RECENZE: Martin D. Antonín, Daemonica: Pekelný nářez

Arnošt Hovězí, rodiče a rodné příjmení si opravdu nevybíráme, zkusil ve svém dosavadním životě už spoustu věcí, na které měl žaludek. Politiku tedy vynechal, ale zabral se do víry, modlení a snažil se dodržovat všechna přikázání. S rozmyslem sobě vlastním však uznal, že odměna v podobě života na nebesích (až po vlastní smrti), je příliš vzdálená a vcelku nejistá, a tak se od víry nakonec odvrátil, aby zkusil rozvoj těla ve všelijakých sportech. Po několika letech však zjistil, že jeho snahu nejlépe nevystihuje heslo „sportem ku zdraví“, ale mnohem více pravdivé „sportem k trvalé invaliditě“. Nakonec se díky náhodě (!), která mu mezi běžně koupené knihy přihrála i jednu vázanou v černém plátnu bez nápisu, jen se zlatým pentagramem uprostřed, upnul k magii.

Úvod knihy tak milého znuděného Arnošta zastihne v ponurém sklepě, stojícího vedle křídou načrtnutých podivných symbolů, které mají za úkol udržet uvnitř démonku vyššího řádu, zaměřenou na hříšnou sexuální rovinu lidské existence. Ano, je to tak. Milý Arnošt se snaží vyvolat ku potěše své a nikoho jiného démonickou sukubu a k jeho velkému překvapení se to podaří. Leč štěstěna je stvoření vrtkavé, a tak namísto dráždivě pekelných anebo snad pekelně dráždivých postelových radovánek čeká Arnošta… zklamání. Samotnou invokaci i Arnoštovu naději na nepozemský sex rázně utne plamenným mečem domovní drbna, babizna Petráková. Další vyvolávání již úspěch neslaví, přesto, k jeho smůle, to není pro Arnošta poslední setkání s hříšnou démonkou.

Z pohledu na jméno autora, přední i zadní stranu obálky i po přečtení anotace musí být každému jasné, že kniha spadá do specifického subžánru fantasy literatury, jímž není nic menšího než fantasy humorná. O tom se nás autor ostatně snaží přesvědčit již od prvních stránek pokrytých textem.  

Po dlouhé době začnu tím, co je u každé knihy na začátku, a to je obálka. Milan Fibiger se rozhodně vytáhl a Daemonica v jeho pojetí je mňamka pro oči. Předkrm tedy máme za sebou a jdeme dál. Předmluvu obyčejně vynechávám, ale naštěstí jsem to v případě téhle knihy neudělal, protože Omluvné slovo úvodem bude čtenáři dobře sloužit po celou dobu, kterou nad stránkami knihy stráví, jako takový malinký aperitivek a pomůcka, díky níž se lépe zorientuje v následujícím textu. Coby polévka, takový slabší hovězí vývar, poslouží úvodní Arnoštova vyvolávačka, o níž byla zmínka v úvodu, a první setkání s nadpřirozenem. Poté následuje menší pauza, kdy nás autor nechá lehce nahlédnout k našim ochráncům Shůry i pokušitelům z Pekla, po níž se na scéně objeví velmi hutný hlavní chod. Řeč je o chvíli, kdy se díky zbrklosti andělského agenta Kariela, toho času sídlícího v těle pekelnice Lilien, ocitne uvnitř démonky i sám Arnošt. K jeho velkému zklamání „být uvnitř“ neznamená použít k tomuto úkolu jistou část mužské anatomie, se kterou pro tuto činnost původně počítal. Coby pouhá duše se Hovězí ocitá přímo v žaludku, což nemůže ostatně nikoho překvapit. V jednom těle se tak setkává anděl se spasitelským komplexem, pragmatický, životem znuděný člověk a démonická podstata původní obyvatelky. Tato nesourodá trojice se pak musí vypořádat nejen sama se sebou, ale i s nesnadným bytím, které na ni čeká.  

Martin D. Antonín postavil většinu humorných situací na konfliktu mezi nepříliš úspěšným andělem, který má všechna náboženská dogmata zažraná hluboko pod kůží, a člověkem, jehož pozemské bytí v naší současnosti připravilo snad na všechny neočekávané eventuality. Na jedné straně tak spolu soupeří přesvědčení „jak by se to mělo správně udělat“ a na straně druhé názor „jak se to musí udělat“. Kdo na jaké straně stojí, není snad nutné zdůrazňovat.  

Děj odsýpá velmi svižně. Humor nakonec nevyskakuje z každého napsaného slova, ale je dávkován tak, aby čtenář proplul knihou s úsměvem na tváři, aniž by měl pocit, že se jedná o srandu za každou cenu.

Jedinou výtku bych tak měl k postavě Kariela, který mi svou andělskostí postupně lezl více a více na nervy. Jeho absolutní a hlavně opakující se neochota přijmout jiný názor, i když je do očí bijící, že je správný, a schopnost, také opakující se, podělat každou situaci, byla až přehnaná. Kariel tak funguje jako humorná figurka doprovázející hlavního hrdinu, jak je známe z amerických akčních filmů. I přesto jsem velmi zvědavý, jak si i on povede v Andělských rakvičkách a České sekané, kterých se snad brzy dočkáme.

Daemonica – Hovězí v žaludku 1: Pekelný Nářez
Martin D. Antonín
Nakladatelství: Straky na vrbě
Odpovědná redakce: Michael Bronec
Jazyková redakce: Jana Kopečková, Zuzana Kupková
Obálka: Milan Fibiger
Ilustrace: Jan Pekárek
Komiksový lettering: Martin D. Antonín
Vazba: Paperback
Počet stran: 368
Rozměry: 105 x 165
Cena: 235 Kč