RECENZE: Richard K. Morgan, Probuzené běsy

Článek od: Jan Žlebek - 10.10.2012

Mysleli byste si, že na planetě s devadesáti procenty povrchu zalitého vodou a ve hvězdné soustavě, kde už žádnou jinou biosféru nenajdete, budou lidi o tu parcelu dbát. Mysleli byste si, že k rozdělování a obhospodařování půdy budou přistupovat rozumně. Že o rozlehlé využitelné plochy nebudou svádět nesmyslné místní války a že alespoň nepoužijí zbraně, které pro příští staletí promění bojiště v krajinu pro člověka neobyvatelnou.

To byste si mysleli, ne?“

(Richard K. Morgan - Probuzené běsy, s. 47)

No, tak to myslete znovu.

S bývalým elitním vojákem, žoldákem, vyšetřovatelem a vůbec zprostředkovatelem všemožného násilí na zakázku Takeshim Kovácsem se český čtenář nesetkává poprvé, s posledním dílem volné trilogie však ano. V Probuzených běsech se Richard K. Morgan vrací do vesmíru, kde díky neustálému záznamu vzpomínek v kortikální bázi fyzická smrt znamená pouze překážku, nikoliv životní tragédii. A občasnou výměnu zastaralého, dysfunkčního či nevratně poškozeného těla vnímají protagonisté příběhu asi tak závažně jako nákup nového automobilu. Nakonec – nástroje je třeba střídat a znalcům předchozích dílů není nutno připomínat, že sebemodernější bojové pouzdro má v Kovácsových rukou životnost čisté omítky v nádražním podchodu.

Ale co, je to jen maso.

Dobří holubi se vracejí a duch návratu prostupuje celou knihu. Bývalý žoldák přichází zpět na rodnou hroudu jménem Harlanův svět a věnuje se zde jako zamlada drobné kriminalitě a masové vraždě. Planetu Konrada Harlana poctí návratem z mrtvých i jiná postava z její dramatické historie – legendární vůdkyně krvavě potlačené revoluce. A jak se soukolí promyšlené zápletky roztáčí podobné řádně promazané drtičce kostí, začíná být čím dál víc jasné, že jako špatně strávené sousto se vrací i sama minulost a kostlivci ve skříních začínají být znepokojivě aktivní. V té Takeshiho jich najdete víc, než ve sklepě workoholického nekromanta.

I v předchozích dílech Morgan zručně pracoval s historií hlavního hrdiny – Kovácsovo dětství rozhodně neproběhlo dle představ sociálky, následná kariéra u Vyslaneckých sborů pod heslem „různé planety, stejná traumata“ pro Takeshiho osobnost znamenala ideální katalyzátor cynismu, nu a léta strávené organizovaným zločinem mu způsobily vrásky na duši, které sebelepší botox nevyhladí. Přestože k porozumění ději nemusíte přečíst ani Půjčovnu masa ani Zlomené anděly, znalost obou knih každému prospěje. Bohatá minulost činí Takovo chování smysluplnějším, detaily z předchozího života líčení přidávají na barvách a upřímně řečeno – docenit roli třeba takové legendy jakou je Virginie Vidaurová bez čtenářského zážitku s Půjčovnou masa lze jen stěží.

Napínavý akční příběh patřil k silným devizám už prvních dvou dílů a ani tentokrát autor publikum nezklame. Ba naopak. Už prolog uvízne pod kůží jako šíp se zpětnými háčky a minimálně první třetina textu zbavuje dechu jistěji než konopná smyčka kolem krku. Následně Morgan zvolní, ale holt občas je třeba zajít na záchod, pro jídlo, do práce nebo vyřešit nějaké jiné marginálie, jimiž lidské pouzdro zdržuje od čtení. Protože před závěrem Probuzených běsů je záhodno nabrat síly: tady cáká rudá, spojenectví se uzavírají a rozpadají s rychlostí dobře namydleného blesku a příběhové zvraty plní knihu do posledních řádků. Potěší i to, že viděno zpětným pohledem tady věci zapadají do sebe jak ozubené kolečka švýcarských hodinek a dějové kličky neslouží jen k zmatení nepřítele. Tuto skutečnost ocení zejména čtenářstvo frustrované autorovým přístupem k dávkování napětí ve Zlomených andělech.

Akční řežba žambochovského typu potřebuje celého chlapa a ideálně někoho, kdo v sobě zvládne obsáhnout dvě základní pózy: psychopatický řezník a ochránce dam v nesnázích. Sin City by mohlo vyprávět. Což je kombinace, která na tu část publika, jež produkuje testosteron, působí asi stejně jako zasněný pohled do blba na fanynku Stmívání. A Kovács dualitu gentleman-s-rukama-od-krve zvládá s vrozenou grácií. Zabíjení jde Takeshimu na jedničku, ovšem známku, kterou by si zasloužil za vyjednávání, vydírání, blafování a podvody všeho druhu, v českém školském systému ani nemáme. O to větší škoda, že v závěrečné části trilogie dostane Kovács k rozvoji soft skills přece jen méně prostoru než v Půjčovně masa. A při tom zrovna zde by se pro něj našel protivník víc než důstojný...

Nad úroveň běžné akčňárny se Morgan nedostává pouze zásluhou odsýpacího textu, napínavého děje a čtenářsky atraktivního geroje v hlavní roli. Revoluční heslo z prvního dílu „Berte to osobně.“ padne i zde a nikoliv náhodou coby otvírací motto. Probuzené běsy si nehrají na ideologicky antiseptické čtivo, což je přístup ve vodách SF/F vzácný a o to cennější. Přesně na opačné straně názorové barikády stojí Neal Asher a vesmír Řádu: tamní UI v podobě idealizovaných dokonalých vládců (neomylní, spravedliví, dobrotiví...) a hanební separatisté bez jediné kladné stránky vyprávějí podobný příběh z jiného úhlu pohledu. Oboje v literární rovině funguje skvěle a nelze než doporučit prokládat jeden chod Morgana jedním chodem Ashera.

Ačkoliv dílo nevyjadřuje nijak složité ani novátorské myšlenky, dokáže spisovatel revolucionářským a protisystémovým přístupem vdechnout Takeshimu ještě více životnosti. A činí tak relativně dospělým způsobem (když odhlédneme od technické stránky provedení, jímž je mnohonásobná vražda) – Kovács není čtrnáctiletý anarchista s nášivkou „Against all authority“ na somru. Cynický žoldák pro třísky v očích mocných korporací a vládnoucích rodů nepřehlíží břevna v těch rebelských... a, světe div se, přesto neztrácí vůli něco udělat a změnit. Pokud z Probuzených běsů plyne morální ponaučení, že odpor má smysl, tak na svižnou akční řežbu je to víc než dost.

Přes všechny klady zaostává poslední část trilogie v závodě o malý kousek za první. Těžko to autorovi vyčítat, Půjčovna masa byla výjimečná, zatímco Probuzené běsy jsou jen velmi dobré. Tak či onak nabízí Morgan neředěný adrenalin, řemeslně dovednou hru s minulostí postav a zvratů tak na milion dílů Ordinace v růžové zahradě. K tomu trochu revolučního ohně a uzavření triptychu v nejlepším, bez snahy o umělé protahování a vytěžení Takeshiho do mrtě. Prosím o potlesk, kouzelník odchází.

Probuzené běsy /Woken Furies/
Morgan, Richard K.

Nakladatel: Triton
Překlad: Václav Petr
Obálka: Renata Brtnická
Redakce: Helena Michalíková
Rok vydání: 2012
Počet stran: 520
Rozměr: 145 x 205
Cena: 399 Kč

Komentáře

Přidat komentář