Z knihkupcova pultu, aneb tohle tam nenechávejte 02

Článek od: Martin Stručovský - 26.07.2020

Spící město

Spoustě dětí jejich rodiče občas lezou krkem, protože je nutí dělat tohle nebo tamto. Ale na druhou stranu jim všechno nedovolí. A spousta dětí by třeba občas chtěla, aby jejich rodiče skončili někde na opuštěném ostrově… s touhle myšlenkou si možná hrál i Martin Vopěnka, když psal Spící město. Román, kde usnou všichni dospělí, kteří mají děti. Což je na jednu stranu myšlenka lákavá, ale když se dotáhne do extrému, tak z ní opravdu moc mrazí. Protože rodiče bývají třeba záchranáři, policisté, nebo lidé, kteří se starají o energie. Už chápete? A do tohohle světa se jednoho dne probudí čtyři sourozenci, kteří se najednou musí postarat sami o sebe. A nakonec hledat jednoho z vlastních řad, kterého unesou. Můžete si být jistí, že o napínavé chvíle nebude při čtení nouze. Spící město je jako kombinace Stevena Spielberga a Stephena Kinga. Zní to jako divná kombinace, ale funguje to vážně skvěle. Kniha je prvním dílem stejnojmenné trilogie.

Martin Vopěnka
Spící město
Nakladatelství Fragment
Cena 299 Kč
(ke koupi pouze v novém vydání z roku 2019 s touto novou obálkou nebo jako součást boxu s celou trilogií)

Meta

Od Pavla Bareše jsem kdysi dávno zkoušel číst první Kronos... ale ten mě odradil svojí tloušťkou a vlastně i tématem, protože mi přišlo, že superhrdinové fakt můžou být jenom v komiksu a ne v beletrii... no a pak na mě na Kosmasu začala blikat obálky Mety. Nedbal jsem popisků ohledně superhdinů, tohle mi šíleně moc evokovalo noir. Navíc jsem všude slyšel, jak je ta knížka super. Což mě odrazovalo, protože obvykle mám zkušenost s tím, že je to spíš pěknej marketingovej průjem. No a víte co? V případě Mety tomu tak není. Protože Meta je fakt, ale fakt, bomba. Taková, za kterou by se nemuseli stydět ani takoví klasici jako King nebo Hitchcock. Když si totiž odmyslíte téma superlidí, dostanete ponurý brutální thriller s tématem stalkingu, který vyplouvá pozvolna na povrch a kde je téma superschopností důležitou třešničkou na dortu - když si uvědomíte, jak děsivou schopnost vlastně hlavní padouch má k dispozici. Jenže vedle parádního nápadu ta knížka vyniká tím, jak je napsaná. Bareš skáče z jedné roviny do druhé, hraje si se sledem scén a s časem a všechno mixuje tak brilantně, až z toho místy dostáváte závrať. Nemluvě o bourání stěny mezi čtenářem a hlavní hrdinkou, kterou zvládl vylíčit naprosto perfektně. Stejně jako prostředí vysokoškoláků, kteří naplno jedou v popkultuře - když znáte filmy, komiksy, muziku, budete skutečně na vrcholu literárního blaha. Ovšem tím, co mě na téhle knížce fascinuje nejvíc, je to, že Bareš téma stalkingu zpracoval parádně a neotřele... a koncem celý příběh fakt dotáhl do naprosto skvělého noiru, kde hlavní hrdinka postupně sundává masky a ukazuje, kým vlastně je. Smekám.