Recenze (a modelaření): Jan Drnek - Žáby na prameni (raketomet TRUL )

Článek od: Michael Pešťák - 27.08.2020

Ve druhé polovině roku 2016 vyšel (s ročním zpožděním proti původnímu plánu) poslední díl Drnkovy ságy z paralelních dějin druhé světové války. Žáby na prameni popisují druhou fázi války v Evropě – tedy co následovalo po operaci Bouře.

Po fiasku operace Bouře nastupuje do boje druhý sled sovětských armád. Protiútok přišel mnohem dříve, než polské a německé velení očekávalo. Sovětská vojska rychle obsazují polské území a ze severu bez vyhlášení války útočí na Československo. Tím do války na straně protisovětské koalice vstupuje Malá dohoda – nikoliv jako útočník, ale jako napadená oběť. Začínají se realizovat dlouho připravované válečné plány, ale v řadách spojenců to skřípe. Dochází k obnově podunajské monarchie, v Německu (stále spojenému s Rakouskem) se pod povrchem dějí divné věci a Československá armáda náhle zjišťuje, že je v rozporu s dohodami v protiofenzívě proti Rudé armádě v Polsku sama. Dokáže dokonale technicky vybavená, perfektně vycvičená, ale početně relativně slabá armáda úspěšně operovat proti kolosu s nekonečnými lidskými zdroji a prakticky nezasažitelným zázemím?

Máme před sebou poslední napínavý thriller ze „žabí“ ságy. Jan Drnek pokračuje v mistrovsky rozehrané historické fikci na hraně reality. Značnou část textu tradičně zaujímají záležitosti politické, bohatě vyvažované barvitým líčením bojových střetů. Patrně v zájmu zkrácení celého díla se děj vyvíjí rychleji a dost odlišně od plánu z počátku cyklu. Řada věcí je jinak, než naznačovaly poznámky a osudy jednotlivých postav v medailoncích na konci prvního dílu (Žáby v mlíku), což patrně ušetřilo jeden díl.
I v posledním dílu příběh, odstartovaný kdysi obranou Československa, udržuje tempo a napětí. Návrat monarchií do Evropy a důvod, proč i po něm zůstalo Československo republikou nutí k zamyšlení už proto, že pochází z pera zapřisáhlého monarchisty.

Proti předchozím dílům je zde méně technických úletů, chyb v textu a překlepů. Obálka se vrátila k mapově - barevným orgiím prvních dvou dílů, byť je celkový dojem uměřenější. V závěru jsou obligátně řazeny dodatky – tabulky vojsk, popisy techniky, medailonky postav a celou ságu uzavírá autorův doslov, který rozhodně nedoporučuji vynechat.

Žáby na prameni jsou koncem, který korunuje dílo. Dílo komplexní, nebývale rozsáhlé a přitom kompaktní, což ho odlišuje od řady podobných počinů jiných autorů, kteří se do tématu „1938 a co potom“ pustili.

Obálka – Jiří Pánek
Vydalo nakladatelství Naše Vojsko
Odpovědný redaktor – Jiří Pánek
Jazyková redakce – Jitka Gruntová
Počet stran: 575
Cena: 359,- Kč

TRUL na podvozku Praga RV 1/72 od First to fight

Poslední díl „žabí“ ságy přinesl popis odpalovače raket TRUL. V textu knihy jsou sice jako primární nosič zmíněny náklaďáky Tatra, ale podrobný popis v přílohách zmiňuje možnost montáže na jakékoliv vozidlo s odpovídající nosností. Vzhledem k tomu, že z československých vozidel je momentálně k dispozici polská stavebnice Pragy RV, bylo o nosiči rozhodnuto.Stavbu lze rozdělit na dva hlavní celky – vozidlo a raketomet. Začneme vozidlem.

Zhruba rok a půl ( v roce 2017 - pozn. redakce) se pod značkou ‘‘First to fight‘‘ v Polsku vyrábí dvaasedmdesátina náklaďáku Praga RV ve dvou provedeních (německém a polském). „Německé“ provedení je pro náš účel vhodnější – nebude třeba tolik úprav korby. Stavebnice stojí cca 220,- Kč, je určena pro válečné hry a i když není optimálně shodná s předlohou, v kategorii klasických stříkaných modelů jiná momentálně neexistuje. Sestavitelnost je velmi dobrá, kvalita výlisků také a jediný problém je neexistující zasklení kabiny. To lze vyřešit buď Clearfixem, nebo vyrobením zasklení z průhledné fólie. Druhý způsob se ukázal lepší jak z hlediska trvanlivosti, tak vzhledu. Samotnou stavbu náklaďáku provedeme v zásadě podle návodu, kromě výše zmíněného zasklení kabiny bude třeba mírně upravit korbu. Nejprve klasicky začistíme díly a natřeme interiér, detaily a místa, která budou po slepení nedostupná. Z bočnic korby odstraníme mřížování a odpovídajícím způsobem zkrátíme zadní čelo. Po zkrácení vnitřní plochu zadního čela oplechujeme vhodným kouskem plastu, nebo kovové fólie. Sestavíme a nabarvíme samotné auto bez korby. Jako samostatnou podsestavu slepíme korbu. Na podlahu korby nalepíme po celé délce kolejničky pro raketomet z profilu evrgreen 1x1 mm a k přednímu čelu korby z plastových destiček a kulatin zhotovíme imitaci navijáku pro manipulaci s raketometem. Poté korbu nabarvíme a osadíme na vozidlo.

Nyní je na řadě raketomet. Podle popisu byl velmi zajímavý. Lafeta raketometu měla splňovat několik podmínek – musela umožnit vyklopení raketnice prakticky kolmo k zemi a zároveň musela umožnit použití zbraně jak na vozidle, tak mimo něj s tím, že plameny z raket nesmí při palbě z vozidla kolmo vzhůru přijít do styku s korbou. Raketomet byl proto na korbě umístěn pohyblivě v kolejničkách a před střelbou se buď posunul z přepravní polohy do palebné, nebo se zcela sejmul a umístil na zemi do připraveného palebného postavení. Popsaná konstrukce v původní verzi prakticky neumožňovala stranový odměr. Raketnici podle popisu tvořila sestava 48 trubek v pěti vrstvách (10-9-10-9-10). Raketomet jsem sestavil z plastových kulatin a desek. Začal jsem vlastní raketnicí. Vzhledem k ráži, měřítku a ceně materiálu jsem použil plnou kulatinu evrgreen o průměru cca 1,1 mm, naporcovanou na kousky 25 mm dlouhé (kdo chce opravdové trubky a mnohem pracnější řezání i lepení, může použít odpovídající mosazné trubky od Albion Alloy, 30cm za 160,- Kč). Naporcovanou kulatinu jsem slepil do bloku podle popisu, blok opatřil rámem z plastových desek a po náležitém proschnutí ho z čelních stran zabrousil. Tento rám držel raketnici v lafetě. Lafetu jsem sestavil z plastových destiček a několika kulatin, náznak ovládacích prvků (točítka mechanismu na rámu) je nařezán z licího rámečku. Lafeta sestává z bočnic, dna, horního krytu, několika spojovacích prvků, pojezdu (suplovaného třemi válečky na spodku) a ovládacích prvků. Po proschnutí lafety jsem podsestavy raketometu slepil a natřel. K raketometu ještě patřila kolejnice, umožňující manipulaci s raketometem mimo vozidlo. Tu jsem slepil z výše zmíněného profilu 1x1, délka odpovídá ložné ploše korby, rozchod kolejničkám na korbě. Po náležitém proschnutí kolejnici nabarvíme a zbraňový systém zkompletujeme.

Osobně jsem TRUL koncipoval do přepravní polohy, takže raketomet je instalovaný na korbě těsně za navijákem, zadní čelo korby uzavřené a manipulační kolejnice je zavěšena zvenčí na boku korby. Samozřejmě lze sestavit vozidlo i s raketometem v palebné poloze – sklopené zadní čelo korby, raketomet vysunutý dozadu a raketnice vyklopená vzhůru, nebo lze udělat dioráma s raketometem v palpostu mimo vozidlo. To by ale vyžadovalo další doplňky – druhý náklaďák s bednami s municí + obsluhu, či zaměřovací stanoviště – může být na vozidle, nebo v terénu… Samozřejmě lze na základě literární předlohy vyrobit i jiné varianty tohoto zbraňového systému. Kde schází popis, tam se fantazii na základě reálných technických možností dané doby meze nekladou. Osobně jsem zvolil technicky a časově nejméně náročnou variantu stavby.