ANKETA: Kniha roku Sardenu 2023 – komentáře

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

ke zveřejnění komentářů a výsledků devátého ročníku ankety Kniha roku Sardenu patří především omluva. Publikovat komentáře a výsledky téměř tři měsíce po uzávěrce je nestoudné. Nabízela by se slova o dopisování disertační práce, rodinných důvodech a dohánění restů, ale čtenáře moje soukromé důvody nemusí zajímat. Proto jen stručně: omlouvám se čtenářům a především přispěvatelům, příští rok by to mělo být lepší.

Struktura ankety zůstává stále stejná: oslovili jsme osobnosti, o kterých se domníváme, že mají k tématu co říci, redakce časopisů a webů zabývajících se fantastikou, ale i čtenářskou veřejnost, jak jsme avizovali v článku na Sardenu. Všichni dostali relativně jednoduchou otázku: „Můžete jmenovat jednu až tři knihy z oblasti fantastiky, které ze své četby považujete tento rok za nejhodnotnější?“

Dostali jsme 37 odpovědí. Ty kompletně zveřejňujeme, nanejvýš prošly redakčními úpravami či v případě hodně dlouhých komentářů krácením. Nemáme nic proti tomu, když takto autor propaguje vlastní tvorbu (a letos to v jednom případě výrazně ovlivnilo žebříček), u nakladatelů či překladatelů zase chápeme, že jen s obtížemi zvládají číst cokoliv nad rámec toho, na čem pracují. Z anketních odpovědí jsme následně sestavili žebříček nejčastěji jmenovaných knih. Do výsledků žebříčku byly započítány pouze a právě knihy, které vyšly v roce 2023 poprvé v češtině. Pokud se na nich respondent podílel autorsky, redaktorsky nebo jiným způsobem, byl jeho hlas započítán jako tzv. „zmínka“.

Respondenti jsou řazeni abecedně, knihu uvádíme v českém vydání, pokud v češtině vyšla. Jména zahraničních autorek, respektive příponu -ová přidáváme podle toho, jakou variantu použilo nakladatelství na obálce (proto Arkady Martineová, ale Gwendolyn Kiste). Všechny komentáře jsme upravili tak, aby bylo uvedeno nakladatelství a u překladových děl překladatel, překladatelka či překladatelé. Pokud kniha nevyšla v prvním vydání v češtině v roce 2023, uvádíme i rok, kdy vyšla poprvé.

Pokud nebylo řečeno jinak (například v mailové korespondenci), započítáváme tedy vždy první tři respondenty uvedené tituly. Všechny další, a to včetně těch, na kterých se respondenti nějak podíleli, započítáváme jako „zmínky“. V případě upravených nových vydání či nových překladů zvažujeme individuálně. Zde nutno upozornit na několik letošních hraničních případů:
- započítáváme – stejně jako loni – Velkou knihu Zeměmoří Ursuly K. Le Guinové;
- započítáváme titul Čítanka Neila Gaimana, přestože drtivá většina povídek vyšla již dříve;
- započítáváme životopis Terryho Pratchetta; sice se nejedná o fantastiku, ale Pratchett je natolik spjat s fantastikou, že tuto skutečnost nelze pominout;
- započítáváme nové překlady titulů Je těžké být bohem a Dravé věci naší doby bratrů Strugackých od Konstantina Šindeláře, přestože v jiných překladech vyšly již dříve;
- nezapočítáváme V pekle jsme všichni Hébert Madly Pospíšilové Karasové, neboť neobsahuje fantastické prvky;
- nezapočítáváme antologii Petra Bočka V říši mrtvých, protože texty v antologii zveřejněné vyšly již v 19. století; považujeme tento počin za záslužný, ale neměl by být předmětem této ankety.

Pro lepší orientaci jsou díla, která započítáváme do žebříčku, psána tučně.

Stále také platí výzva, že pokud čtete fantastiku a máte v ní trochu přehled, budeme rádi, když nám napíšete, když si vás budeme moci zařadit do databáze a když vám budeme moci napsat na přelomu prosince a ledna e-mail s jednoduchou otázkou, zda můžete jmenovat tři knihy…

A teď už komentáře jednotlivých respondentů:

MARTIN BEČVÁŘ (redaktor časopisu Pevnost a webzinu Fantasy Planet, milovník dobrých příběhů a fantasy)

Miroslav Žamboch: Koniáš & Bakly – Mrtví muži (Triton)
Pro mě jedna z největších literárních událostí roku. Miluju Koniáše, miluju Baklyho, a když se tihle dva setkávají v jedné knize… Miluju Miroslava Žambocha!

Kristýna Sněgoňová: Centrála 02: Krev pro divoženku (Epocha)
Sněgoňová dokázala naplnit očekávání. Silný lidský příběh plný „hnusu“ a zrady, na pozadí tak trochu superhrdinský příběh, ale celkově strašně působivá kniha.

Michaela Merglová, Petr Brožovský (ed.): Krev, monstra a cukroví (Epocha)
Skvělý sborník povídek se sváteční tematikou, kde je opravdu od každého něco. Neotřelé pohledy na svátky, drama i těžce nekorektní humor. A k tomu plejáda hvězdných jmen a vysoká kvalita všech povídek.

Čestné zmínky:
Jakub Mařík, Martin Fajkus: Lovci monster: Fantom (Fantom Print, překlad povídky L. Correiy Jakub Mařík)
Taková guilty pleasure, ale strašně zábavná antologie povídek ze světa Lovců monster. Akce a hlášky ve vražedné koncentraci.

Scott Lynch: Páni parchanti 01: Lži Lockeho Lamory (Laser-books, 2009, překlad Roman Tilcer, zrevidovaný překlad Laser, 2023)
Zrevidovaný překlad jedné z nejlepších urban fantasy za hodně dlouhou dobu. Nádherně napsaný intrikánský příběh, kde zloděj okrádá zloděje a plány v plánech jiných plánů přeruší pouze smrt.

Gó Tanabe: V horách šílenství H. P. Lovecrafta I. a II. díl (Crew, překlad Vít Ulman)
Jestli jste měli pocit, že se celý lovecraftovský mýtus nedá ztvárnit graficky, tak vás Tanabe přesvědčí o opaku. Uhrančivá kresba plná detailů vás doslova pohltí – a to říkám jako člověk, který komiksy příliš nečte.

WOJTA BĚHOUNEK (čtenář, knihkupec, recenzent, kronikář, zedník)

Robert R. McCammon: Smrt před úsvitem (Fobos, překlad David Petrů)
Příběh o snech a hrůzách v životě jižanského chlapce v roce 1964, v mnohém připomínající Tělo Stephena Kinga nebo Pampeliškové víno Raye Bradburyho. Ostatně zisk World Fantasy Award a Bram Stoker Award hovoří za vše. A nic na tom nemění ani skutečnost, že kniha vyšla v roce 1991. Tohle je jeden z těch majstrštyků, které nezestárnou ani za sto let. Vyprávění na hranici magického realismu, které je nostalgické a staromódní, ovšem natolik strhující, že nedokážete přestat číst, dokud neskončí poslední kapitola.

Richard Swan: Říše vlka 01: Královská spravedlnost (Host, překlad Dana Krejčová)
Richard Swan většinu pozornosti soustředí na kriminální linii, evokující díla Roberta van Gulika či Erle Stanley Gardnera. Motiv hrdiny, jenž se obklopí partou pomocníků, zde funguje skvěle, přičemž samotný detektiv není tou nejdůležitější figurou. V tomhle ohledu autor inovuje zaběhnutá klišé, polidšťuje vyšetřovatele a především mu dopřává v průběhu vyprávění vývoj. Zároveň neopomíjí epickou stránku dobrodružství, jen namísto fantaskní hrozby pracuje s konkrétními lidmi a jejich zvrácenou myslí.

C. K. McDonnell: Podivná doba 01: Podivná doba (Fobos, překlad: David Petrů)
C. K. McDonnell má dar zábavného cynika, který svět kolem vidí v pozitivních barvách, ale opakovaně pochybuje, že je to dobře. Svoji sérii zakládá na podobné premise jako Ben Aaronovitch s Řekami Londýna, pouze změnil lokalitu a tým hrdinů nestaví do pozice ochránců, ale pozorovatelů. A že jde o povedenou partičku existencí. Právě chemie mezi nimi je tím, co táhne vyprávění vpřed a bonusem navíc je prostředí redakce časopisu, kde každý, kdo k téhle práci alespoň trochu přičuchnul, najde to své.

MICHAEL BRONEC (nakladatel, Straky na vrbě)

Četl jsem jen ty knihy, které jsem vydal ve Strakách na vrbě, a pro ty samozřejmě nechci hlasovat. Nicméně tuto mou odpověď klidně uveřejněte, ať mou vinou naše tituly zas úplně nezapadnou.

MARIE DAŇKOVÁ (recenzentka projektu Čteme české autory a náročná čtenářka :) )

1. Jiří Klaban: Tajemství zjev(e)né srdci, druhá část (Pointa)
Druhý díl dobrodružné epické fantasy si stále drží vysokou laťku. Ač neznámý autor, stvořil Jiří Klaban komplexní svět se zajímavou ústřední zápletkou, v němž oslavuje víru, lásku i naději napříč nepříznivým časům.

2. Jakub Mařík: UTSS Salamis 03: V Krvavém pásu (Mystery Press, 2022)
Pokračování série UTSS Salamis nás zavede na první mimozemské diplomatické jednání. Jenže kromě starých známých Korzárů, se rýsuje ještě další nepřítel… Akce, napětí i velké množství techniky ocení každý milovník sci-fi.

3. Pavel Mareš: Heptaron 01: Zajatci zimy (E-knihy jedou / Nová Forma)
Cenný artefakt obsahující starobylou moc a s ním spojená řada překážek. Plastické charaktery, překvapivé momenty, nepřeberné spektrum ras, magie i fyzických soubojů. Originální a nápadité dílo mísící prvky Tolkiena a Ryana.

PETRA DIESTLEROVÁ (překladatelka)

Neil Gaiman: Čítanka Neila Gaimana (Argo, překlad Viktor Janiš a Richard Podaný)
Pro každého, koho mrzí, že už má od Gaimana všechno přečtené, protože tady se nabízí průřez jeho tvorbou, v němž se dá zase najít něco nového. A pro všechny, kteří mají to štěstí, že můžou číst Gaimana poprvé.

Robert R. McCammon: Smrt před úsvitem (Fobos, překlad David Petrů)
Román o dospívání s kingovsky hororovým nádechem, pro milovníky seriálu Stranger Things.

Jana Maffet Šouflová: Lionet & jiné podivné případy (Straky na vrbě)
Sebrané povídky o Lionetovi, detektivně-fantasticky-středověká potrhlost od autorky Svitků z Londýnského mostu a nesmírně milé čtení.

Mimo soutěž (protože s nakladatelstvím Laser jsem pracovně spojená):

Guy Gavriel Kay: Záře dávno pohaslá (Laser, překlad Radovan Zítko)
Fascinující příběh o lidských rozhodnutích a jejich důsledcích, který se odehrává v propracovaném světě připomínajícím renesanční italské městské státy. Jinak je v něm fantastických prvků minimum a vše působí dokonale uvěřitelně – postavy, intriky, zápletka i prostředí. Dobrodružné, vtipné a s přesahem.

MARIE DOMSKÁ (spisovatelka)

1. Michaela Merglová, Petr Brožovský (ed.): Krev, monstra a cukroví (Epocha)
(jedna z autorek, ale čtenář všech ostatních povídek)
2. Tereza Matoušková: Pláč němého boha (Laser)
3. Zuzana Strachotová: Vypůjčený čas 01: Vypůjčený čas (Epocha)

MONIKA SLÍVA DVOŘÁKOVÁ (šéfredaktorka Sardenu)

Letos tři „holčičí“ knihy, nejen kvůli autorkám, ale i kvůli hrdinkám, které jsou si vlastně jistým způsobem podobné. Všechny tři spojuje silný příběh zpracovaný pokaždé jinak, ale pokaždé velmi působivě a sugestivně. Legenda v asijském duchu, až příliš představitelné postapo a pohádka pro děti mají pro čtenáře poselství o nezlomnosti ducha a o tom, jak důležité je to nevzdat, když vám na něčem opravdu záleží.

Axie Oh: Dívka, kterou spolklo moře (CooBoo, překlad Jaroslava Sůvová)
Michaela Merglová: Prázdnota (Epocha)
T. Kingfisher: Monin kouzelný průvodce obranným pečením (Slovart, překlad Anežka Mann)

VERONIKA FIEDLEROVÁ (spisovatelka)

Kristýna Sněgoňová: Centrála 02: Krev pro divoženku (Epocha)
Kristýna Sněgoňová, Lukáš Vavrečka (ed.): Hlubiny města (Epocha)
Honza Vojtíšek: Sešívance: Druhý steh (Golden Dog)

Na první místo musím dát Krev pro divoženku Kristýny Sněgoňové. Jsem víla a nelze jinak. Podporu bych ráda vyslovila ještě povídkové antologii Hlubiny města a sborníku Sešívance: Druhý steh. Na obou jsem se literárně podílela a obě knihy jsou plné zajímavých textů od skvělých autorů.

KRISTINA HAIDINGEROVÁ–TREFILOVÁ (spisovatelka, editorka)

Tom Gottwald: Polibek Choroby (Golden Dog)
Tajemné místo, historie, záhada a napětí ve sci-fi, které vše perfektně kombinuje. Za mě mimořádně sympatická a vydařená prvotina.

Michal Březina: Zlé časy (Laser)
Cestování časem a svérázný humor – též kombinace, která nezklame a která jde mimořádně dobře právě Michalu Březinovi.

Honza Vojtíšek, Ivan Kučera: Ďáblův hřbet (Golden Dog)
Kombinace historického románu a nefalšovaného hororu jsou v domácí produkci bohužel spíše vzácností. Kniha, již nějak dokázaly dát dohromady hned dvě nejvýraznější tváře českého (Vojtíšek) a slovenského (Kučera) hororu, mě velmi potěšila.

ZUZANA HARTMANOVÁ (spisovatelka, redaktorka Dětí noci)

Rob Wilkins: Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou (Argo, překlad Tomáš Jeník)
Životopis Terryho Pratchetta předehnal ostatní knihy o mnoho délek. Uznávám, že to možná není trochu fér, protože se kniha veze na vlně nostalgie a lásky k Zeměploše i jejímu tvůrci… Přesto se jedná o dílo, které vyobrazuje autora věrně – s klady i zápory – a rozhodně zanechá stopy na čtenářské duši.

Arkady Martineová: Teixcalaan 02: Pustina zvaná mír (Host, překlad Vratislav Kadlec)
Sice se tu nedostavil stejný „wow efekt“ jako u prvního dílu, protože už člověk věděl, do čeho jde, přesto se stále jedná o nádherně napsanou knihu. Příběh je trochu svižnější než prve, ale pořád je tu spousta prostoru pro malebné popisy a budování atmosféry. Je to zkrátka něco trochu jiného – ať už po stránce práce s jazykem, nebo po stránce vypravěčské.

Adrian Tchaikovsky: Hrozné světy: Destinace 01: Pěšky na Aldebaran (Planeta9, překlad Milan Pohl)
V případě Adriana Tchaikovského zkrátka nedokážu být úplně objektivní a i tuhle jeho novelu dám do výběru toho nejzajímavějšího za loňský rok. Je to svižné, má to atmosféru, nevtíravý (černý) humor a dobrou pointu (obzvlášť pokud znáte různé mýty a legendy). A rozhodně mě to potěšilo víc než mnohé jiné, delší knihy.

Za zmínku také stojí například Kostischrány od Emily Lloyd-Jones (Host, překlad Lucie Bregantová– morbidně pohádkový příběh vycházející z velšské mytologie, závěrečný díl Scholomancie – Zlaté enklávy od Naomi Novik (Host, překlad Veronika Volhejnová), nebo Brána pekel (Fragment, překlad Dana Chodilová), v níž Leigh Bardugo ukazuje, že poloha příběhů pro dospělé jí zkrátka sedí .

NIKOL HORÁKOVÁ (recenzentka projektu Čteme české autory a členka Humbook posudkové skupiny)

1. Arkady Martineová: Teixcalaan 02: Pustina zvaná mír (Host, překlad Vratislav Kadlec)
Totální senzace. Miluju, když druhé díly přijdou se zbrusu novými nápady a kulisami. Na scénu se přitom vrací stejné hrdinky, a aby zastavily válečný konflikt, musí porozumět melodii z kosmu…

2. Jonathan French: Souzené země 03: Svobodní bastardi (Host, překlad Ladislav Václavík)
Důstojné zakončení epické trilogie s polo-orky v hlavních rolích. Nechybí napínavé bitvy, smrtící intriky ani drsný humor.

3. Pavel Bareš: Lenochod Jimmy & jeho backup band (Host)
Bláznivý příběh o comebacku jedné kapely, jejíž rámus by probudil i mrtvého. Těšte se na atmosféru zhýralého hudebního festivalu, originální mix žánrů a v neposlední řadě skvělou práci s vývojem postav.

Mimo žebříček bych ještě ráda upozornila na úžasnou knížku, kterou jsem minulý rok objevila v anglickém jazyce: Bonesmith (napsala Nicki Pau Preto; Margaret K. McElderry Books), kde se obrazně řečeno „Bílí chodci ze Hry o trůny potkávají s Gideon Devátou“ – a je to fakt nářez.

CHENSIE IPS (zakladatelka Čteme české autory a Svět Mezi Řádky, recenzentka, redaktorka, knižní asistentka)

Za české:
Josef Pecinovský: Mirzova vize (Epocha)
Petr Brožovský: Tanec papírových draků 02: Hon (Epocha)
Roman Bureš: Vítejte v pekle (Epocha, 2022)

Zahraniční young adult:
Patrick Ness: Dračí plamen (Slovart, překlad Hana Březáková)
Amanda Foody, C. L. Herman: My všichni neřádi 01: My všichni neřádi (Host, překlad Agáta Hamari)
C. S. Pacat: Úsvit temna 01: Úsvit temna (Yoli, překlad Anna Vrbová)

Tři nejlepší ze všech:
Josef Pecinovský: Mirzova vize (Epocha)
Patrick Ness: Dračí plamen (Slovart, překlad Hana Březáková)
Amanda Foody, C. L. Herman: My všichni neřádi 01: My všichni neřádi (Host, překlad Agáta Hamari)

STANISLAV JUHAŇÁK (nakladatel, Triton)

Protože stíhám číst jen málo knih mimo ty, které vydávám, mám poněkud omezený výběr:

Alastair Reynolds: Odhalený vesmír (ve dvou svazcích Triton, 2003, překlad Jana a Jan Oščádalovi, v roce 2023 jednosvazkové vydání)

Arkadij a Boris Strugačtí: Je těžké být bohem (Svoboda, 1973, překlad Jaroslav Piskáček; Triton, 2023, nový překlad Konstantina Šindeláře)

Miroslav Žamboch: Koniáš & Bakly – Mrtví muži (Triton)

JANA JŮZLOVÁ (redaktorka, spisovatelka)

Z překladových knih Shirley Jacksonová: Sluneční hodiny (Argo, překlad Dominika Křesťanová). Můžeme se možná dohadovat, jestli to vůbec je fantastika, ale mám za to, že žádná příležitost uvést Shirley Jacksonovou by se neměla promarnit.

Z domácích knih mě letos nejvíc zaujaly povídkové antologie. Urodilo se jich opravdu hodně a výběr je dost těžký, ale nakonec vybírám Michaela Merglová, Petr Brožovský (ed.): Krev, monstra a cukroví (Epocha).

ANTONÍN K. K. KUDLÁČ (Univerzita Pardubice)

Robert Bloch: Tajemství červa (Fobos, překlad Milan Žáček)
Výbor z Blochových lovecraftovských povídek hezky ukazuje vývoj jeho stylu od pubertálních pajců velkého vzoru až k poněkud rafinovanějším pastišům, s jistým důrazem na staroegyptské motivy, které u HPL prakticky nenajdeme. Z Lovecraftových epigonů mi sice vždy připadal nejlepší August Derleth, ale číst Blocha je radost. Spektrum překladových lovecraftian se nám utěšeně rozšiřuje.

Laird Barron: Černá tma zapomnění (Laser, překlad Jakub Němeček)
Také tento román souvisí s lovecraftovskou poetikou, jen trochu jinak než v případě přímých napodobovatelů velmistra hrůzy. Kult kosmických příšer je tady spíš jen vedlejším motivem, v centru dění stojí ztráta paměti, paranoia, rozklad osobnosti, a hlavně dráždivá nejistota, co je realita a co nikoli. Barron se ukazuje jako velmi vyzrálý vypravěč, jiný by ani taková témata nedokázal tak sugestivně ztvárnit.

Nathan Ballingrud: Severoamerické jezerní příšery (Host, překlad Milan Žáček)
V povídkách u nás zatím neznámého amerického autora sice vystupuje upír, vlkodlak nebo hrdinové narazí v arktických pustinách na stavbu jako z Lovecraftova V horách šílenství, ale tím podobnost s tradičním hororem končí. Především z těch příběhů čiší bezbřehý smutek z lidské osamělosti a zmařených příležitostí, k tomu stačí mistrné nastínění situace, netřeba vybroušených point. Takových knih u nás nevychází mnoho, Host se mimořádně trefil do něčeho opravdu dobrého.

Mimo soutěž bych rád zmínil antologii Radima Kopáče Příšerná hostina (Slovart), poměrně nesourodý konglomerát próz, básní i jiných textů v rozpětí od středověku až po dnešek, které spojuje hrůza nejen fikční, neboť editor občas zařadil také novinové zprávy typu „černá kronika“. Lehce anarchistický Kopáčův přístup příjemně kontrastuje se v Čechách obvyklými staromilskými kabinety literárních strašidel. A potěšil mě také patřičně dryáčnický výtvarný doprovod dirigovaný Františkem Štormem.

JAN KŘEČEK (organizátor ankety Kniha roku Sardenu)

Stejně jako v loňském roce porotcuji ceny Magnesia Litera, konkrétně kategorii Litera za fantastiku. Paradoxně jsem tedy četl mnoho textů z české fantastiky, ale pro „střet zájmů“ neuvádím nic z toho, co bylo zveřejněno v longlistu.

Radek Rak: Báje o hadím srdci (Host, překlad Michala Benešová)
Polský magický realismus, báje, balada a „selský“ či „zbojnický“ příběh, který je možná pravda pravdoucí, ale možná nemá s pravdou nic společného. Dílo sestává z mnoha kapitol, vlastně krátkých povídek, které by mnohdy mohly stát samostatně a které jsou napsány básnickým jazykem vzdáleně připomínajícím Urbanova Hastrmana. Radost číst.

Jakub Mařík: UTSS Salamis 04: V mrtvé zóně (Mystery Press)
Jeden z principů brakové literatury je opakování vzorců. Červená knihovna, detektivky, dobrodružné romány nebo fantasy lákají do značné míry tím, že čtenář dostane, co očekává. Totéž platí o Maříkově sérii. Je zábavná, napínavá, plná nečekaných zvratů (já vím, že si tu protiřečím; v první části tohoto odstavce mluvím o vzorcích, tady o konkrétních situacích z knihy, to jsou dvě různé věci!), a přestože jde o military sci-fi, kterýžto žánr mě obvykle míjí, a přestože by každý díl zasloužil pečlivější redakční práci, za zmínku tato série jednoznačně stojí.

Travis Baldree: Legendy & latéčka 01: Legendy a latéčka (Laser, překlad Jitka Čupová)
Ani tohle není žádná vysoká literatura. Ale nějak mi tahle „feel good fantasy“, ve které si mocná orčí válečnice usmyslí, že řemeslo pověsí na hřebíček, a otevře si kavárnu, sedla. Nadchl mě především „realistický“ dojem. Najednou není třeba zachraňovat svět, bojovat proti strašlivým záporákům nebo přechytračit osud. Stačí přesvědčit sousedy, že kafe je fajn. A to může být zatraceně obtížný quest.

Z četby v uplynulém roce mě ovšem nejvíc nadchla zcela nefantastická Elizabeth Finchová od Juliana Barnese (Odeon, překlad Petr Fantys) a „naučný“ komiks V zrcadlové síni od Liv Strömquistové (Paseka, překlad Marie Voslářová).

JANA KVIČEROVÁ (recenzentka, autorka a ilustrátorka)

1. Ludmila Svozilová: Zemři, Kaine 02: Stín (Golden Dog) – originální, poutavá a vyspělá četba s tou nejzáhadnější hlavní hrdinkou, na kterou jsem dosud narazila.
2. Petr Jaroněk: Theomachia 01: Válka bohů (Epocha) – silné, čtivé, propracované, kolosální. Pro milovníky antické mytologie a heroických výprav.
3. T. Kingfisher: Monin kouzelný průvodce obranným pečením (Slovart, překlad Anežka Mann) – potrhlé middle grade počtení protkané humorem, skvělými postavami, pečením a neskutečným přesahem.

PETRA ELEN MANDELÍČKOVÁ (čtenářka, recenzentka)

Kevin Sands: Alchymistova šifra 05: Zrádcova dýka (Fragment, 2021, překlad Zdík Dušek)
Ačkoli se jedná už o pátý díl, autor si stále drží svůj standard ba ho neustále zvyšuje. I tento díl vrátí čtenáře do Londýna 17. století, kde mezi historické reálie a bravurně povahově vykreslené skutečně žijící osobnosti dosazuje autor tři přátele Christophera, Sally a Toma. Tahle kniha je pro každého milovníka fantasy, historie a krimi od 10 let.

Rob Wilkins: Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou (Argo, překlad Tomáš Jeník)
Nadchlo mě také životopisné dílo Terry Pratchett: Život v poznámkách pod čarou (autor Rob Wilkins). Tuto knihu dopsal a připravil k vydání Pratchettův dlouholetý osobní asistent. Autorův život je popisován s nadsázkou a nadhledem, které bravurně kombinuje se špetkami hlubokých myšlenek. Popisuje celý jeho život i boj s degenerativní chorobou mozku. Kniha nadchne, pobaví, ba přímo rozesměje, ale i rozpláče a donutí k zamyšlení. Jediné, co kniha nedokáže, je nechat čtenáře v nudě a lhostejnosti.

TOMÁŠ MARTON (redaktor webzinu Děti noci, spisovatel)

1. Tim Pratt: Zaxony Delatree 01: Dveře spánku (Triton, překlad Zdeněk Uherčík)
Dveře spánku je nesmírně originální sci-fi kniha (ačkoliv já osobně bych možná spíš použil označení science fantasy), která nabízí napínavý a svižný příběh. Autorova fantazie vám bude připadat nekonečná a takřka magická. Každý okamžik knihy je naplněný něčím zajímavým a zábavným. Nezbývá než před Timem Prattem smeknout a poděkovat za knihu, u které člověk prožívá radost z objevování a dobrodružství.

2. Madla Pospíšilová Karasová: V pekle jsme všichni Hébert (Golden Dog)
V pekle jsou všichni Hébert je temná, zlá a smutná kniha. Nutno dodat, že ale také velmi cenná a důležitá. Pospíšilová Karasová přišla se silným příběhem, který podává svědectví o jedné temné etapě lidské historie a o tom, jak umíme být krutí.

3. Michal Březina: Zlé časy (Laser)
Pokud bych byl tvůrce reklamních sloganů, použil bych pro knihu následující slova: „Cestování časem nikdy nebylo zábavnější.“ Zní to nejspíš podezřele vychvalujícím dojmem, ale Zlé časy jsou skutečně vynikajícím sci-fi/humorným románem.

MICHAELA MERGLOVÁ (spisovatelka, publicistka)

1. Gwendolyn Kiste: Rezavé panny (Medusa, překlad Roman Tilcer)
2. Pavel Bareš: Lenochod Jimmy & jeho backup band (Host)
3. Radek Rak: Báje o hadím srdci (Host, překlad Michala Benešová)

KATEŘINA NETUŠILOVÁ (redaktorka Děti noci)

1. Ursula K. Le Guinová: Velká kniha Zeměmoří. Svazek druhý (Argo/Triton, překlad Petr Kotrle)
Druhý svazek souhrnného díla ze světa Zeměmoří od mistryně fantasy řemesla.

2. Naomi Novik: Scholomancie 03: Zlaté enklávy (Host, překlad Veronika Volhejnová)
Netradiční pojetí magické školy, ve které jde o přežití a kde boj o život nekončí ani mimo její zdi.

3. Gwendolyn Kiste: Rezavé panny (Medusa, překlad Roman Tilcer)
Obraz doby a společnosti v upadajícím městečku, kde je snadné přiřknout vše zlé na vrub mladým dívkám trpícím podivnou chorobou.

Zmínila bych ještě ráda knihy pro děti a mládež, které také stojí za pozornost.
Jessica Townsend: Nikdyuš 03: Prázdnice: Hon na Morrigan Crowovou (Albatros, překlad Vladimír Medek)
A. F. Steadman: Skandar 02: Skandar a přízračný jezdec (Host, překlad Daniela Orlando)

IVANA NOVÁKOVÁ (spisovatelka)

Jana Plauchová: Úvod do teorie chaosu (Laser, překlad Stanislav Hudský)
Benedict Jacka: Skrytý (Fantom Print, překlad Jan Benda)
Pak si ještě dovolím nominovat Sarvonův odkaz Miroslavy Dvořákové (E-knihy jedou, 2022), ačkoli vyšel už v roce 2022, ale jedná se o dílo tak skvělé a tak umně ukryté, že se prostě pokusím ho do přehledu protlačit.

(Komentáře k jednotlivým knihám byly publikovány na Databázi knih, pro účely ankety byly zkráceny – pozn. ed.)

Úvod do teorie chaosu
Přemýšlím, jestli jsem vůbec někdy četla lepší hard sci-fi, a skoro bych řekla, že ne. Prostě bomba. Perfektně vystavěná zápletka, dokonalé zdůvodnění a při veškeré fantastické nadsazenosti důkladné ukotvení v základních fyzikálních parametrech tohoto vesmíru. Autorka složitá a obtížně uchopitelná témata čtenáři servíruje s lehkostí a čitelností, jakou lze jen obdivovat. Ovšem přidaná hodnota příběhů Jany Plauchové je jednoznačně ve vztazích a postavách. Pete je jeden z nejlepších literárních charakterů vůbec. Jeho plasticita a uvěřitelnost je úžasná. Celou dobu jsem si říkala, jak ohromně statečný a zároveň zralý ten člověk je, dávno před heroickým závěrem. Vztahy, záležitost ve sci-fi opomíjená až zavrhovaná, zde hrají klíčovou roli. O literárním mistrovství autorky není třeba vést diskuse. Břitké a naprosto reálné dialogy představují lahůdku. Já jsem si tedy užívala i barvité a výstižné popisy, které mě přenesly na místo uprostřed Indického oceánu (či do závratných hloubek pod hladinou). Další jedničku s hvězdičkou dávám za budování napětí. Naprosto dokonale je dávkováno tajemství a sypání drobečků odhalujících celou záhadu. Nad jejíž komplikovaností jsem tajila dech. Přitom jsem ale nikdy neztratila přehled a souvislosti. Vřele doporučuji, skvělá kniha.

Skrytý
Je pravda, že nemám ráda soudobou módu nekonečných sérií, kdy dostat do ruky samostatnou knihu bez pokračování je prakticky nemožné. Ovšem někdy jsem vděčná za rozsáhlý příběh a další díl nedočkavě vyhlížím, jako například u Alexe Veruse. Tak trochu jsem se obávala propadu v kvalitě, takže jsem protáčela panenky nad plesem temných mágů, který se odehrával echt zrovna tehdy, kdy to hrdinové potřebovali, jakože ve skutečnosti by k únosu Anne došlo asi týden po této události. Jenže pak se v Tygrově paláci Alex fikaně vypořádal s Onyxem a já výše uvedenou závadu autorovi odpustila a nadále si vychutnávala obvyklou jízdu. Ale hlavně se Alex chová a uvažuje racionálně. Jeho názor, že nejdřív odstraní hrozící nebezpečí, i kdyby měl útočníky zabít, a teprve potom bude řešit čistotu své karmy, naprosto uznávám. A totální lahůdkou jsou pro mě nečekané a důvtipné způsoby, jak se dostává z neřešitelných situací (viz Onyx nebo třeba únik ze Sagashova stínového hradu). Pro mě jednoznačně srdcovka, vřele doporučuji a už teď se těším na pokračování.

Sarvonův odkaz
Obskurním způsobem jsem se seznámila s autorkou, a jedině tímto způsobem se lze dozvědět o jejích dílech. Přičemž se jedná o naprostou špičku české fantasy! Bohužel však naprosto opomíjenou oficiálními místy, jak nakladateli, tak recenzenty, a v důsledku pochopitelně i čtenáři. O stavu na české literární scéně to vypovídá velmi průkazně. Nicméně jelikož patřím k těm šťastným, můžu tady začít pět ódy. Příběh mě chytil od první věty a nepustil. Dokonale vyvážená směska dobrodružství, napětí, vtipu a ano, pro nás statečné, které nebolí zuby z trochy lásky, ba dokonce ji ke svému životu nutně potřebují, i krásné romantické linky. Asi nejhlouběji smekám pomyslný širák nad vystavěným světem. Sérii knih z Metaprostoru jsem začala číst zprostředka, úplně jasno jsem v komplikovaných vztazích mezi nesmrtelnými neměla, nicméně ani jedinkrát jsem to nepocítila jako nevýhodu. Autorka dokáže brilantně objasnit důležité okolnosti a ty nepodstatné lehce plynou na pozadí. Už jenom za to by si román zasloužil pět hvězd. Jenže to bych nespravedlivě vynechala další, pro mě klíčové, plus. Dějová linka i chování postav je chytré. Domyšlené a rozumné. V celé zašmodrchané zápletce jsem nenašla logickou nesrovnalost, já, starý rejpal. Pět hvězd je málo a rozhodně doporučuji.

JIŘÍ PAVLOVSKÝ (šéfredaktor nakladatelství CREW, podcast Rudá žeň)

Minulý rok byla jen hrůza a utrpení. Alespoň, co se týče mého žebříčku fantastiky, který zcela ovládly horory.

Jack Ketchum: Noc žen (Maťa, překlad Patrik Linhart)
V podstatě zombie vyvraždovačka… jenom místo zombíků máte zdivočelé ženy, které zničehonic zešílí a začnou vyvražďovat muže. A muži, v roli přeživších, je musí střílet. A vy se můžete dohadovat, jestli je to feministické nebo misogynské dílo. Nejspíš oboje. Rozhodně je to jízda.

Shirley Jacksonová: Sluneční hodiny (Argo, překlad Dominika Křesťanová)
A teď něco fakt úplně jiného. Další kniha Shirley Jacksonové. Horor? Psychologické drama? Černá komedie? No... asi všechno dohromady a ze všeho nejvíc alegorie. Taková Farma zvířat, jen se spoustou starých dam v hlavních rolích.

Robert R. McCammon: Smrt před úsvitem (Fobos, překlad David Petrů)
Dětství v idylických a rasistických padesátých letech. Koncepcí to už přešlapuje na hraně magického realismu, kdy jsou nadpřirozené jevy běžnou součástí klukovského života. Ať je to monstrum žijící pod hladinou, vůz řízený mrtvým řidičem, duchové, praještěři a přízraky.

A samozřejmě, jako fanoušek Warhammeru 40.000 musím alespoň zmínit povedený povídkový sborník Příběhy kacířství (Nick Kyme, Lindsay Priestley /ed./: Warhammer 40 000 – Horovo kacířství: Příběhy kacířství, Polaris, překlad Anna Jirásková). Ano, je to sice už čtvrtý titul, a tudíž se nepočítá, ale alespoň to nezmínit, to by byla fakt hereze.

JOZEFA PEVČÍKOVÁ (teoretička populárnej kultúry a recenzentka)

Pôvodne som sa tento rok ani nechcela do ankety zapojiť, pretože moje čitateľské skóre za rok 2023 bolo vskutku biedne. :) Ale napokon som zistila, že predsa len mám o čom. Takže:

Gwendolyn Kiste: Rezavé panny (Medusa, překlad Roman Tilcer)
Prvú zmienku v mojom výbere si určite zaslúžia Rezavé panny od Gwendolyn Kiste v preklade Romana Tilcera, ktoré vydalo vydavateľstvo Medusa. Body horor s prímesou sociálnej kritiky a feminizmu, ktorý sa odohráva v upadajúcom priemyselnom meste Cleveland, by tu a tam zniesol pár úprav, no ako celok ide opäť raz o skvelý prírastok do produkcie vydavateľstva. Táto zmienka by vlastne mala byť celá venovaná vydavateľstvu Medusa, jeho počinom a ideovému nastaveniu, pretože ma to neuveriteľne baví. Relatívne útle knižky sú nabité významami (weird/body horor s dotykom spoločenskej reflexie a feminizmu) a čítať ich je pôžitok.

Štěpánka Jislová: Supro: Hrdinové na dluh (Crew)
Prvý (a snáď nie posledný) diel komiksovej série Supro: Hrdinové na dluh od Štěpánky Jislovej, Viktora Svobodu a Martina Fischmeistera. Young adult komiks, ktorý je zároveň superhrdinský, satirický, queer a ešte aj tematizuje mnohotvárnosť našich životov, keď sa na ne pozeráme (alebo ich tvoríme) skrz optiku sociálnych sietí? Radosť čítať. Autorskému kolektívu prajem mnoho úspechov a dúfam, že sa s hrdinami a hrdinkami zo Supra nevidíme naposledy.

Gó Tanabe: V horách šílenství H. P. Lovecrafta I. a II. díl (Crew, překlad Vít Ulman)
Manga adaptácia Lovecraftových V horách šílenství od Gó Tanabeho. Tento luxusný dvojdielny počin som mala v hľadáčiku už dlho. A hľa, zrazu ho tu máme v českom preklade! Tanabeho husté línie a pôsobivé dvojstranové obrazy (vskutku, obrazy) dokonale vystihujú šíre a zároveň desivé pláne bielej, ľadovej Antarktídy – stopy strácajúce sa v snehovej búrke, majestátne čierne vrcholky tajomného, neznámeho pohoria, ktoré doteraz nik na mape nezachytil, zdeformované telá prieskumníkov… skvelé.

Na nejaký čas mi ušiel vlak mainstreamových knižných hitov a tie, ktoré som letmo zachytila a čítala, vo mne nezanechali veľmi dobrý dojem. Veľmi sa preto teším, že som si mohla napraviť chuť čítaním Babelu od R. F. Kuang. Myslím, že zatiaľ vyšiel iba v slovenčine (zatiaľ čo autorkina Maková válka zase iba v češtine – pod názvem Babylon už vyšel i český překlad, pozn. red.), ale odporúčam všetkými desiatimi. Literárna pocta viktoriánskemu Londýnu, ktorému kraľuje mágia strieborných prútov – alebo lepšie: mágia toho, čo sa stráca v preklade. Vidieť, že autorka sa venovala štúdiu jazykov, prekladu a semiotiky – všetky teórie o tom, ako slovám priraďujeme významy, ako sa tieto významy prenášajú do iných jazykov a ako sa niektoré nepreložiteľné nuansy strácajú, sú v texte prirodzenou súčasťou systému mágie. Pridajte si k tomu vypulírovaný jazykový prejav autorky a zaujímavé etické dilemy a o skvelé čítanie máte postarané.

Čestnú zmienku by si určite zaslúžili aj Křídločky Ursuly K. Le Guinovej a vydavateľstvo Gnóm! (překlad Jakub Němeček) za to, že ich vydalo, pretože Ursuly nikdy nie je dosť, ale to je už na samostatnú správu…:)

MILAN POHL (překladatel, redaktor, korektor)

Čtenářsky jsem v roce 2023 především doháněl resty z dob minulých či ještě dávnějších (skvělý Axiomat Grega Egana!) a v aktuální produkci mi tak nezbude než bezostyšně doporučit něco málo ze své vlastní překladatelsko-redaktorské zahrádky.

Neskutečnou radost jsem měl z českého vydání mé naprosté srdcovky Hrdinové umírají Matthewa Stovera (v mém překladu vydala Planeta9), strhujícího příběhu odehrávajícího se hned ve dvou perfektně propracovaných světech (antiutopické budoucnosti a paralelní fantasy říši), navíc zakončeného jedním z nejuspokojivějších finále, jaké jsem kdy četl. Vynechat nemůžu ani skvostnou jednohubku Pěšky na Aldebaran Adriana Tchaikovského (v mém překladu vydala rovněž Planeta9), scifku klasického střihu nabitou popkulturními odkazy s velmi zajímavým rozuzlením (jen upozorňuji, že některé dílky do sebe zapadnou až při druhém přečtení). Jako čtenáře i překladatele mě ohromně bavil také závěrečný svazek trilogie Záhutí Roberta Jacksona Bennetta s názvem Klíčotepci (v mém překladu vydal Host), posouvající meze fikčního světa nečekanými, a přitom logickými směry.

Z věcí, na kterých jsem se podílel jako redaktor či korektor, bych vypíchl především nové vydání pochmurně epického Eriksonova Domu mrtvých (v překladu Dany Krejčové vydala Planeta9) a jedinečnou Mordii Alexe Phebyho (v překladu Michaela Taliána vydala také Planeta9).

MADLA POSPÍŠILOVÁ KARASOVÁ (redaktorka Sardenu, autorka)

Vybrat jen tři nejlepší knihy za rok 2023 je pro mě úkol takřka nemožný, protože se v mé hlavě přetahuje spousta přečtených publikací o příčky nejvyšší a ty, které loni vyšly a já je nestihla přečíst, na mě vyčítavě hledí a pláčí.

Nicméně v roce s hořkou pachutí na jeho samém konci, bych vyzdvihla své tři favority. Jsou jimi:

1) Ludmila Svozilová: Zemři, Kaine 02: Stín (Golden Dog)

2) Tim Pratt: Zaxony Delatree 01: Dveře spánku (Triton, překlad Zdeněk Uherčík)

3) Zuzana Strachotová: Vypůjčený čas 01: Vypůjčený čas (Epocha)

1) Pokračování mysteriózního románu Zemři, Kaine: Svatyně mě loňský rok rozsekalo na maděru a zanechalo v mé duši nesmazatelný lept. Proto jsem se neskutečně těšila na pokračování tohoto velkolepého příběhu plného pomsty, zrady, intrik, ale také touhy po lásce a životě. Příběh Matyldy/Mayan/Nedotknutelné nás zavede do divukrásné Kanady, v jejíž čisté a neposkvrněné přírodě však číhá netušené zlo. Zemři, Kaine: Stín je mnohem temnější, mysteriózní a hraje si se čtenářem jako kočka s myší. Do autorčiny tvorby jsem se zamilovala teprve loni, ale chci víc!

2) Ze zcela jiného ranku jsou Dveře spánku od Tima Pratta. Tahle nádherná sci-fi o cestovateli, který se skrz spánek dostává na různé světy, mě fascinovala svou bohatou imaginací a pozitivním vyzněním. Do postavy Míny jsem se vyloženě zamilovala a strašně jsem jí fandila. Ačkoliv čtu hlavně tuzemské autory, jsem nesmírně ráda, že jsem se v tomto případě vrhla na autora zpoza Velké louže.

3) A do třetice všeho dobrého a máme tu zase sci-fi. A tentokrát jím je propracovaný Vypůjčený čas od tuzemské autorky Zuzany Strachotové, jejíž asimovsky střižená utopie, jež však tak docela utopií není, mě vtáhla do čtení a nepustila. Pokud máte rádi roboty a nadčasová témata, mezi něž patří třeba hledání sebe sama nebo hranice svobody a její nenápadné překračování, je tohle kniha přímo pro vás.

Zmínka: Dále zde musím zmínit tři naprosto rozdílné a skvělé knihy, které jsem měla tu čest betovat. Patří mezi ně psychologický horor Balada pro Emily od Jarmily Stráníkové. Jestli máte rádi téma strašidelných domů a příběhů podle skutečných událostí, budete se příjemně bát. Autorka je přirovnávána k Darcy Coates, ale je mnohem lepší! U hororu zůstaneme i u druhého kousku, který napsala ostřílená autorka Veronika Fiedlerová. Její Pomiluj smrt je nádherná steampunková novela s velmi explicitními erotickými scénami, která mi naprosto učarovala. U čar zůstaneme u posledního zmíněného titulu, jímž je autobiografická fantasy Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech od Karin Novotné. Její hlavní hrdinku Rebeku jsem si prostě zamilovala a doufám, že se s ní někdy potkám. Třeba v románu.

JAN PROCHÁZKA (recenzent)

Guy Gavriel Kay: Záře dávno pohaslá (Laser, překlad Radovan Zítko)
Petr Boček: V říši mrtvých (Golden Dog)
Jana Maffet Šouflová: Lionet & jiné podivné případy (Straky na vrbě)

VÁCLAV RÁC (čtenář)

Rád čtu fantastiku, ale poslední dobou mi vadí oceňovaná zahraniční díla. Autoři se v románech a povídkách podbízejí západním trendům a agitují za nesmyslné agendy. Takovým spisovatelům a obětem doporučuji k přečtení něco z KOB (Koncepce obecné bezpečnosti) např. šestidílné Základy sociologie. Vždy mě potěší, když se k dobrodružně laděné fantastice přidá nadstavba v podobě čehokoliv, co člověku neuškodí, ale naopak mu v životě pomůže. Za nejlepší knihy roku 2023 považuji Lži Lockeho Lamory od Scotta Lynche, Odhalený vesmír a Kalderu Alastaira Reynoldse. Jelikož se jedná o druhá vydání, nezařazuji je do níže uvedeného soupisu.

1. Michal Sirotek: Zresetuj mě (Golden Dog)
2. Anthony Ryan: Úmluva oceli 01: Vyvrhel (Host, překlad Tomáš Jeník)
3. Jakub Mařík: UTSS Salamis 04: V mrtvé zóně (Mystery Press)
4. Alastair Reynolds: Prefect Dreyfus Emergencies 02: Požár v Elysiu (Triton, překlad Tomáš Jeník)
5. Tomáš Petrásek: Azhareida 01: Bitva o Gelidor (Epocha)
6. Iván Brandon, Nic Klein: Tulák (Mighty Boys, překlad Filip Štěpánek)
7. Daniel Abraham: Kithamarská trilogie 01: Věk popela (překlad Daniela Orlando)
8. Vladimír Šlechta: Poslední velkoměsto 05: Bílá jako sůl (Brokilon)
9. Greg Rucka, Michael Lark: Lazarus: Rodina, Selekce (Crew)
10. Neal Asher: Člověk (Polaris, překlad Marek Hrnčíř)
11. Ondřej Neff: Ostrov nesmrtelných (Mystery Press)

ZDENĚK RAMPAS (redaktor, fan, vydavatel, nakladatel)

Adrian Tchaikovsky: Architekti světů 01: Střepy Země (Triton/Planeta9, 2022, překlad Milan Pohl)
Po čase jsem si vychutnal originální plnokrevnou space operu odehrávající se v hodně divném a divokém vesmíru obydleném jak lidmi, tak sbírkou mnohdy velmi kuriózních mimozemšťanů. Ne dosti na tom, děj knihy je rámován „koncem“ války s Architekty (která pro lidstvo roztroušené po Galaxii začala zničením Země a skončila, když si jedna takto nazývaná božská entita uvědomila existenci živých a inteligentních bytostí na povrchu planet, které z neznámých a nepochopitelných důvodů přetvářeli v jakousi vesmírnou bižuterii) a jejich návratem. (Představte si třeba pěstitele exkluzivních jablek, který přijde do sadu a vybírá plody, na které nalepí své logo, aby až dozrají, bíle svítilo na jinak červeném ovoci. A předtím jablko otře, bez ohledu na to, co tomu říkají roztoči na jeho povrchu žijící. Taková byla asi možnost komunikace lidí a Architektů.)

Tim Pratt: Zaxony Delatree 01: Dveře spánku (Triton, překlad Zdeněk Uherčík)
Nechci prozrazovat více než nakladatelská anotace: Pokaždé, když Zax usne, probudí se do jiné reality na jiném světě. Nemůže si zvolit cíl a nikdy neví, co uvidí, když otevře oči. Někdy se probudí v technologické utopii, jindy ve vybombardovaných troskách zhroucené civilizace nebo uprostřed bitevní vřavy… Co ale prozradím, je, že v prvním dílu se ještě nedozvíte, co se to Zaxovi přihodilo a proč, takže se i po velké a zábavné jízdě na tobogánu světů můžeme těšit na pokračování, které vyjde na začátku tohoto roku.

Laird Barron: Černá tma zapomnění (Laser, překlad Jakub Němeček)
Četba knihy pro mě byla hlavně opulentní hostina složená z jazykových a stylistických vrstev, ač tedy nejsem schopen posoudit, zda zásluhou autora, nebo díky překladateli Jakubu Němečkovi. Ale autor určitě může za to, že Černá tma zapomnění na ploše románu umožnila rozvinout v celé šíři děsivý svět Staré pijavice, jejích dětí a jejích bezúdých služebníků, který známe z Barronových povídek vydaných hlavně v nakladatelství Gnóm!

Jen na doplnění:
Guy Gavriel Kay: Záře dávno pohaslá (Laser, překlad Radovan Zítko)
Záře dávno pohaslá je další knihou, kde jsem si vedle zajímavého děje a nejednoduchých charakterů užíval i jazyka. Dnes, kdy vlivem asi hlavně amerických filmů pro dospívající mluví i vévodkyně jako středoškolačky z Nebrasky, je radost se zaposlouchat do dvorského jazyka lidí, kteří sice nevěděli nic o organické chemii či kvantové fyzice, ale zato se uměli vyjadřovat k věci a dovedli vážit význam každého slova z hlediska svých cílů.

H. G. Wells: Sebrané povídky H. G. Wellse 03: Dědicové budoucnosti (Levyn, překlad Zdeněk Beran, Vladimír Svoboda)
Třetí svazek kompletuje Wellsovu povídkovou tvorbu. První dva díly vydal korporát Albatrosu, ale když se ukázalo, že u nás není sdostatek čtenářů, aby kniha dosáhla tam vyžadované průměrné míry ziskovosti, musel se třetího ujmout Zdeněk Beran a jeho nakladatelství LEVYN. Doporučuji si včas zakoupit všechny tři díly, je to asi naposledy, co povídky vycházejí neupravené, se všemi autorovými fujky, fujky prohřešky (v jeho době ovšem celospolečensky akceptovanými) jako je občasný rasismus, sexismus (ostatní si doplňte sami).

Josef Konrad Lewhardt: Deník 2038 (Nová vlna, překlad Šimona Löwensteinová)
Kdybych sám nepřispěl k vydání, uvedl bych tuto knihy mezi prvními třemi. Svět se změnil a s ním i budoucí, ale možná ne tak vzdálené hrozby společenského vývoje, proto dnes potřebujeme aktualizovat varování před nimi. Deník 2038 považuji za Orwella pro jednadvacáté století.

RANDALF (fan, porotce, organizátor, conový fotograf a občas pokus o autora)

Jaroslav Mostecký: Bastard (Mystery Press)
Mám na tom malý podíl – v el. verzi a podkladech je Jarkova fotka z mého aparátu…

PAVEL SKOŘEPA (spisovatel a básník, recenzent pro Děti noci a Fantasy Planet)

1) Gwendolyn Kiste: Rezavé panny (Medusa, překlad Roman Tilcer)
Neskutečná atmosférická záležitost o bezútěšnosti dospívání, rozkladu komunity, jejích morálních hodnot a zejména o ztrátě dětské nevinnosti.

2) Arkadij a Boris Strugačtí: Dravé věci naší doby (Triton, překlad Konstantin Šindelář)
Mrazivé nastavení zrcadla vize současnosné společnosti z pera vizionářské autorské dvojice minulosti.

3) Edward Lee: Sukuby (Carcosa, překlad Milan Žáček)
Skvěle napsaný a propracovaný příběh plný nečekaných zvratů, zvrácené erotiky a mystických náhledů do jednoho pradávného kultu.

DAVID P. STEFANOVIČ (redaktor)

1. Thomas Olde Heuvelt: Echo (Argo, překlad Veronika Horáčková)
Ještě mnohem lepší než HEX, a to mě Heuvelt uchvátil už tím. Echo je nádherná love story, mrazivý horor a vše mezi tím. Téměř dokonalá kniha. TOH je aktuálně jasné číslo jedna na mém žebříčku spisovatelů, u kterých skočím po každé nově napsané věci, i kdyby to byl nákupní seznam.

2. Ursula K. Le Guinová: Velká kniha Zeměmoří. Svazek druhý (Argo/Triton, překlad Petr Kotrle)
Jednička už sice strhla žebříčky předloni, ale využijeme toho, že na druhý svazek jsme si chvíli počkali (a navíc letos koncem roku vyšly oba v parádním boxu), abychom tenhle extrémně záslužný čin dostali do vedení ještě jednou. Jedna z nejkouzelnějších fantasy, jaké jsem kdy četl!

Zbytek loňských knih jsem buď koupil a odložil k pozdějšímu přečtení, nebo mě nezaujaly dost, abych je zařadil do topky. Člověk musí ostatně někdy dohnat staré resty a já část roku věnoval třeba kompletní (Frankově) Duně. Ach!

ZUZANA STRACHOTOVÁ (spisovatelka)

Zuzana Strachotová: Vypůjčený čas 01: Vypůjčený čas (Epocha)

MARTIN F. STRUČOVSKÝ (knihkupec a spisovatel)

Rok 2023 by se dal nazvat rokem J. R. R. Tolkiena. V Argu konečně vyšla slavná kniha Beren a Lúthien, ale coby překvapení Pád Númenoru a řada dalších počinů spojena s oxfordským profesorem (mimochodem, kdo se chce o Tolkienovi dozvědět víc, ať zkusí knihu Sloužím Tajnému ohni od evangelického kazatele Pavla Hoška).

Kupodivu i minulý rok chrlili nakladatelé knihy jako o život, po covidu, krizi papírové, energetické a válečné jim v tom nezabránilo ani obrovské šponování cen, k němuž byli nuceni přistoupit. A od kterého ani po vládním zrušení DPH jen tak neustoupí, byť první vlaštovky už jsou vidět… žel, i s nulovým DPH jsou tu pořád ty další náklady, které jen tak nezmizí.

A o to víc je nutné podporovat malé srdcaře, kteří se na rozdíl od gigantů nebojí riskovat peníze i zdraví, aby na český trh dostali něco nového, neokoukaného a krásně udělaného, což je věc, kterou by měli dělat spíše ti obři, kteří na to mají peníze. Ale nežijeme v dokonalém světě.

Z loňského roku zmíním především Gnóm! s Křídločkami Ursuly K. Le Guin, který tak navazuje na Zeměmoří v komplexnosti díla a grafické úpravě. Do téhle škatulky patří taky Jana Šouflová s dlouho očekávaným Lionetem (Straky na vrbě), která knihu vlastně celou vytvořila (postarala se sama i vizuální stránku knihy) a Planeta9 za reedici Domu mrtvých Stevena Eriksona (ačkoliv tohle je defakto nová kniha). A velkou poklonu si zaslouží i království děsu Carcosa, Golden Dog a Medusa, tahle tři nakladatelství rok od roku víc tvrdí muziku a ukazují, že i v Horní Dolní jménem Česká republika lze horor vydávat. A pokud si naivně myslíte, že horor je jenom Stephen King, schválně mrkněte do jejich pokladnic.

Jak už jsem zmínil v úvodu, rok 2023 byl rokem J. R. R. Tolkiena, ale nejen Středozemí živ je fanoušek fantastiky a s ním i nakladatelství Argo, které nám nadělilo loni druhý svazek Zeměmoří, čímž splnilo jeden velký dluh vůči královně fantastiky, a ve druhé polovině se pak vytasili s Čítankou Neila Gaimana, která slouží jako perfektní vstup do říše fantazie tohohle britského mága. A dalšího slavného klasika z klobouku po měsících příprav vytáhli v Mystery Pressu, vrátil se totiž Jaroslav Velinský alias Kapitán Kid a s ním i jeho nejslavnější hrdina Ota Fink, který i po tolika letech hravě strčí do kapsy spoustu současných detektivkářů. A když už jsme u detektivek, smrtonosná dvojka Jiří Pavlovský a Štěpán Kopřiva rozjeli podcast Rudá žeň o detektivní a jiné literatuře, což je asi důvod, proč jsme o Kladivu na čaroděje a další Rychlopalbě už dlouho nic neslyšeli; prý ladili dlouhou dobu kvalitu mikrofonu a četli, takže na nic jiného neměli čas. A Leoš Kyša alias František Kotleta nebo taky František Kotleta alias Leoš Kyša přestoupil po víc jak deseti letech z nakladatelství Epocha pod nakladatelství patřící knihkupectví Dobrovský s fascinující detektivkou Sudetenland a porno fantasy Černá smečka, čímž je svět zase v pořádku.

A nyní konečně k žebříčku, na který už všichni nedočkavě čekáme

V. Jana Šouflová: Lionet a jiné povídky (Straky na vrbě)
Jana Šouflová je jméno, které si spojíte hlavně se spoustou obálek a ilustrací a abych se přiznal, tak jejího Lioneta jsem četl hlavně kvůli té fantastické obálce (a uvnitř je kupa nádherných ilustrací). Jenže Jana Šouflová umí i dobře psát. Tyhle povídky mají vtip, šarm, nápad, prostě všechno, co si pod slovním označením dobrá povídka představíte.

IV. Leoš Kyša: Sudetenland (Dobrovský)
Leoš Kyša a jeho dvojče František Kotleta jsou jako hodný a zlý policajt. A jsem rád, že po dlouhé době přišel ke slovu zase ten hodný. Ten text je díky ukázněnosti elegantní, atmosferický a připomínající staré detektivkářské mistry (častokrát jsem myslel na Chandlera). Nechybí ani vtip, akce a zajímavé nápady. Skoro bych byl i pro, aby došlo ke Kotletově uspání. Takové texty mě baví číst.

III. Juraj Červenák: Šarkanovy poklady 01: Zakletý klášter (Argo, překlad Robert Pilch)
Juraj Červenák je případ autora, který se vypracoval, naučil se balancovat mezi žánry historického románu, fantasy a detektivky a vůbec pokleslé literatury. Zakletý klášter je takový vydařený mix toho všeho, vlastně takový dort, co udělali Pejsek a Kočička. A chutná moc dobře.

II. Jaroslav Konáš: Město v mlze (Argo)
Město v mlze je sice druhotina, ale Jarda Konáš určitě není nejslabší tužka v penálu. Naopak. Napsal skvělý horor, který se pohybuje někde mezi Renčínem, Lovecraftem a Davidem Lynchem. Rozklava je místo, kam byste jet nechtěli, ale na papíře se tam klidně vydáte ještě párkrát. A rádi.

I. Jaroslav Mostecký: Bastard (Mystery Press)
Covid byl bastard. Zatracenej bastard, protože nám vzal Jaroslava Mosteckého moc brzo. S Jarkem Mosteckým jsem se poprvé setkal díky Útesům křiku a pak jsem s napětím čekal, co bude dál. Bohužel nic nebylo. Jarka pronásledovala smůla smůlovitá, která nakonec vyvrcholila jeho smutným odchodem. A je tak vlastně velké štěstí, že Bastard spatřil světlo světa. A je skvělý. Stateční muži, rodinné propletence, zrada, vikingové. Jaroslav Mostecký tu je ve vrcholné formě. A je škoda, že takhle knížka už nikdy nebude mít pokračování, které by si opravdu zasloužila. Buďme rádi alespoň za něj. Mimochodem, kuloáry běží zvěst, že Straky na vrbě chystají Mosteckého prokleté dítě Pod úplňkem hada. Prý poslední román… ale kdoví, třeba ještě někde v šuplíku leží ještě několik úplně posledních.

ONDŘEJ ŠEFČÍK (fan, lingvista, vedoucí Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU)

Gene Wolfe: Kronika nového Slunce 02 + 03: Smiřitelův spár a Liktorův meč (Fobos, překlad Pavel Bakič)
Už nový překlad prvního dílu mi udělal radost v roce 2022 a první překlady dalších dvou dílů jsou prostě zcela úžasné až nejúžasňoucnější, ani jsem nedoufal, že kdy vyjdou. Wolfa imaginativní iterace na Vancovu Umírající Zemi je nezávislá na předloze a přitom žánrově čistá, četl jsem to mnohokrát anglicky, ale jsem rád, že se mateřština obohatila.

Jaroslav Olša jr., Miloslav (Miles) J. Breuer: Česko-americký spisovatel u zrodu moderní science fiction (Nová vlna 2023)
Povídky jsou příšerné (v angličtině jsou lepší, mimochodem), ale toto je prostě skvěle investigativní dílo o zapadlém Čechoamerikánovi, potvrzující, že Češi věru byli u všeho.

S jistým váháním i Mary Doria Russellová: Vrabčák (XYZ, překlad Olga Engelthaler Neumanová) – zcela nemohu říci, že by se mi to líbilo, ale něčím mne to pozitivně rozčilovalo. Tak za ten pocit, který jsem dříve míval u Le Guinové, než jsem se do ní zamiloval (Křídločky na příští rok).

JAN VANĚK JR. (fan)

Gene Wolfe: Kronika nového Slunce 02 + 03: Smiřitelův spár a Liktorův meč (Fobos, překlad Pavel Bakič)

Arkadij a Boris Strugačtí: Je těžké být bohem (Svoboda, 1973, překlad Jaroslav Piskáček; Triton, 2023, nový překlad Konstantina Šindeláře)

John M. Ford: Growing Up Weightless – se zvláštním důrazem na nový úvod Francise Spufforda (1. vyd. Spectra, 1993, vydání se zmíněnou předmluvou Tor Trade, 2022)

FRANTIŠKA VRBENSKÁ (spisovatelka)

Porotcuji kategorii Fantastika v Magnesii Liteře, proto myslím, že by nebylo korektní hodnotit české knihy. Překladová literatura ovšem nabízí bohatý výběr.

Radek Rak: Báje o hadím srdci (Host, překlad Michala Benešová) – jazykově a stylově mimořádný „zbojnický“ román, který v ohňostroji imaginace mísí historii, fantasy, magický realismus, mytologii a folklór s aluzemi na literární klasiky (Tolkien, Lewis, Collodi).

Kim Fu: Méně známé nestvůry 21. století (Host, překlad Pavel Bakič) – sbírka groteskních povídek stírá hranice skutečného a fantastického a nabízí složité a překvapivé vhledy do lidské povahy.

Kóiči Óniši: Dívčí válka 1–3 (Argo, překlad Petr Holý) – originální manga s dětskou hrdinkou zasazená do první fáze husitských válek, kdy byl jejich nejvýznamnějším vůdcem Jan Žižka. První svazek vyšel už v roce 2014 (a od té doby jsem vyhlížela jeho české vydání…).

Ještě bych upozornila:
Tim Pratt: Zaxony Delatree 01: Dveře spánku (Triton, překlad Zdeněk Uherčík) – zkoumání teorie multivesmíru vyprávěné z blízké a často intimní perspektivy, téměř sci-fi thriller s důrazem na psychologii postav a narativní posuny.

Gwendolyn Kiste: Rezavé panny (Medusa, 2023) – strašidelně krásný hororový román, který reflektuje strach z neznáma, ztráty a rozkladu a reálným sociálním problémům dodává rozměr fantastiky…

Arkady Martineová: Teixcalaan 02: Pustina zvaná mír (Host, překlad Vratislav Kadlec) – scifi, v níž válka a politické intriky tvoří pozadí diskusí o síle kultury, rizicích asimilace a o tom, co znamená exil a sounáležitost.