Modely pro scifisty:Tvoříme krajinku pro Warhammer / Dračí doupě / diorama (1)

Článek od: Petr Simcik - 23.10.2020

Ne, nebudu tu předstírat, že jsem někdy Warhammer hrál, ať už jde o jeho fantasy, nebo sci-fi verzi. Ale facinoval mě, to zas ano. Stejně jako hry ze světa Mutant Chronicles a další masové stolní hry s vlastní krajinou a kýblem kostek. A protože jsem se při tvorbě papírových modelů tripodů nezastavil jen u nich, ale na poličku si k nim vytvořil i odpovídající krajinu, řekl jsem si proč se o zkušenosti nepodělit. Začal jsem úplně od nuly, jako August Strindberg foukající tabákový kouř do vody zkoušeje, zda touto cestou nevznikne zlato, i já jsem si prošel řadou slepých uliček. A chápu, že stejně jako strýc František, ani já jsem nemusel. Když tedy napíšu slovo "objevil" a půjde o zavedený postup, berte to s ironickým povzdechem. Ale myslím, že postupem času jsem se i za pomoci několika youtube kanálů, které mi jsou a budou inspirací, dostal na nějakou úroveň, jenž už lze pro tvorbu krajiny použít. Je jedno, zda to pak využijete jako já pro tvorbu dioramat s postavami z komiksů či Star Wars, nebo právě do Warhammeru.

Papír je základ.

První materiál, se kterým jsem pracoval pro větší celky, je karton. Proč? Protože to je materiál, který je doslova všude. Je ho neomezené množství, je zdarma a pro kostru větších krajinek je to jeden z nejvíc fajn materiálů. Ano, existují další a i ty si představíme, ale dnešek bude o kartonu a jeho kombinaci s tmelem, a jak jsem později objevil, s moduritem.


Co budeme/můžeme potřebovat?

  • Karton – hodně kartonu
  • Sirky, normální i krbové
  • Čtvrtky
  • Lepidlo herkules
  • Topenářské konopí / koudel
  • Polystyren
  • Akrylové barvy
  • Kůru jehličnatých stromů – smrk / borovice
  • Větvičky – rozvětvené – vypadají jako malé stromy
  • Prosetý písek
  • Zajímavé kameny na skály
  • Zelený / černý čaj – fungují jako modelářské posypy :)
  • Modelářské posypy – tráva / hlína a tak
  • Jedlou sodu
  • Nit
  • Šídlo / nůžky / nůž na koberce / štětce

Máme dvě možnosti, jak začít krajinu tvarovat – můžeme vrstvit, nebo stavět. První pokus, který jsem provedl, byla venkovská jemně zvlněná krajina a pro tu je ideální vrstvení. Tenhle terén se také hodí, pokud chcete následně přidat nějaké stavby, které mohu být jak z kartonu, tak třeba z polystyrenu či styroduru (což je skvělý materiál, ke kterému se vrátím později).
Tak tedy krajina – vystříhal jsem postupně zmenšující se části a pokladl na sebe. Nic složitého v tom nehledejte. Samozřejmě lze jít i více do výšky, díry v kartonu stejně budeme maskovat. Výhoda téhle techniky je, že pokud do takové krajiny něco zapíchnete, rozhodně to nevypadne, ať už jde o sloupy, plaňky, strom nebo špendlíky držící model. Také se takhle navrstvená krajina méně kroutí při lepení, a když na ni někdo šlápne, je tu větší šance, že to přežije.

Když máme navrstveno, je nejvyšší čas na vyplnění mezer. Použil jsem tmel, který mi zbyl po malování a svou funkci plní, ale postupem času bych se spíš přiklonil k použití obyčejného moduritu, minimálně proto, že na něm dobře drží barvy, štěrk a další drobení, což se mi osvědčilo v dalších projektech. Jakmile máte vytvarováno, je čas na základní posyp, což jsem samozřejmě u prvních krajin neudělal, ale vyplatí se to. (Proto si u některých popisů pomohu dalšími modely.) Jde o to, jak chcete působit – pokud tvoříte nehostinnou skalnatou krajinu, kamenitou poušť nebo skotskou vysočinu s balvany mezi travou, je takovým ideálním posypem jedlá soda a rozemletá kůra. Z větších kusů kůry vznikají úžasné hromady štěrku a realisticky vyhlížející skalní útvary. Jedlá soda pak dodá povrchu hrubou texturu. Je skvělá prakticky na cokoli od betonu přes základ, na který se sype tráva.  (Jaký je výsledek vidíte na jiném, pozdějším projektu, který si pak také rozebereme.)
Natřete celý povrch herkulem a sypte, nebojte se to přehnat, protože co nezaschne, jde odsypat zpět. To platí jak u drti z kůry, tak jedlé sody. Větší kusy kůry pak podmázněte a přilepte zvlášť tak, aby to dávalo smysl a dobře se barvily. Po pořádném zaschnutí sklepněte přebytky, nebojte se je i otřít jemným kartáčkem či velkým štěcem.

Pokud nechcete mít hnusné okraje jako já u první krajiny, zatřete je moduritem i na bocích, vyplatí se to. 

Teď je čas pro základní nátěr, který by měl být vždy černý, i když jako výsledek chcete růžovou krajinku z magických poníků. K tomuhle poznatku jsem došel později a hlavně jsem měl v době tvorby prvních dioramat k dispozici jen hnědou. Každopádně je to lepší, protože pak můžete vrstvit a prosvítající tečky černé, které zůstanou mezi "kameny" působí na povrchu jako textura. Po základním nátěru je třeba dotřít všechny povrchy, na které nepřijde posyp. Kameny přetřít jemně a suchým štětcem šedou a následně ještě světlejší vrstvou, a nebál bych se pak zcela na sucho použít i bílou, aby se zvýraznily hrany. K ilustraci toho, jak to má výsledně vypadat, si pujčím foto z třetího projektu.

Na posyp pískem jsem použil oves, což byla děsivá chyba, takže použijte prostě prosetý písek. Oves totiž saje a to tak, že hodně. A následně, když to konečně zaschlo, jsem sypal směsí modelářské trávy. Pokud se vám nechce investovat, můžete se pokusit o improvizaci a použít nějaký bylinkový čaj či nadrcené koření smíchané s nastrouhanou křídou příslušné barvy. Dá se tak dosáhnout poměrně zajímavých výsledků. Čaj se dá také po posypání a zaschnutí lepidla barvit velmi jemným štětcem, to kdybyste chtěli dosáhnout efektu podobnému listí nebo zašpiněné země jako na jedné z okolních fotek, kdy je šedý posyp natřen černou, aby nepůsobil tak spojitě.

Když už máme krajinku hotovou, je čas na šídlo a detaily. Hodně jsem si vyhrál se sirkami. Pro první krajinu jsem potřeboval ohradník pro dobytek a k tomu posloužila kombinace sirek s provrtanými dírami a nitě. Vrtání do sirek je složité, ale jde to a efekt je lepší než pouhé obtáčení, leda byste v sirkách udělali pro provazy zářezy. Niť a kůly jsem pak natřel silným černým čajem, ale nyní bych zvolil asi hodně slabý roztok hnědé barvy. Důležité prostě je výsledek zestařit. Pro kůly jsem udělal díry předem šídlem a před zasazením zakápl díru herkulesem. Výplet se pak dělal mnohem snáz na pevnějším podkladě.

Kámen v krajině je – no, kámen. Někdy je lepší prostě přijmout, co příroda nabízí tak, jak to je. Zasazení jak kůlů, tak kamene lze vyřešit trsy trávy.

Tráva se opět dá koupit, nebo vyrobit. Pro trsy trávy jsem používal a vlastně používám doteď obarvenou koudel. Jde o superlevný materiál, který se dá obarvit vodovkami a působí nádherně přírodně. Obarvil jsem tedy pramen koudele vodovkou, nechal uschnout a nastříhal. Aplikace je pak jednoduchá, šídlem udělám díru, zakápnu lepidlem a pinzetou tam vrazím snopek koudele. Následně utemuju zase šídlem a opakuju. A pak jen narovnám trávu, jak potřebuju a je hotovo. Na souvislé porosty to není, ale na trsy je to ideální, výborně dostupná a levná záležitost.

Stejně tak další a dneska poslední položka je skoro zadarmo, a to je strom. Strom je opět prostě strom. Resp. větev. Ano, mohli bychom ty stromy vytvářet třeba z drátů, ale v tomhle případě opravdu není proč. Pokud potřebujete víc větví, je to dřevo a lze je slepit. Olistění stromu jsem udělal z rozemleté houbičky na mytí nádobí, což není úplně ideální, ale nevypadá to taky úplně strašně.

Tadá, první krajinku máme hotovou a můžeme ji nějak rozumně využít, třeba jako parkoviště pro můj nový mercedes... anebo marťanský tripod

Komentáře

Já krajinky tesám z polystyrénu. Jak na to v malém bylo kdysi na FP v modelárně pod názvem "bonsajová hora", další jsou k nalezení na diskuze.modely.biz spolu s kvantem dalších technik a technologií. Něco lze nalézt též v Modeláři. Dost lidí jako základ krajiny používá stavební pěnu, kterou po ztuhnutí ořežou do požadovaného tvaru. Potah je pak velmi často papírový - utěrky či panapr lepené na podklad ředěným disperzním lepidlem. Při tvorbě krajiny nedoporučuji používat poživatiny - po čase přilákají různé brebery nebo myši. Jako barva podkladu se mi osvědčila středně šedá, případně odstín vybírám podle geologie, případně plánovaného povrchu. Postup je vidět tady: http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=1&t=9290

Nesmí bejt sladkej, navíc musí bejt šmelcovanej na rozumnou hrubost (kdysi jsem tím imitoval kolejovej štěrk - v dobách páry byl hnědo-černej). Z celejch lístků zelenýho čaje u menších měřítek uděláš ekvivalent notně hladový Adély. Jinak na stromy je populární merlík osinatý...

Přidat komentář