RECENZE: Josef Pecinovský, Útěk z Arestonu

Novinář Terstegen už neexistuje. Přestal existovat před čtyřmi lety, když vstoupil na Areston. Nyní pluje vesmírem jako vězeň a říká si Sršeň. Všechno pozemské nechal dávno za sebou, stal se z něj jiný člověk. Na umělé planetě, kterou lidé změnili v dokonalé vězení, totiž nic pozemského nemá smysl. O Zemi je dokonce zakázáno i mluvit. Areston má svoje zákony, strážce, pohřební službu i náboženství. A tato zvrácená nauka říká, že Země neexistuje a je jen Areston. Kam odcházejí všichni, kdo svojí pouť přežijí a mohou se vrátit zpět, to už fanatická dogmata neřeší a řešit nechtějí. Sršeň se již s inkvizitory tohoto podivného náboženství setkal tváří v tvář a přišel o všechno, co si na Arestonu pracně vybudoval. Je z něj vyhnanec, kterému nesmí nikdo pomáhat. Má však cenné informace a postupně zjišťuje, že má i poslání, o jehož naplnění se bude muset zasadit všemi silami.

Sršeň je naštěstí nezdolný a má svoje soukromé důvody, proč se nikdy nenechá srazit na kolena. Znovu si najde cestu, jak se systémem patronů a otroků propracovat na vlivné místo. A znovu se dokáže spojit s tajemnou skupinou pontistů, která usiluje o odhalení vnitřních a neviditelných tajemství umělé planety. K jeho vlastním osobním cílům se připojí i cíle druhých a on začne přemýšlet, jestli opravdu neexistuje nějaká možnost, jak z Arestonu uprchnout. A čím víc se přibližují na své osmileté oběžné dráze zpátky k Zemi, tím víc cítí, že musí věci vidět z větší perspektivy. Kdo chce něco vybudovat, musí vždycky stavět na tom, co bylo. Ovládne Sršně touha po útěku a dá do ní všechno? Nebo zjistí, že samotná existence možnosti vládnout celému Arestonu a změnit tak krutou realitu, je silnější a důležitější než cokoli jiného? Kdo utíká, pomáhá sobě, ale kdo vládne, může pomáhat všem.

Útěk z Arestonu vás nenechá vydechnout a pomalu ani knihu odložit. Krutá a bezcitná hierarchie společnosti, která se za mnoho let na Arestonu vytvořila, se vyvíjí a ve vzduchu jsou cítit přicházející změny. Mezihvězdná prvobytně pospolná společnost se pomalu mění a staré pořádky přestávají stačit. Do téhle hry se necháte rádi zatáhnout, ale jenom proto, že sedíte s knihou doma a nejste tam. Ačkoliv se jedná o pokračování Arestonu, není nutné pro pochopení první díl číst. Události předchozího děje jsou velmi pěkně a stručně shrnuty na potřebných místech, takže jste stále v obraze a nikdy netápete, ani se nemůže stát, že byste nechápali souvislosti. Přijdete tím samozřejmě o spoustu detailů z prvních čtyř let Sršňova pobytu na tomto zvláštním místě, ale volba je jen na vás.

Josef Pecinovský i ve druhém dílu arestonského vesmírného dobrodružství nenechává nikoho na pochybách, že ví, co dělá. A umí to zatraceně dobře. Promyšleně servíruje čtenářům další útržky skládanky a o kus poodhalí záhadné jevy i tajemné postavy (a možná i bytosti) v pozadí celého příběhu. Všechna velká rozuzlení a vysvětlení si však (naprosto pochopitelně) nechává až do závěrečného finále celé trilogie. Nezbývá tedy než počkat, kdo se stane Vládcem Arestonu, jestli se spolu se Sršněm dočkáme potřebných vysvětlení, zda se vůbec budeme chtít vrátit na modrou planetu a nebo jestli dobrovolně poplujeme dál vesmírem vstříc dalším dobrodružstvím.

Josef Pecinovský
Útěk z Arestonu
Nakladatelství: Epocha
Obálka: Žaneta Kortusová
Rok vydání: 2017
Vazba: brožovaná
Počet stran: 353
Cena: 299,- Kč

Recenze na první díl trilogie Areston zde.

Ukázku z knihy si můžete přečíst zde.