RECENZE: Connie Willisová, ... o psu nemluvě

Strašlivě roztomile užvaněná, originálně vtipná, viktoriánsky kudrlinkatá, nehorázně popisná, světa a věci znalá a přitom působící tak křehce, až se chvílemi bojíte dýchat, abyste nerozfoukali jemné předivo děje – to všechno je Connie Willisová. Ona sama o sobě pravděpodobně ne, ale přetransformovaná do příběhu rozhodně ano.

Octnete-li se ve viktoriánské Anglii zcela bez předchozí průpravy k potřebným dovednostem tehdejší doby, koledujete si o pěkný malér. Zde podotkněme – pocházíte z roku 2057. Každému musí být jasné, že od časů krajkových deček a jejdanánků doba značně pokročila. Přidáte-li k tomu shozovou nemoc, která může postihnout každého historika cestujícího časem po absolvování příliš mnoha seskoků během krátké doby a která se projevuje zejména nesouvislým opěvným blábolením o čemkoli, co vám přijde před nos, a o ženách zejména, koledujete si o dvojnásobný malér.  Přitom jste se v Oxfordu a na Temži doby minulé octli právě a jenom proto, abyste jeden kolosální malér napravili. Rozhodně po vás nikdo nepožadoval (Ba co víc, bylo vám to přísně zakázáno!) jakékoli další maléry způsobovat. Bohužel je známo již po dlouhá staletí, že neštěstí nechodí po horách a že čert kaká vždycky na velkou hromadu. Nebude vám dopřána ani chvilka klidu a vy se budete souběžně snažit neutopit v Temži, neustále zachraňovat jednu kočku, zabraňovat jednomu sňatku a zároveň shánět ženicha, co není nikde k mání. Dále budete shánět jakousi záhadnou ohavnost nesoucí tajuplný název Biskupův pařízek, po které pase s lačností přímo fanatickou vaše nadřízená v budoucnosti. A k tomu neprozradit, že tam nepatříte, bude místy úkol téměř nadlidský. Rozmotat klubko příčin a následků bude hodně těžká písemka, i když vám budou pomáhat všichni vaši dostupní kolegové tady i tam. To, co nakonec zjistíte, vás natolik ohromí, že se budete muset přesvědčit minimálně dvakrát, zdali jste vše poskládali do sebe správně. Zahrávat si s časovým kontinuem, jež je samostatnou entitou fungující na principu teorie chaosu, se rozhodně nedoporučuje!

A ještě jedna poznámka: znalost literatury z hlubin dvacátého století jest základní výbavou historika a podrobná znalost díla takových autorů jako Agatha Christie nebo Jerome Klapka Jerome je jednoznačně vítána. Ne, nebojte se … o psu nemluvě se dá číst i bez toho, ale v každém případě potkáte takovýchto zmínek přehršel a autorka s nimi velmi vtipně pracuje.

Přiznám se, že zpočátku jsem měla se čtením krapet potíže a mnohem víc než obvyklých testovacích šedesát stran mi trvalo, než jsem knize přišla na chuť. Přesto (nebo právě proto) jsem se od ní nedokázala odtrhnout a odložit ji ad acta, jak se to někdy stává – prostě si nemůžete pomoct a nedokážete číst dál, i kdybyste stokrát chtěli. Tady jsem to měla obráceně, prostě jsem si nedokázala pomoct a četla jsem, ačkoli jsem do jisté míry nechápala proč vlastně. Odměna se nakonec dostavila v podobě dokonale vypointovaného příběhu, ať už z pohledu samotných postav, nebo z úhlu časové smyčky, kdy do sebe zapadly i ty nejmenší detaily. S pocitem čtenáře dobré detektivky jsem seděla, kroutíc hlavou, a s myšlenkou, no to mě podrž, ta mě teda napálila, jsem se přihlouple uculovala. Přičtu-li k tomu fakt, že v originále vyšla kniha už v roce 1997 a zub času si ani nehlodnul, ba naopak … je to asi to nejlepší doporučení, které se může knize dostat. Díla science fiction mnohdy bývají jaksi poplatná době a po létech mohou ztratit ono kouzlo údivu, pokud špatně odhadnou či vystihnou budoucnost, která se mezitím stane současností. To hrdinům v příběhu … o psu nemluvě nehrozí ani v nejmenším a právem si mohou nárokovat zařazení do kategorie klasika žánru, aniž bych to myslela jakkoli hanlivě.

A vzhledem k tomu, že bych to sama určitě nenapsala lépe, dovolím si jako poznámku k samotné autorce použít úryvek z autorského medailonu, který do knihy připravil Martin Šust:

Po celá desetiletí láká a uspokojuje generace čtenářů science fiction, ne náhodou je Willisová považována za jednu z největších postav fantastického žánru, což dokládá i záplava prestižních cen, kterých se jí pravidelně dostává. Veškeré uznání sbírá po zásluze, vždyť jen vzácně lze poznat spisovatele, jenž dokáže tvořit na samém vrcholu sil takřka po celou svou literární kariéru.

Doufejme tedy, že se v brzké době dočkáme dalších překladů její tvorby do češtiny.

Connie Willisová: … o psu nemluvě
(To say Nothing of the Dog)
Nakladatelství: Triton
Obálka: Markéta Vydrová
Rok vydání: 2012
Vazba: pevná
Počet stran: 497
Cena: 399,- Kč