RECENZE: František Novotný, Křižník Thor

Že bych někdy tíhnul k military sci-fi, to nemohu říci. K dílu Františka Novotného nicméně tíhnu velmi. S lehkým zpožděním jsem se tak dostal i k románu Křižník Thor. Novotný píše beletrii v poslední době pomálu – za zmínku ale stojí každá jeho práce z posledních, řekněme, šesti let. Ať už povídky Útok na oceán (in Imperium Bohemorum, 2007) a Cenou ASFFH oceněný Nový svět (in Memento mori, 2009), ať už zajímavý „literárněhistorický“ román Prsten od vévodkyně (2011; Božena Němcová ještě nikdy nebyla tak zajímavá a, co hůř, sexy!).

Křižník Thor je námořním dobrodružným sci-fi románem kombinujícím příběhy kapitána Hornblowera, kterému je také věnován, s (post?)apokalyptickou budoucností. Budoucností, ve které se Čína takřka ujímá vlády nad světem a vrací se ke komunistickému modelu fungování světa. A jak by to dopadlo, nebýt hrdinného kapitána Tomáše Hornycha, dříve informatika.

Co si budeme povídat, dopadlo by to stejně. Jedna figurka jaro nedělá, ani Pražské, ani jakékoliv jiné. Ale může udělat aspoň něco. I to patří k základním tezím románu. Abych pravdu řekl, více než osudy křižníku Thor a jeho posádky by mě zajímal příběh světa, který Novotný nastínil. To, co je vylíčeno na několika stranách na začátku knihy (po nezbytném akčním prologu), by vydalo na několik románů – psychologických, společenských, thrillerů, hororů... Ostatně – posuďte sami:

Ve všech postkatastrofických románech, co jsem četl, dochází ke katastrofě naráz, jak se říká přes noc. Ta, která chytila za flígr celý západní svět, byla jiná. Chystala se skoro čtyřicet let a těžko se dalo říct, kdy vlastně začala. Bylo to v roce 2008, kdy zkolabovala makléřská firma Lehman Brothers a ukázalo se, že bankéři podvádějí své investory? Nebo v roce 2011, kdy agentura Standard & Poor’s snížila rating USA a rozjely se marné machinace Evropské unie na záchranu insolventního Řecka, jež do pěti let stáhly do finanční krize všechny země eurozóny? Nebo v roce 2012, kdy americký prezident prosadil škrty v rozpočtu na obranu, což vedlo k tomu, že v roce 2019 musely USA podepsat smlouvu s Čínou, v níž jí předaly zodpovědnost za část Pacifiku západně od Havaje? (s. 26 a 27)

Novotný nádherně a umně mísí reálné události s jejich možnými následky. Pečlivě si vybírá, analyzuje a dochází k závěrům, které by se daly charakterizovat jako taková nemilá, ošklivá... nepěkný případ. Křižník Thor není optimistická kniha. Ale přesto je to kniha zábavná – František Novotný je vzdělaný pán a neváhá této zbraně použít v širokém rozsahu. Dozvěděl jsem se o konstrukci křižníků a jejich výzbroji věci, které jsem snad ani vědět nechtěl. Že bych zrovna nutně potřeboval vědět, že „...svým výtlakem přes 9000 tun tyto lodě čtyřikrát převyšovaly výtlak klasických torpédoborců z druhé světové války, o třetinu pak výtlak lehkých křižníků a blížily se výtlaku křižníků těžkých. Michael Murphybyl původně převzat US Navy v roce 2012 jako DDG 112, v roce 2027 se však stal CG 74, protože Port Royal, poslední křižník typu ‘Ticonderoga’, nesl taktický znak CG73 a druhy válečných lodí se v americkém námořnictvu číslují průběžně“ (s. 139), to také nemohu říci. Ale chápu, že to námořní a válečné nadšence baví. Asi. Mně víc bavily odkazy na Stevensona (jedna z vedlejších postav dostane přezdívku podle známého doktora z Ostrova pokladů) nebo popkulturní narážky, někdy i spojené s filosofickým zamyšlením:

Harry Potter byl předurčen porazit Zlo. Jsem snad já předurčen k témuž? Proto, že znám tajemství jistého programovacího algoritmu? Souvisí to s pocitem, že jsem i s celou lodí součástí nějakého vyššího záměru? Nebo si to jenom namlouvám, abych ospravedlnil své počínání, to, že vystavuji smrti jediné blízké bytosti, které mám? (s. 429)

Nebo vyloženě etymologická vsuvka:

„...Abú Zabúb,“ ječeli nyní.

Amélie se otočila k muži, který stál celou dobu za ní. Uvědomil jsem si, že je to Petr.

„Co to znamená?“ optala se.

„Pán much,“ odpověděla místo Petra Tamara, „hebrejsky Ba’al Zebúb. Je to vlastně biblický Belzebub.“

(s. 324)

Knize (kromě pro mě nadbytečných námořních detailů a popisů vybavení lodí) škodí jediná věc. Konec. Je tak přitažený za vlasy, až to bolí. Beru závěrečnou pointu, celá kniha k ní směřovala, ale psychologie hlavní postavy je pro mě zcela nepochopitelná a neuvěřitelná. Aby to bylo úplně podle mého gusta, ubral bych na námořních soubojích a na technické stránce věci a přidal na tom, co se téměř nabízí a co je v knize obsaženo v jakémsi druhém plánu. Je naše civilizace udržitelná? Nestojí teď na rozcestí? Ostatně – krásné roky fin de siècle a belle époque byly také následovány první světovou válkou. A do stoletého výročí nám chybí rok. Přijde i teď nějaká krize? A můžeme jí zabránit? Tohle jsou otázky, které lze řešit jak v „mainstreamu“, tak ve sci-fi románu. Dokonce bych si troufl tvrdit, že dobré sci-fi tyto otázky řeší, zabývá se jimi. Škoda, že v Křižníku Thor jsou jen tak na okraji.

Novotného budoucnost je nehezká. Jádro knihy totiž netkví ve vyprávění o lidech a lodích. Zásadní je tu strach z toho, co bude. Obava, že ten krásný nový svět, který tu teď máme (ať si před volbami říkáte cokoliv), nebude trvat věčně. A vedle toho vypadají úspěchy a nezdary křižníku Thor jako smítka na hladině oceánu.

Hodnocení: 70 %.

P. S.: Nedlouho po přečtení jsem objevil tento článek: ekonomika.idnes.cz. No jo, tak si holt nepůjčím u banky, co se stane? říkáte si. Jenomže v kontextu Novotného románu je tato zpráva vlastně dost děsivá...

Křižník Thor

Novotný, František
Nakladatel: Klub Julese Vernea
Obálka: Martin Zhouf
Redakce: Vladimír Kejval
Rok vydání: 2013
Počet stran: 592
Rozměr: 150 x 210
Provedení­: hardback
Cena: 350 Kč