu, bývalého královského sídla. Zamýšlená krátká zastávka za účelem nabrání zásob se však změní v boj o holý život, když služebníci Bezejmenného nejdříve odcizí Haroldovi prsten, potřebný k získání Duhového rohu, a poté samotného Harolda zajmou…

Tato část příběhu pochopitelně potěší všechny čtenáře, jimž se líbily první dvě třetiny Tuláka ve stínech. Souboje, pronásledování, lsti, vše vprostřed tmavých městských uliček nebo širokých bulvárů. Škoda pouze jedné věci – Ranneng není v podstatě ničím odlišný od Valiostru, v němž se odehrával první díl. Kdyby jej autor zpracoval trochu jiným stylem, případně mu vdechnul jistou specifickou atmosféru, mohl knihu posunout ještě o stupínek výše.

1/3 klasická putovací fantasy – Hrdinové konečně vyrážejí na dlouhou cestu, směr Zagrabské hvozdy, v jejichž nitru leží Palác kostí. Stejně jako v prvním díle, i zde se poslední třetina zcela liší od prvních dvou. A také zde tato kombinace funguje naprosto bezchybně.

Proč kniha ve výsledku nepůsobí jako podivný mišmaš, nýbrž jako osvěžující mix? Prvním důvodem jsou sympatické postavy, které se sice v podstatě nikam nevyvíjejí, to však nebrání tomu, abyste si je zamilovali (jen nesmíte být extrémně náročný čtenář, který zrovna pošesté dočetl Nadaci). Druhým důvodem je humor – ať už je to goblin Kli-Kli nebo gnomsko-trpasličí dvojice Hallas/Deler, občas vás postavy donutí více než jen pozvednout koutky úst.

Ačkoliv mají oba díly trilogie mnoho společného, v jednom aspektu se Alexej Pechov výrazně posunul k lepšímu. Zatímco u Tuláka ve stínech mohl mít čtenář (především v první „městské“ části) často pocit, že příběh občas zbytečně odbočuje a vůbec se autorovi trochu rozpadá pod rukama, zde již vše drží pohromadě, Pechov se soustředí pouze na hlavní linku a nejrůznější odbočky z hlavní zápletky již neraší při každé sebemenší příležitosti.

Tanec ve stínech se od prvního dílu trilogie vlastně téměř ničím podstatným neliší. Proč ale měnit zaběhnuté pořádky, jestliže mají stále co nabídnout? Navíc když to znamená, že Kroniky Sialy představují jednu z nejlepších klasických fantasy poslední doby.

Hodnocení: 70 %.

Tanec ve stínech (Kroniky Sialy 2)
Alexej Pechov

Nakladatelství: Zoner Press
Překlad: Jana Tučníková
Obálka: Vladimír Žákovič
Odpovědní redaktoři: Hana Fruhwirtová, Jana Mahelová
Vazba: Pevná
Počet stran: 320
Rozměry: 147 x 210
Cena: 329 Kč

Komentáře

pokud můžu být sprostý, tak dodám: kruva, ten týpek ale umí psát.... a teď slušně: takhle dobré fantasy jsem už pár let nečetl. skvěle nově pojatí elfové a spisovatel se nedrží toho trapného klišé, kde hrdinové musí za každou cenu přežít. Zase tak často tak vtipy nebývají, ale když už jsou, stojí za to. Teď dočítám třetí knížku, tak uvidím, zda to i dobře zakončí, ale jsem z tohohle díla přímo nadšený. Dokonce i běžně nudný popis okolí jsem v této knížce hltal.

Přidat komentář