KOMIKS: Warren Ellis, John Cassaday – Planetary 1: Do všech koutů světa a jiné povídky

Článek od: David P. Stefanovič - 08.04.2013

Komiksoví scénáristi jsou naprostí magoři a úchylové. Aspoň takový dojem budí výběr, který českým čtenářům předkládá nakladatelství BB/art. Podívejte se třeba na vlajkovou loď, kterou je bezpochyby – aspoň provedením – Bažináč. Na scénáristické sesli zde trůní Alan Moore, o jehož vyšinutosti snad nikdo nepochybuje. A pak otevřete Planetary a první, kdo vás na jeho stránkách vítá, je zase on.

A je to tak v nejlepším pořádku, protože jak následující stránky ukážou (alespoň těm, kteří s ním ještě neměli tu čest), Warren Ellis je ještě větší úchyl než Moore. A i jeho snahy ukázat nám, kam až může takový komiksový příběh zajít, by byly sotva poloviční bez Johna Cassadaye na pozici kreslíře. Ten, dámy a pánové, strká všechny tyhle pisálky s přehledem do kapsy.

V úvodu o planetárním vědomí se Alan Moore zamýšlí nad situací komiksu na přelomu 20. a 21. století. Činí tak z pozice člověka, který nad komiksovým médiem dumal ze všech možných estetických i filozofických pozic a pro kterého se do značné míry překrývá se světem jako takovým. Což je velmi výhodná pozice, do které se může postavit i čtenář, chce-li efektivně uchopit následující povídky. Z tohoto pohledu je totiž nápad udělat hrdiny z archeologů opravdu zábleskem geniality, jak píše Moore. Tito hrdinové se vrtají v minulosti svého světa, ale zástupně i komiksu jako takového. A komu tluče v hrudi scifistické srdce, kdo si vysoko cení původní japonské Godzilly a nadšeně hltá konspirační teorie o temných stránkách 20. století (pokusy na lidech za účelem vytvoření superčlověka, vesmírné výpravy mnohem dalekosáhlejší než kdy kdo připustil…), ten chce rozhodně být u toho.

Tři zmínění „archeologové“, které někdo až nechutně přeplácí za to, že cestují po světě a zkoumají jeho záhady, jsou do určité míry typičtí komiksoví hrdinové. Prvnímu je sto let, vypadá na zachovalých šedesát a v jeho přítomnosti klesá teplota. Druhá je neuvěřitelně rychlá a silná. A třetí si povídá se stroji. Což by ani tak nezavánělo superschopností, kdyby mu stroje neodpovídaly. Komiks, kterým postavy provází, už tak klasický není. V nepřipraveném čtenáři může dokonce vyvolat i frustraci. Rozhodně se tu totiž neodehrává nic jako klasický příběh či děj. A vyžadovat po hrdinech nějakou akci, to byste s takovým požadavkem rovnou mohli jít za obtloustlým uhrovatým nerdem zavaleným počítačovou technikou a čekat, co vám na to řekne.

Šest povídek představuje šest vhledů do „planetárního vědomí“ (jak to nazval Moore). V podstatě jim chybí klasická výstavba – začátek, prostředek i konec, a především pointa. Jde o fragmenty, které se vám dostanou do rukou v podobě na dřeň očištěných diamantů. Nedají se vzít a pochopit lineárně. Je třeba je převracet, nazírat z různých úhlů, sledovat odlesky, které ta či ona jejich plocha hází. A aktivně do tvorby konečného významu zapojit nejen své vlastní vědomí a podvědomí, ale i to kolektivní, které proudí skrze všechny z nás.

Hrdinové se sice vydávají na místa, kde dochází k podivnostem: duch pomstychtivého policisty kráčí městem, na ostrově žijí obří zmutovaní tvorové, mezigalaktická loď je odkryta pod troskami mrakodrapu… ale zde jejich archeologická spřízněnost s Indianou Jonesem končí. Nesnaží se proniknout do tajemství oněch úkazů, nesnaží se jich zmocnit a navíc se i přes svoje schopnosti ani s nikým (většinou) neperou.

Lehce frustrující může být i to, že zůstávají zcela nepřístupní. Čtenář toho o nich na konci svazku ví stejně jako na jeho počátku, tedy nic. Jsou prostě stejně odosobnělou, na místo pečlivě zasazenou součástí drahokamu, jako prostředí, kterým se pohybují.

Aby se ale nezdálo, že je Planetary komiks určený jen pro takové cvoky jako jsou Moore, Ellis nebo Cassaday; v druhé polovině svazku se na povrch přeci jen částečně vynořuje něco, co by se dalo nazvat spojujícím příběhem a linkou, která nejen slibuje jasnější lineární vývoj, ale hlavně postupný náhled do duší a minulosti hlavních postav. První kniha tak funguje opravdu jako úvod. A pojmeme-li ji jako takovou, je třeba uznat, že plní své poslání na 100 %. Z vizuálních i scénáristických nápadů přechází oči, postavy i přes svou nedostupnost táhnou vyprávění kupředu svou sympatičností (a občas utroušenou provokativní narážkou). A v pozadí se dá tušit něco velkého.

Závěrem zbývá pochválit klasicky excelentní práci nakladatelství, které vytvořilo další vymazlený kousek hodný stát se ozdobou knihovny, a pobídnout k brzkému vydání pokračování.

Planetary 1: Do všech koutů světa a jiné povídky /Planetary 1: All Over the World and Other Stories/
Ellis, Warren - Cassaday, John

Nakladatel: BB art
Překlad: Richard Podaný
Obálka: Ed Roeder
Redakce: Viktor Janiš, Hana Musilová
Rok vydání: 2013
Počet stran: 160
Rozměr: 170 x 260
Provedení­: paperback
Cena: 399 Kč

Komentáře

Cituji: "Nesnaží se proniknout do tajemství oněch úkazů, nesnaží se jich zmocnit a navíc se i přes svoje schopnosti ani s nikým (většinou) neperou." To jsem zvědav. Snad ty peníze nebudou vyhozené. Chtělo by to nějaké % hodnocení.

... jaký typ komiksu, potažmo literatury preferujete. Někteří čeští kritici by mohli Planetary šmahem zařadit do toho, čemu nedávají intelektuální tvorba a já sám byl po většinu čtecího času poněkud znepokojen tím, že jsem nemohl přijít na kloub tomu, co to sakra čtu. A to jsem býval mladistvým intelektuálem :-)

Na druhou stranu, s tím, čemu se v našem prostředí ona pejorativní nálepka intelektuálního díla přisoudila, nemá samozřejmě ve skutečnosti Planetary nic společného, naopak jde o poctu braku a pulpu v té nejlepší americké tradici (přestože se na ní viditelně podepsaly brilantně šílené mysli tvůrců).

A na konci se to přeci jen poněkud otevře a jednoho to víceméně uklidní.

Na procentní hodnocení si ovšem ve světle zmíněného netroufám, ale zamyslím-li se poctivě, sám jsem v různých fázích čtení přeskakoval mezi 40 a 80 (tedy těmi póly, nikoli v šedé zóně mezi nimi).

Yes, měl jsem to hodně podobně. Jak na horské dráze, to kolísání mezi 50-90% by asi odpovídalo. A nejhorší na tom je, že vlastně nevím doteď, jestli mi to stojí za to kupovat dál. Ten příběh je prostě... divnej :) Dám tomu ještě jednu šanci - a pak uvidíme :)

Přidat komentář