NEDĚLNÍK: Každý by chtěl zabíjet draky

Je spousta skvělých způsobů, jak s přáteli strávit volný čas, a jedním z nejlepších je zažít společně nějaké dobrodružství. Ne vždy je ale chuť vyrazit do hor či někam ven – a zašít se na několik hodin ke známým do kuchyně, sedět na zadku a cpát se chipsy a prolévat kolou, to taky nemusí být tak zlé, jak to zní. Když je u toho totiž jeden účastník schovaný za lepenkovou hradbou s obrázkem draka, je o výsostnou zábavu postaráno. A že jsou taková domácí dobrodružství v kurzu. Sotva člověk otevře prohlížeč nebo preferované sociální sítě, je snadné si všimnout, že vyprávěcí RPG v čele s klasickým DnD (tedy Dungeons and Dragons) jsou na vzestupu. Ani pandemie a všechny lockdowny tento trend nezastavily a stolní roleplaying je tak populární jako nikdy. Hraje se naživo, hraje se online, hry se streamují, a tento formát zábavy si razí cestu do povědomí širší veřejnosti.

Nemohu se tvářit jako kdovíjaký pamětník, sama hraní RPG holduji teprve pár let, ale vím, jak mnoho lidí na tuto zábavu nahlíží – jako na koníček vyhrazený pro fantazácké nerdy toho nejtěžšího kalibru. Přesto se zdá, že už to tak docela není pravda. I do své domácí kampaně, kterou aktuálně vedu, jsem zvládla nalákat nějaké lidi „zvenčí“, nikoli klasické komunitní exempláře. Lidi, kterým bylo potřeba vysvětlit, jak že to vlastně vypadá klasický středověký fantasy setting a co je pro příběhy v něm typické…

A nalákat lidi zatím hraním RPG nepolíbené vlastně není vůbec složité, jak jsem se nedávno opakovaně poučila. Přeci jen, když prezentujete toto hobby trochu lépe než „hrajeme si na čaroděje, házíme u toho kostkama a náš bard dělá oplzlý fóry“, zní opravdu lákavě. Už jen princip roleplaye a tvorby vlastní postavy je atraktivní, ať z pohledu amatérských zájemců o divadlo nebo psaní do šuplíku. Ostatně si hraním taky budujete takovou paletu dovedností, že by v dramatickém kurzu radostí zaplesali – držet roli, improvizovat a zároveň se dobře vyjadřovat a řádně procvičovat slovní zásobu. Když se pak jako PJ/DM/GM postaráte o to, aby uvítání nováčků do světa vyprávěcího RPG bylo co nejlepší, nadšené reakce na sebe nenechají dlouho čekat. Každý by přece chtěl zabíjet draky – a je až překvapivé, kolik lidí projeví zájem o hru, když se o takovém hobby rozpovídáte. Kolegové v práci, kolegové na semináři, kamarádi a rodina…

Je skvělé, že lidé mimo fantazáckou komunitu mají zájem o hraní RPG – kromě toho, že v první řadě objevují novou skvělou zábavu, je totiž úžasné sledovat, co nového oni sami do formátu hry přináší. Hra s takovými „nováčky“ totiž často boří všechna ta ohraná klišé a zatuchlé principy, kvůli kterým vypadá mnoho domácích dobrodružství stále jako přes kopírák. Přizvat ke kampani známého, který nikdy nehrál počítačové hry? Osvěžující. Člověk je až překvapen, kolik hráčů nachytá, když rozhodí sítě. Vyvíjí se ale samozřejmě nejen hráčská základna – samotný formát vyprávěcích RPG neuvěřitelně roste a expanduje a do budoucna slibuje mnoho skvělých možností, zvlášť s důrazem na komunikační stránku hry a role. Proč ji upřednostnit před bojem a kalkulovanými herními mechanikami? Právě roleplay je ona zážitková stránka hry – a to je to, co táhne ke hře nejen „staré matadory“, ale i lidi úplně mimo, kteří o RPG snad slyší poprvé. Zážitky jsou v kurzu jako nikdy, jsou alfou a omegou volného času – a pokud takový dračák ukážete ve správném světle, je zážitek opravdu zaručen.