RECENZE: Sabaa Tahirová, Jiskra v popelu

Nakladatelství Host se rozhodlo začít rok 2016 opravdu ve velkém stylu a trochu zariskovat. Hned na začátku ledna vydalo prvotinu, a zároveň i první díl trilogie, americké autorky Sabaa Tahirové, Jiskra v popelu. Jedná se ale opravdu o risk nebo o vypočítavou sázku na jistotu, když kniha zároveň vychází v dalších dvaatřiceti zemích a nějakou dobu si i pobyla na žebříčku bestsellerů New York Times?

Jiskra v popelu se na první pohled tváří jako běžná young adult story, jen místo fešného vlkodlaka/upíra/dosaďte si jakoukoliv nadpřirozenou potvoru, hraje prim stále fešný, ale vnitřně rozervaný, elitní zabiják. Člen vládnoucí rasy Válečníků, která už několik stovek let uplatňuje tvrdý totalitní režim a z kdysi hrdých Učenců udělala zbabělce bojící se vykročit z vlastního stínu. Problém je, že Elias má silně vyvinutý smysl pro čest, odpor k násilí na nevinných a empatie mu nejsou cizí. To jsou ale vlastnosti, které vojenská akademie Šerosráz nepřipouští ani neodpouští. Učenka Laia, která sice odvahy moc nepobrala, ale pro záchranu bratra se rozhodne vydat na sebevražednou misi, se připlete Eliasovi do cesty ve stejnou dobu jako povstalci snažící se svrhnout nadvládu Válečníků. A připočteme-li k tomu ještě smrtící souboj o titul nového vládce národa, který Eliase donutí udělat věci, jichž bude navždy litovat, vznikne z toho všeho docela silný příběh o cestě za svobodou.

Sabaa Tahirová rozehrála ve své knižní prvotině silný příběh o dvou mladých lidech, kteří musí překonat nejen vlastní děsy, společenské postavení a rodinu, ale i přátele, aby dokázali osvobodit sebe i své milované. A to je ten určující moment, kdy se z Jiskry v popelu stává více, než jen běžná young adult kniha, kterých se v tuto chvíli nachází na policích v knihkupectví doslova mraky. Romantika zde má své místo, ale velice decentní a nenucené. Hlavní roli zde hrají postavy samotné. Žádná plochost, stagnace, právě naopak. Již od prvních stránek se autorce povedlo svým hrdinům takříkajic vdechnout život - učí se, mění se a stávají se lepšími verzemi sebe sama.

Saaba Tahirová očividně žije podle pravidla tady a teď, což se odráží i na způsobu vyprávění příběhu - vše je  čtenáři servírováno ve stylu: já dělám, já utíkám, já se snažím přežít… Zde taky přichází první zaškobrnutí knihy. Je sice krásné prožívat s hrdiny každý myšlenkový pochod a zavanutí větru, ale více přímé řeči by dynamice projevu neuškodilo. I přesto se ale děj žene kupředu neuvěřitelným tempem, které vás nenechá ani chvíli vydechnout. A to je moment, kdy čtenář narazí na další nešvar Jiskry v popelu - děj je tak rychlý, že máte někdy pocit, že se jím postavy nechají jen tak unášet. Ve většině případů totiž na události pouze reagují, aniž by je samy vytvářely.

Ačkoliv Jiskra v popelu trpí některými neduhy prvotin, stále se jedná o knihu, po které rozhodně stojí za to sáhnout. Zajímavě vystavěný svět, výborní záporáci, neméně dobře napsaní hlavní hrdinové a džinové! jsou důvody, proč by prvotina Saaby Tahirové neměla uniknout vaší pozornosti.

Sabaa Tahirová: Jiskra v popelu