HRA+RECENZE: Assassin’s Creed Odhalení

Článek od: Štěpán Jura - 08.01.2012

Úspěšná videoherní série Assassin's Creed se dočkala už čtvrtého pokračování, byť se jedná spíše o takový druhý samostatný datadisk k druhému dílu a poslední zastávku před plnohodnotným Assassin's Creedem III. Svoji popularitu si získala hlavně díky kvalitnímu příběhu, povedené hratelnosti a originálnímu prostředí, které míchalo dějovou linku z blízké budoucnosti, z níž jsme cestovali do středověku. Na začátku můžu rovnou říct, že svoji kvalitu si zachovala i posledním dílem, byť vznikl v relativně rekordním čase - v březnu jsem psal reportáž z Launch party Bratrstva a na konci října už máme pokračování...

Odhalení začne přesně tam, kde Bratrstvo skončilo. Desmond Miles je po událostech z konce Bratrstva v komatu a jeho mysl je "uskladněna" v černé skřínce Animu. Konečně se zde setká tváří v tvář s tajemným Subjektem 16, ale nebude to zrovna příjemné shledání. Oznámí mu nemilou skutečnost, že pokud Desmond nechce, aby se osobnosti jeho předků spojily v jeho hlavě v jednu (neblahé následky není snad nutno zdůrazňovat), musí se vydat hlouběji do programu dříve, než se z něj stane slintající troska. Takže ano, opět se ocitneme v kůži Ezia Auditore. Tentokrát však až (či už?) v roce 1511.

 

 Pokud se už v příběhu série neorientujete, vydal Ubisoft krásné video, jež vám ho připomene. Překvapivě neobsahuje ani moc spoilerů!

„Bojuješ jako muž, co mešká na svoji svatbu.“ „Si, tak o pětadvacet let.“
Ezio Auditore da Firenze už ale dávno není ten mladičký playboy, kterého jsme znali v druhém Assassin's Creedu. Není to už ani ten vyzrálý mentor z Bratrstva. Už je to poněkud starý asasín, kterého nežene touha po pomstě jako za mlada, ale pouze chce ještě na stará kolena uskutečnit sen svého otce. Všechno však nevyjde podle jeho plánů a skončí v Istanbulu na nejdůležitější výpravě jeho dlouhého a hektického života. No a jelikož v pětapadesáti už není, co to bývalo (no, spíše co se týče cut scén a příběhu, hratelnostně vlastně žádné změny nejsou), dostane na hraní i pár nových vychytávek.

"Už je na čase, abyste se vy Italové vzpamatovali a uvědomili si, že je 16. století"
Pokrok nezastavíš, a tak kromě tradičního arzenálu mečů, šavlí, válečných kladiv, palcátů, kuše, skryté pistole či čepelí se Eziova výbava rozroste hlavně o dvě nové věci. Bomby a hákovou čepel. Háková čepel je kromě pár hezkých komb v boji prakticky stejná jako původní skryté čepele, má však jednu výhodu při přesunu po městě - jelikož Konstantinopol byla postavena na několika pahorcích, není tu nouze o převýšení. Toho využili asasíni a po městě roztrousili množství lan, na něž se můžete zaháknout a slanit se. V praxi to o trošku zrychlí dopravu, ale lan je relativně málo a časová úspora taky není nějak závratná. Nevím, jestli se to stávalo jenom mě, ale vždycky, když by se mi urychlení pohybu hodilo, potřeboval jsem se škrábat do kopce. Bomby jsou na tom jinak - ty už opravdu mají svoji účinnost. Bohužel, zase postrádají smysl. Ono je hezké, že si Ezio může vyrábět vlastní bomby a PR prohlášení říkají, že tu je přes 300 kombinací (což není tak "úplně" pravda - když vypustíme plášť bomby (jak vybouchne) a střelný prach (jak daleko výbuch sahá), máme tu vlastně jenom základních 9 typů), ale není tu naprosto žádný důvod, proč je používat. Všechno vyřeší stará dobrá ocel. Obě vychytávky možná využijí hlavně noví hráči, kteří nemají v krvi zaběhnuté hraní bez nich.

 
Bomb Crafting Trailer

Pokrok se ale nezastavil ani u nepřátel. Pomineme-li, že na střechách už hlídkují pouze vojáci s puškami (Zde je naprosto dokonalá in-game nápověda: "Střelci střílí z pušek." Dokonalé ne?), většina hlídek už má s sebou někoho, kdo nosí nějakou bambitku. Budete s lítostí vzpomínat na časy, kdy jste utíkali před strážemi "po asasínsku" na střechu a vše, na co se stráže zmohly, byl buď nemotorný pokus se vyšplhat za vámi, či hození několika kamenů. Teď vás každý spokojeně sestřelí. Naprostým extrémem v tuhosti jsou pak elitní Janičáři. Nejenže se precizně ohánějí svým kilijem (jméno této turecké šavle bylo bohužel ve hře, zjevně překlepem, zprzněno na kijil), ale ani se neštítí vám mimo rámec fair-play uprostřed rozmachu mečem vypálit z pistole kulku mezi oči. Jinak se naštěstí protivníci drží zásady férového boje v přesile jako v hollywoodských filmech. I když je skupinka nepřátel větší, vždycky hezky kladného hrdinu pouze obklopí a chodí si pro smrt po jednom.

 
Den Defense Trailer

Nejlépe vypadající flashová hra v historii
Naštěstí není na všechno Ezio sám a stejně jako v Bratrstvu se vrací správa asasínských rekrutů s množstvím inovací. Tou hlavní, nepočítáme-li novinku, že lze asasíny posílat na mise po městech u Středozemního moře, jsou asasínská doupata. Ty fungují podobně jako věže Borgiů z minulého dílu. Obsazujete doupata různě po městě a díky tomu můžete mít větší počet zabijáků v bratrstvu. Ovšem změna nastává v okamžiku, kdy se templáři rozhodnout doupě dobýt (mechanika napadání je ovšem notně nevyladěná a celkem nelogická). To se hra změní v hezky vypadající hru ve stylu flashových Tower Defense her. Stavíte barikády, posíláte střelce na střechy a bráníte základnu před útoky davu templářů. Byť je to ze začátku skvělé občasné zpestření na pár minutek, po desáté obraně už minihra začne pomaličku lézt na nervy. Opravdová škoda je, že nejde hrát jen tak mimo hlavní hru z menu...

"Vítej v Konstantinopoli, Ezio. Na křižovatce světa."
Ač se podíváme do zasněženého Masyafu a jednoho jeskynního města inspirovaného jordánskou Petrou, většinu času strávíme v Konstantinopoli, či spíše Kostantiniyyei či Istanbulu. Jsme na začátku 16. století a město je již nějaký ten čas ovládáno Osmanskými Turky. To je hodně vidět i na výtvarném stylu města. Máme tu slavný Velký bazaar, kde najdeme obchodníky v turbanech a ženy zahalené v burkách, honosné čtvrti, v nichž se mísí arabský a evropský sloh, překrásný královský palác Topkapi či Konstantinovu čtvrť s dřevěnými slumy, plnou žebráků a Cikánů. To dává městu v rámci série neobyčejný ráz,a i když je menší než Řím z minulého dílu, ze všech měst v sérii vypadá nejlépe. Navíc narozdíl od předchozích dílů začíná i pomalu žít. Lidé více vypadají, že ve městě opravdu žijí a nepostávají jen tak na ulicích či nechodí v kruzích jako dříve. Dojmu živoucího města pomáhá i novinka v podobě náhodných událostí - občas vás obchodník požádá, jestli byste mu nemohli přenést bednu se zbožím, či budete muset vyřídit pouličního rváče. Život města nedosahuje sice takové úrovně jako v sandboxových RPG, ale je to příjemná změna. Navíc Konstantinopol je na pomezí Evropy a Asie. A kde jinde by se měl setkat italský mistr asasín se svým arabských předchůdcem?

 
Story Trailer s českými titulky

 Altaïr Ibn-La'Ahad
Jedno z největších lákadel Odhalení byly právě vzpomínky Altaïra. Byť Ezia od hrdiny prvního Assassin's Creedu dělí přes tři stovky let, Altaïr po sobě zanechal pět klíčů, které uchovávají jeho vzpomínky. Podíváme se tak i na jednu prequelovou epizodu k prvnímu AC, jednu začínající prakticky okamžitě po skončení prvního dílu a další až za staršího Altaïra. Ve finální vzpomínce je z něj už stařík, jenž horko těžko vyjde kopec u Masyafské pevnosti! Ukáže se, že jeho cesta do čela arabských zabijáků nebyla tak jednoduchá, jak se mohlo z náznaků v druhém díle zdát. Jedinou vadou na kráse je délka vzpomínek. Zhruba čtvrt hodinky na jednu. V kůži Altaïra strávíme tak hodinu a půl, z čehož většina jsou ještě cut scény. Malým bonmotem je fakt, že byť mají nepřátelé "novou" výzbroj, která v prvním AC chyběla, jako kopí či palcáty, chudák Altaïr se své kuše z vůbec prvního AC traileru nedočkal...

Cyberpunk
I když Desmond stále nedostává tolik prostoru, kolik by si zasloužil, Odhalení nám s ním ukáže i několik opravdu zajímavých cyberpunkových výzev. Ty jsou poprvé v historii série navíc z pohledu první osoby! Doslova Desmondovýma očima se tak projdeme jako virus jádrem Animu. Tyto mise však vyžadují především používaní hráčova mozku namísto zběsilého máchání mečem.

 
Embers trailer s českými titulky

Embers
Pokud jste si zakoupili některou ze speciálních edicí Odhalení, jako bonus (mimo artbooku, soundtracku a in-game bonusů) dostanete dvacetiminutový animovaný filmeček Assassin's Creed: Embers. Tento animovaný epilog svojí stylizací připomíná něco mezi Star Wars The Old Republic a SW The Clone Wars. I se svou krátkostí (21 minut) je v něm nacpáno množství emocí, které si užijí hlavně znalci série. Starý Ezio se rozhodl zapomenout na svoji zabijáckou minulost a spolu se svojí ženou a dětmi se usadí ve vinici blízko rodné Florencie. Se svojí minulostí je však znovu konfrontován, když se mu na prahu domova objeví čínská asasínka Shao Jun s žádostí o pomoc... Skvělá tečka za příběhem Ezia Auditore, při jejímž konci budou znalci série dozajisto naměkko.

Requiescat in pace
Odhalení je poslední díl, kde hrál hlavní úlohu Ezio, a je to důstojné zakončení. Nemá tolik inovací jako druhý díl, tak silný příběh jako Bratrstvo, ale stále je příběh dynamický, plný zvratů (odhalení hlavního protivníka, který tahá za nitky, je ještě větší šok než v prvním díle) a silných momentů. Silných a dojemných momentů, které neměly v sérii obdoby (dle mě je Odhalení asi nejdojemnější díl ze všech). Ano, až na pár vylepšení je to hratelnostně to stejné, co Bratrstvo, ale jak se říká: Proč opravovat to, co není rozbité. Odpočívej v pokoji, Ezio Auditore da Firenze. Byla to skvělá dobrodružství.

 
Launch trailer s českými titulky

Assassin’s Creed: Odhalení /Assassin's Creed: Revelations/
Vývojáři: Ubisoft Montreal
Vydavatel v ČR: Playman
Lokalizace: České titulky
Platformy: PlayStation 3, Xbox 360, PC
Datum vydání: Konzole: 15.11.2011, PC: 2.12.2011
Žánr: Akční adventura

Komentáře

Přidat komentář