RECENZE: Ben H. Winters, Čas se krátí

Jak lépe vystihnout ducha knihy než nechat promluvit samotného autora? Dovolím si trochu netradičně zahájit recenzi krátkou ukázkou: „Nízko nad hlavou mi prosviští proudová stíhačka, rychlá a hlučná, a zanechá za sebou na zářivě modré obloze jasnou bílou stopu. Je docela daleko ve vnitrozemí, napadne mě. Většina jednotek vzdušných sil je přece nasazená blíž u pobřeží, kde poskytují podporu člunům pobřežní stráže, jejichž úkolem je odchytávat katastrofické imigranty. Těch je teď den ode dne víc a víc. Podle Dan Dan the Radio Men se k nám valí nepolevující vlna uprchlíků z celé východní polokoule a tak sem připlouvají velké nákladní lodě i rozpadávající se vory, výletní čluny i ukradená plavidla námořnictva plná lidí, kteří se zoufale snaží dostat na tu část země, která nebude Maie přímo v cestě, kde je aspoň slabá naděje na přežití, alespoň na malou chvíli. Vládní politikou je odmítání a regulace, což znamená, že čluny pobřežní stráže obracejí zpět ty lodě, které lze bezpečně obrátit, zbytek zastavují a směrují na vyhrazená místa na pobřeží, kde jsou imigranti hromadně úředně přijati a přesunuti do jednoho ze záchytných zařízení, která se postavila nebo se stavějí po celém mořském pobřeží.“

Je skoro neuvěřitelné, že text vznikl v roce 2013.

Čas se krátí, z něhož ukázka čerpá, je druhou uzavřenou knihou z třídílného cyklu Poslední policajt. Hlavním padouchem trilogie je asteroid Maia řítící se na Zem. Ta se po dopadu změní v nehostinnou pustinu. Takový je předpoklad, co se doopravdy stane, nikdo neví. Ale už se ví, kam Maia dopadne. Právě odtamtud prchají lidé do oblastí dočasně bezpečných. Alespoň tak tomu bylo v první části této znepokojivé skládačky. V románu Čas se krátí začínáme pochybovat o tom, že Maia je tím největším zlem.

Na našem trhu se již  několik Wintersových děl objevilo, ale více pozornosti získává teprve tato trilogie. Jestliže dosud něco jako preapokalyptická scifi neexistovalo, tak Winters to dokázal nebo přinejmenším znovu vzkřísil. Napsal sérii knih o beznaději. Zatímco první díl hovoří o lidské marnosti opatrně a s líbivým pozlátkem, dvojka je mnohem upřímnější - ve svou spásu věří již jen blázni. 

Příběh je opět vyprávěn z pozici hlavního hrdiny Henry Palace, který byl v závěru první knihy propuštěn z bezpečnostních složek, sedí doma a jako v té době každý druhý nemá do čeho píchnout. Před trudomyslností ho zachrání Nina Milano, která má pro něj případ. Její muž zmizel. Circa měsíc před plánovaným dopadem asteroidu na tom zase až tak divného není. Jenomže stejně jak tomu bylo v předchozím díle, i zde se za banální kauzou skrývá víc. V tomto se kniha podobná jedničce, v čem je ale jiná, to je sám Henry a to, co se okolo něj děje. Náš hrdina už přestává být nezávislým pozorovatelem, který jen mezi řádky a nad to velmi opatrně naznačuje skutečné pocity. Už není stroj jdoucí si tvrdohlavě za svým. Je mnohem lidštější, a to, co méně vnímavý čtenář mohl zpočátku postrádat, ve dvojce najdeme. Ostatní postavy vyprávění příjemně zpestřují, všechno jsou to lidé takříkajíc z masa a kostí, které bychom za lepších okolností mohli potkat i my. 

Mění se také prostředí. Jak plyne z názvu knihy, přituhuje a společnost tak, jak ji známe, nad sebou definitivně láme hůl. Ale duchovní trýzeň lidstva ještě neskončila. 

Pokud knihu neodložíte pro vysokou míru melancholie a slabší dějový spád, pravděpodobně budete napjatě vyčkávat závěr série - posledních 14 dnů zbývajících do konce světa!  

Hodnocení: 80%

Čas se krátí, Poslední policajt, kniha druhá

Autor: Ben H. Winters

Překlad: Miroslava Polová

Nakladatelství: Triton

Vazba: Brožovaná

Počet stran: 256

Rozměry: 125 x 200 mm

Rok vydání: 2015

Cena: 229 Kč