SERIÁL: Dracula - Netflix

Jsou legendy, na které se nesahá. Teď to tedy bude znít trochu divně, protože tahle legenda je osahaná snad ze všech stran, ale jsou prostě věci, které s ní ještě nikdo neudělal, alespoň ne takhle veřejně. A pak, pak do ringu nakráčí Mark Gatiss a Steven Moffat a překročí tu pomyslnou mez. Ta legenda se jmenuje Dracula (Drákula) a výše zmíněné překročení mezí je jeho nové seriálové zpracování pod vlajkou Netflixu. Nebo ne? Podívejte se například na Sherlocka. Když se tenkrát někdo zmínil, že bude Sherlock ze současnosti, klepali jsme si na čelo. Přátelé Sherlocka Holmese tahali ze skrýší bubínkové revolvery a za svitu zapálené lulky přemýšleli, kterého ze dvou autorů zprovodit ze světa nejdříve. A nakonec - fenomén, který 150 let starému námětu vlil novou krev do žil. Troufnu si tvrdit, že s Draculou se Mark Gatiss a Steven Moffat pustili ještě na tenčí led.

Drákula od Netflixu je kontroverzní. Je strašidelný ale zároveň vtipný. Hrabě Vlad je poměrně zajímavý společník sršící sarkasmem a dvojsmysly, a kdyby vám nešlo o život, určitě byste si jeho společnost užívali. Minimálně jako si Claes Bang určitě užíval svoji roli. Tento mezinárodně téměř neznámý herec podává vyrovnaný a uvěřitelný výkon a role mu opravdu sedne. Se svou protivnicí tvoří sehranou dvojici častující se navzájem sarkastickými poznámkami a líčící na sebe pasti a úklady. Ano, to je totiž první a ne jediná zásadní změna oproti originálu. Protivníkem hraběte Drákuly totiž není Abraham, nýbrž Agatha Van Helsing. Nedočkáme se tudíž okultního detektiva, ale rouhající se jeptišky s osobností ne nepodobnou Sherlocku Holmesovi. Dolly Wells jako Agatha a Claes Bang jakožto Drákula seriál táhnou a jejich kooperace i soupeření skvěle funguje. Charisma z nich obou jen srší a jejich souboj víc připomíná ono klasické Holmes vs Moriarty, než původní Abraham vs Drákula. Je víc osobní. Soupeři se potkávají, jejich souboje nejsou fyzické, ale intelektuální. Mnohdy stojí na dosah toho druhého a jednou Vlad, jindy Agatha se usmívají drze do obličeje tomu druhému, protože ví... teď. Teď tě mám v hrsti.

Je poměrně zábavné, že v hlavních rolích máme vcelku neznámé herce, zatímco ve vedlejších nalezneme o dost známější jména. I když jak se to vezme. Jonathana Arise jsme mohli vidět v epizodní roličce v Rogue One, ale dá se pochopit, když ho nebudete znát. V Drákulovi má šanci se předvést jako kapitán lodi a provází nás prakticky celým prostředním dílem. To Marka Gatisse si všichni pamatujeme jako Sherlockova bratra Mycrofta a jako Drákulův právník si, co se týče času na obrazovce, dost pohoršil. Na druhou stranu ta role mu sedne a v okamžiku, kdy říká, že i Drákula má svá práva, jako bych toho Mycrofta znovu viděl. Catherine Schell vám asi nic neřekne, ale vězte, že ta stařenka z lodi je Bond Girl roku 1969 z filmu V tajné službě Jejího veličenstva. Johna Heffernana, který si zahrál Jonathana Harkera, jsem si zase pamatoval z filmu Brexit: The Uncivil War jako Matthewa Elliotta, jednoho ze strůjců vystoupení Británie z EU. A poslední Morfydd Clark, která si tu střihla roli Harkerovy snoubenky, zase můžeme znáz z Pýcha, předsudek a zombie - ne že by to byl zrovna hit. Každopádně i když tu máme filmové herce, jakmile se na scéně objeví Dolly Wells nebo Claes Bang, ihned si ji kradou pro sebe.

Co je seriálu vyčítáno, a nejen jemu, ale prakticky celé produkci Netflixu, je důraz na genderovou a rasovou vyváženost. Je to až vtipné, jak na sílu jsou tam ta témata tlačena, a přitom stejně jako u Zaklínače, i tady stačilo trochu přemýšlet a dopadlo by to mnohem lépe. První díl nám odhalí sestru Agathu, která je příjemným osvěžením, jinak se drží při zemi a je to tak dobře. Ovšem v druhém máme v posádce, resp. cestujících na lodi naprosto zbytečný homosexuální románek s Nathanem Stewart-Jarrettem, který nemá žádné opodstatnění a je tak násilný, jako byste do soupisu nákladu dali Toyotu Landcruiser nebo posázeli palubu solárními panely. Přitom stačilo počkat, protože třetí díl se odehrává v naší současnosti a prostoru je v něm až až. Černošská herečka Lydia West jako Drákulova obdivovatelka a nová nevěsta Lucy je toho výborným příkladem.

Hlavní kámen úrazu však Stokerovi pravověrní vidí v ději. Ten totiž Gatiss s Moffatem vzali, rozstříhali na maličké kousíčky a ty pak poskládali a doplnili o kupu vlastní iniciativy, což se někomu může líbit, ale spoustě lidí také nemusí. Zvlášť problémový je fakt, že první díl - Pravidla bestie se drží atmosféry a skoro celý i děje knihy. Harker přijede k Drákulovi, ten ho začne zneužívat a vysávat, hrad je čím dál tím víc bezútěšný a Drákula nevysvětlitelně mládne. Pravidla bestie jsou poměrně děsivý, surový paranoidní horror tak, jak má být. Drákula je upír, jak se patří, Oravský hrad, kde se natáčelo, je strašidelnější, než by hrad Bran kdy mohl být. První díl je prostě špičkový.
Jenže pak už začínají Gatissovy a Moffatovy hlavní úpravy. Druhý díl - Krvavá plavba zachycuje něco, co se v knize prakticky nedočteme (resp. víme, že se to děje, ale sledujeme jinou linku), takže poskytuje vrchovatý prostor pro autorskou fantasii. Zachycuje souboj mezi nic netušící posádkou a Drákulou na omezeném prostoru lodi Demeter. Vlastně spíše než o souboj jde o švédský stůl. Tenhle díl rozvádí některé z Drákulových schopností, které jsme tušili, ale nevěděli o nich jistě, například vstřebání vědomostí a části osobnosti s vypitou krví. Na něm je skvělé hlavně to, že tuhle část Drákulova života jsme zatím nikde neviděli ani nečetli, a přitom pořád vychází z původního děje. 
A třetí, poslední část, přeskočí skoro dvě století a vrhne Drákulu do naší současnosti. Jde o nejdiskutovanější a nejzatracovanější díl, který ze všeho nejvíc připomíná pozdější fáze seriálového Sherlocka. Dává to menší a menší smysl a musíte trochu ubrat na nárocích abyste se bavili. Pokud nejste pravověrní fanoušci předlohy, tím lépe. Autoři si z ní totiž něco málo vzali, ale jinak jedou naprosto po vlastní ose. Připravte se na nemožné. Sherlockovské zvraty v ději, nadpřirozeno, laboratorní čachry s upírem, tajnou službu Jonathana Harkera... je toho moc. Pokud vás ale baví představa 400 let starého upíra v současnosti, kterak se učí využívat systém pro sebe sama, nemuseli byste být zklamaní. Na druhou stranu, když už se autoři přesunuli do současnosti, šlo by z toho vymáčknout mnohem víc.

Celkově je Dracula od Netflixu velice kvalitní počin. Má sice slabá místa, zbytečné ústupky dnešní vlně korektnosti, ale určitě si zaslouží, abyste mu dali šanci, už jen kvůli skvělému obsazení a sehranosti dvou hlavních protagonistů.

Dracula (TV seriál)
Netflix
Drama / Horor
Velká Británie, 2020, 4 h 29 min (Minutáž: 88–91 min)
Tvůrci: Mark Gatiss, Steven Moffat
Režie: Jonny Campbell, Damon Thomas, Paul McGuigan
Předloha: Bram Stoker (kniha)
Scénář: Mark Gatiss, Steven Moffat
Kamera: Tony Slater Ling
Hudba: David Arnold, Michael Price
Hrají: Claes Bang, Jonathan Aris, Morfydd Clark, Sacha Dhawan, Mark Gatiss,