REPORTÁŽ: Comic-Con Prague 2026

Článek od: Petr Simcik - 22.03.2026

Pražský Comic-Con se nám už stabilně etabloval a každý rok přiláká obří množství lidí. Bylo tomu i letos, kdy sobota byla beznadějně vyprodaná. To ale neznamená, že by pátek nebo neděle nestály za to. Letos se totiž jednalo o jeden z ročníků, kdy se vyplatilo mít třídenní lístek, zvlášť pokud vás zajímají zahraniční hosté. Pokud jste se ovšem rozhoupali na poslední chvíli, tak i pátek a neděle vás slušně uspokojily, protože jste mohli objevit zajímavá zahraniční jména a slavné herecké hvězdy. Ostatně, v pátek byli na poslední chvíli oznámeni Mads Mikkelsen, na jehož diskuzi bylo extrémně narváno, a Michael Winslow, známý díky sérii Policejní akademie nebo sci-fi parodii Spaceballs. V menším sále pak člověk mohl narazit na Lateefa Crowdera a Dianu Lee Inosanto, která zazářila ve Star Wars seriálech jako Ahsoka nebo Star Wars: Příběhy z Impéria. Během soboty byli hlavními taháky Billy Boyd (Pipin z Pána prstenů) a Peter Weller (představitel Robocopa nebo dvou postav ze Star Treku). Večer jste pak ještě mohli zahlédnout třeba Roberta Llewellyna alias Krytona z Červeného trpaslíka. A neděle? Tu si sobotní hosté prakticky zopakovali ve stejném složení, akorát byli ještě doplněni dvěma mlčenlivými sympaťáky - Craigem Fairbrassem a Vincentem Reganem (One Piece). Když nad tím tak přemýšlím, vlastně ani nemusím litovat toho, že sobota v mém podání patřila programu s dětmi. 

V komiksové komunitě jsem zaznamenal několik stížností. Největší výtka směřovala především k hostům. Tentokrát kromě Paola Serpieriho, Marca Turiniho, Mattea Lolliho a Mirky Andolfo vlastně nedorazil žádný zvučný komiksový autor. Osobně si ale myslím, že zrovna tahle jména jsou více než dostatečná. Jasně, jsou to Italové, ale co byste sakra chtěli? Na druhou stranu, já už jsem se většiny komiksů ze své sbírky zbavil, takže mě osobně to netrápilo. Navíc, moji nejoblíbenější autoři jsou už dávno mrtví. I když třeba takový Mike Mignola... Ale zpátky ke Comic-Conu. 

Na akci jsem dorazil v pátek asi hodinu a půl po otevření bran. U auta, zaparkovaného vedle O2 universa, jsem nahodil kostým a vrhl se do víru zábavy. Tím, že jsem nešel hned na úvodní zahájení, jsem se vyhnul jak dlouhým frontám, tak štábům několika televizí a novin, které si potřebují odškrtnout reportáž z Comic-Conu a které pravidelně zpovídají první návštěvníky. Proudy cosplayerů a běžných fanoušků už notně prořídly a fronty postupovaly celkem rychle, takže jsem ještě dostal příležitost „vpadnout“ do sálu na Craiga Parkera, kterého možná znáte jako Haldira z Pána prstenů. Ten zrovna mluvil o svých zážitcích z natáčení. Nezapomněl ani poznamenat, že Legolas byl druhý nejhezčí elf ze Středozemě. V pátek jsem ale měl políčeno hlavně na Madse, ke kterému se dostanu až později.

Jelikož jsem byl navlečený do vlastního kostýmu, vydal jsem se na lov dalších cosplayerů ze společného univerza, Falloutu. Hlavně Mary z dua Mary & Feinobi Cosplay, která na sobě měla falloutovský cosplay jen v pátek. Pokud na Comic-Con vyrazíte v cosplayi, rozhodně počítejte s tím, že přesuny mezi jednotlivými částmi areálu se můžou slušně protáhnout. Fotit se totiž chcete nejen vy. Na pózování vás odchytává i okolí. Před Madsem jsem tedy stihl zabrousit do spodních pater, kde jste si mohli vychutnat prezentaci Nintenda, 3D tisk, Armádu ČR, řízení letového provozu, herní konzole Lenovo a automobilové simulátory. Prostor ale dostaly i chystané české hry. Zde se zkrátka dalo vydržet poměrně dlouho.

Nintendo se vytáhlo a připravilo přes deset konzolí Nintendo Switch 2, na kterých jste si mohli vyzkoušet aktuální hry. A upřímně? Výkon příjemně překvapil. V zadní části haly pak byla prezentace Legacy of Valor, nové české středověké hry. Hm, kde už jsem to jen slyšel? Každopádně, celá prezentace byla pouze jedním velkým lákadlem, abyste si titul zařadili do Steam Wishlistu, protože demo Legacy of Valor je zatím jen koncept vytvořený čistě pro letošní Comic-Con. Musím říct, že hra samotná mě moc nezaujala, byť teda ani neměla moc čím. Propagaci s živým rytířským turnajem ale měla masivní.

Pak už jsem ale musel spěchat nahoru do hlavního sálu, protože zde začínala diskuze s Madsem Mikkelsenem. Tento dánský herec je taková klidná síla. Na jevišti působí velice sebevědomě, zábavně, ale zároveň skromně. Mluvil o různých zážitcích z natáčení, přičemž zmínil také své starší projekty, jako je například bondovka Casino Royale. Samozřejmě se pozastavil i u natáčení tady v Česku. No a nakonec zklamal celý (aspoň facebookový) národ tím, že si jako dárek vybral petku Braníka.

Následovala krátká pauza. A pak nastoupil Michael Winslow. O něm vlastně nevím, co si mám pořádně myslet. On je totiž velice zábavný chlapík a jeho schopnost produkovat skoro jakýkoli technický zvuk ústy je úžasná. Ale možná bych byl radši, kdyby trochu ubral a míň dělal show. Moderátorku prakticky nepustil ke slovu a celou besedu de facto pojal jako stand-up a promo svojí kapely. Takže jo, smáli jsme se jako blázni, ale méně je někdy více. Mimochodem, v neděli jsem se pak náhodou dozvěděl v Datartu, že si tam kdosi kupoval megafon, aby si ho od něj nechal podepsat. 

Po Michaelovi jsem měl konečně možnost projít zbytek conu, abych věděl, kde co je. Zbytek nechávám na další dny. Co kvituji, je malá merch zóna. Neberte to špatně, já mám merch rád a kdyby ho bylo víc, asi by mě to i více stálo, ale po zkušenosti z Vídně, kde byl skoro celý con jakési tržiště se sály okolo, musím říct, že pražský Comic-Con má prostory vychytané líp. V postranních chodbách u merch zóny jsou různá malá nakladatelství. Kromě toho jste si zde také mohli nabarvit miniatury (opět pár možností utratit peníze). V další malé sekci se nacházeli komiksoví autoři - ti čeští byli zastoupeni hlavně Danem Černým, který lákal na svůj dubnový Černocon, a taky Nikkarinem nebo Petrem Koplem. Vrchní patro pak obsadily další videohry, také hromada deskovek a spousta malých přednáškových sálů z různých fandomů.

 

Sobota pro mě byla nejdelší den. Ideální příležitost vzít na Comic-Con syna. Tím pádem se akce poměrně slušně smrskla na několik dokola se opakujících činností a návštěvy vybraných sekcí pro mladší geeky. Tentokrát jsem syna taky oblékl do cosplaye. Spíchli jsme ho mezi devátou a půl desátou dopoledne a myslím si, že to mělo docela úspěch. Osobně ale lituji, že jsem kvůli tomu prošvihl Billyho Boyda, takže je jasné, že utratím ještě pár peněz za online verzi přednášky. A čeho lituji ještě více, je fakt, že jsem se dozvěděl o jeho vlastní cooking show, kterou ale u nás neseženete, protože je jenom na Amazonu. Ba co hůř, je dostupná pouze pro USA a Amazon zlepšil detekci VPN. No nic.

Dokud byly děti ještě čerstvé, vzal jsem je nahoru k deskovkám, kde je skoro vždycky volný stůl. Jen si nesmíte moc vybírat. Tentokrát jsme tam narazili na LEGO deskovku Opičí palác, která patří k tomu nejlepšímu, co ze snahy o LEGO deskovky vzešlo. Samozřejmě, probíhalo zas promo hry Lorcana a mohli jste si tam zahrát nové deskovky ze světa Zaklínače. Na nich je zajímavé hlavně to, že na rozdíl od Starého světa jsou laděné do středověkého Japonska. Následně jsme se zase přemístili do sekce Nintenda, poté k Lenovu a posléze k PlayStationu s obří obrazovkou. A tím, milí zlatí, váš zážitek s Comic-Conem (pokud máte doma dvanáctiletého fanouška virtuálního fotbalu a závodění) končí. Tolik k antikoncepční vložce... Ale teď zpátky k akci.

Sobota pro mě byla volnější a nesla se ve znamení hraní a setkávání s ostatními cosplayery. Podobně jako loni jsme třeba potkali královnu Angmaru s jejími hobbity, která minulý rok soutěžila v PragoCosplay, a další cosplayery. Také jsme prošli zónu 3D tisku a nabrali nějaké ty cetky. A čekala nás i další „stanoviště“ ve spodní sekci, která byla určená hlavně pro dětské publikum, ať už to byla prezentace armády a policie, nebo firemní stánky Pom-Bär a Redbullu. U těch je většinou test nebo úkol a dostanete za to občas i nějakou pochutinu. Pak jsme se přesunuli do skoro čistě videoherní sekce, prošli jsme výstavu velmi detailních polských modelů Star Wars lodí a potkali jsme jednoho youtubera, který se zabývá FC 26. A co se týká zážitků, to pro nás v podstatě byla konečná. Památných momentů bylo hodně, o tom žádná, ale s malým hráčem je to nakonec o diskuzi, zda je FC26 lepší na Nintendu nebo PlayStationu. (Za mě vede Nintendo.) 

Neděle se nesla ve znamení nákupů a One Piece. Dopoledne jsem dokoupil Jelita od Dana Černého a nechal si je podepsat. Pak jsem se stavil ke stánku Comics Centra, kde jsem zjistil, že mi chybí nějakých 10 knih z Mignolaverza, a pak taky ke Crwi a Carcose, kde byly asi 3 novinky, které jsem nutně musel mít. Naplánoval jsem si tedy cestu s pěti kily knih k autu a zpět. Bohužel, co se týče ostatního merche, byla to docela slabota. Třeba Fallout se letos na stánky vůbec nedostal, přitom by mě zdejší atmosféra určitě přesvědčila k nákupu. V mezipatře pak kromě jídelny a mnoha stánků bylo i mnoho umělců, kteří nabízeli své rukodělné výrobky. Některé byly opravdu pěkné, ale nedokážu vůbec odhadnout, jak jsou s tím úspěšní. Co se komerčního merche týká, k obligátním předmětům z Harryho Pottera přibyla spousta merche z One Piece. A zaslouženě, protože mě osobně netflixovská adaptace hodně nadchla.

Poté jsem vyrazil na přednášku s Craigem Fairbrassem a Vincentem Reganem, která ale byla nakonec docela zklamáním. Moderátorka se snažila hosty držet u tématu One Piece, oni však neměli moc co říct (kromě toho, jak super byly kostýmy, set a dobrá atmosféra). Byli to sice sympatičtí chlapíci, ale přednáška mě z bot zkrátka nevystřelila. Poté jsem si šel sednout do hospody s pivem Guinness, kterou tam chci každý rok. To je přesně to, co hledáte, abyste pořád nemuseli pít a jíst jídlo z O2. Odtud jsem si prošel zónu s českými videohrami, kde bylo hned několik technických dem v různém stavu. Ale upřímně, těším se na to, až se všechny tituly dostanou do nějakého rozumného stavu. V téhle sekci byl největším tahounem simulátor Jiřího Káry, který mě potěšil hlavně vertikalitou a nutností balancovat zdraví a střízlivost. Další hra, jejíž jméno si bohužel nepamatuji, byla opravdu hodně rozbitá, ale možnost hrát za českého vojáka a vést guerillovou válku v roce 1938 zní opravdu dobře, snad se výsledek povede.

Vedle byla hra Days of Reckoning, navazující na legendu Spellcross. U ní opravdu doufám v úspěch. A poslední hrou, kterou si pamatuji, je Prší. Zní to nudně, ale není. Nejen že hrajete s hosty v jedné hospodě, ale ještě z nich taháte jejich životní příběh, takže je to taková karetní detektivka. Kvůli poflakování v téhle sekci jsem úplně vynechal Iana Glena, což mě ani moc nemrzí, ale prý to bylo ucházející. Co bylo fenomenální, byla vtipná a dojemná hudební přednáška Billyho Boyda a opět mě fakt štve, že jeho pořad u nás není dostupný. Pak už jsem odchytil posledních pár lidí na cosplay fotku (například Gandalfa nebo Bábu pod kořenem) a bylo na čase takzvaně „zavřít krám“.

 

Tak to byl letošní Comic-Con. Dal se samozřejmě strávit i úplně jinak. Doprovodný program totiž nabídl přednášky o různých tématech, ať už se jednalo o knihy, Marvel, Star Trek nebo cokoliv dalšího. Možností je na Comic-Conu mraky. Můžete si například dát za úkol vyfotit se s každou anime postavou, na kterou narazíte. A to je úkol na celé tři dny.

A co vy, už máte vymyšlený cosplay na příští rok? Já totiž ano! 

Přidat komentář