RECENZE: František Kotleta, Lovci

Článek od: Tereza Kadečková - 31.08.2015

Superhrdinové a superpadouši, tahle slova známe většinou z komiksového západu. Teď jsou i u nás. Píše se rok 2050 a v desetimilionové Praze se sem tam objeví nějaký ten superpadouch s kybernetickým vylepšením a hloupým pseudonymem. Na takového zločince nemůžete nasadit obyčejné policisty, ale potřebujete pravé superhrdiny. I když ti si radši říkají Lovci.

Starší inspektor Petr Mlejnek patří k Lovcům.  Má za sebou letitou kariéru a chytil už nejednoho superpadoucha. Jenomže při lovu zločince, kterému říkají Spider, se mise ošklivě zvrtne a Mlejnek je postaven před krutou realitu. Buď mu začíná hrabat, nebo je v bezchybném systému šotek. Když mu po krku začnou jít padouši, kteří mají být dávno mrtví, začne se přiklánět k druhé možnosti.

Františku Kotletovi jsem do dnešní doby jen slyšela. Jedni ho opěvovali, druzí nenáviděli a já si říkala, že už bych si od něj měla něco přečíst. O věneček jsem přišla až s Lovci. Nemůžu je tedy srovnávat s ostatními Kotletovými knihami, ale můžu se na ně podívat očima lajka a milovníka akčňáků.

Lovci jsou jedna velká akce. Bojem se superpadouchy se jen hemží, létají drony, katany sekají, tanky střílí a většinou na to doplácí muži zákona, kteří nevědí, že snaha zastřelit hlavního hrdinu vždycky přijde vniveč. Lovci jsou taky humor, spousta narážek na popkulturu a velká hromada hláškování.

A to je asi tak všechno, co Lovci jsou. Příběh o hrdinovi, který vzal spravedlnost do vlastních rukou, není nic nového. Kotleta  sice umí v některých situacích napínat a motat klubko konspirací, ale hlavní hrdina vlastně se vším počítá, takže je to pak trošku nuda. Z vedlejších charakterů má něco do sebe jen Mlejnkova adoptivní dcera Vrána, zbytek je tam proto, aby dělal inspektorovi křoví a stál na jeho straně za každou cenu a bez uvedení řádného důvodu.

Co se dá vyzdvihnout, je prostředí příběhu. Praha roku 2050 je plná různých národností, mísí se to každý s každým, a Kotleta nám servíruje pohled na nekorektní společnost, ve které se Mlejnek pohybuje. Atmosféra dýchá ponurostí, sexem a taky hromadou násilí, protože se někdo mlátí hlava nehlava co pár stránek. Ale je to uvěřitelné, aspoň nakolik může superhrdinský příběh být.

I přes své stinné stránky je ale kniha zábavné počtení. Když potřebujete vypnout, pokochat se trochou rvaček s vylepšenými lidmi všech možných tvarů a velikostí, a nechce se vám hloubat ve filosofických otázkách, jen do toho. Lovci jsou prostě akčňák a nic víc. S drsným hrdinou, s hláškami, s prsatou dívčinou do postele a pořádně velkou bouchačkou.

 

Hodnocení: 70%

 

František Kotleta - Lovci

Nakladatelství: Epocha

Rok vydání: 2015

Počet stran: 304

Vazba: Brož.

Rozměry: 110 x 180 mm

Cena: 289 Kč

Komentáře

Ahoj, předem.. moc pěkná recenze!

Já mám zatím přečteno od Kotlety všechno, tak můžu soudit i jak se nám chlapec z Bruntálu vyvijí. Až s neuvěřením, je to můj soukromí názor, se vypisuje a jeho snaha sesadit krále Kulhánka z pomyslného trůnu se blíží zdárnému konci, v ten moment, jakmile to nastane! Chci, aby vyšel nový Kulhánek :D a vytřel s ním podlahu.... No to se asi nestane, jen chci říct, že Kotleta je knížku od knížky lepší a jsem zvědavý s čím zase příjde příště a omezí perverznosti, ale to je asi taky jen zbožné přání :D, nadruhou stranu jsem čekal od Lovců malinko víc :(, jako vykreslení Evropy roku 2050 mu závidím a Lovci jsou velmi aktuální na momentální situaci.

Děkuji za chválu :).

Četla jsem doslov Lovců od Martina Fajkuse, který tvrdil, že tady Kotleta dost omezit perverznosti a sexuální hrátky, hlavně, aby vyzněla ta detektivka. Jak jsem psala, nemůžu soudit, ale jsem ráda, že tam sex nebyl jako rušivý element, neseděl by mi do toho. Kdyby zůstal na téhle úrovni, asi by to neuškodilo, ale když ho fanoušci čtou od samých počátků, kdo ví, třeba je ta neřízená sexuální energie to, co chtějí.

Souhlasím s tím, že jsou Lovci aktuální, být Kotletou možná bych se bála, že mi nějaký přistěhovalec zazvoní u dveří ;D.

Zdar a Sílu přeje Kadet

Přidat komentář