RECENZE: Shirley Jacksonová, Dům na kopci

Motiv strašidelného domu, do kterého přijíždí skupina lidí za účelem zdokumentování paranormálních jevů, není v dnešní kultuře nijak originální ani neobvyklý. Většině lidí se pravděpodobně vybaví například slavný Dům v růžích, třídílná filmová minisérie z pera Stephena Kinga z roku 2002. Málokdo však ví, že jednou z prvních hororových knih, zachycující toto téma, je dílo Dům na kopci autorky Shirley Jacksonové, poprvé vydané v roce 1959.

Že je je Vám tento titul neznámý? A co třeba film The Haunting z roku 1963 (do češtiny přeložen jako Strašení) nebo jeho stejnojmenný remake z roku 1999, který v češtině nese název Zámek hrůzy? Ano, tyto dnes již klasiky horrorového žánru jsou filmovým zpracováním Domu na kopci. Musíme také zmínit, že i pro mnoho autorů dnešní doby, jako jsou mimo jiné již zmíněný Stephen King nebo Neil Gaiman (autor například Hvězdného prachu, Koralíny nebo komixového Sandmana), je kniha velkou inspirací. Letos konečně po celých 56 letech vyšla i u nás a my Vám ji v následující recenzi představíme.

Jako první ze tří osob, mířících do Domu na kopci, poznáváme Eleanor, mladou ženu, která zoufale touží po svobodě a dopis od doktora Montaguea je pro ni vítanou záminkou, jak alespoň na čas utéci z tísnivé reality všedního života. Celý příběh vnímá čtenář jejíma očima, sleduje její fantazírování a dříve nebo později si uvědomí, že tato žena není zcela v pořádku – a to prosím dlouho předtím, než do Domu na kopci vůbec přijede. I ostatní postavy jsou vykresleny tak, jak je Eleanor vnímá – sebevědomá a krásná Theodora, která do domu přijede chvíli po Eleanor a se kterou se mladá žena okamžitě sblíží; střelený vtipálek Luke, který se snaží zlehčit každou situaci a nakonec i samotný hostitel – příjemný a pozitivní doktor Montague. Po společném žertování na účet hospodyně a vzájemném představení u lahve brandy v malém salonku stráví hosté v domě první noc, klidou a ničím nerušenou. Druhý den je čeká prohlídka sídla, a když se večer po krátkém posezení v salonku opět rozloučí, netuší, že následující noc už nebude zdaleka tak idylická, jako ta předchozí...

Druhý večer v salonku, který předchází první děsivé noci v Domu na kopci, se odehrává přibližně v polovině děje celé knihy. První polovina se tedy po dějové stránce dá jednoduše shrnout do pár vět – a druhá na tom není jinak. Z toho můžeme usoudit, že samotná dějová linie není pro knihu až tak stěžejní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Mnohem více prostoru v díle dostává právě Eleanor a její sny a fantazie, její pohled na ostatní přítomné a v neposlední řadě její pohled na sebe samu.

Označit tedy Dům na kopci za čistokrevný horor je poněkud... sporné. Čtenář se v knize samozřejmě dočká nadpřirozených úkazů – žádné dveře nezůstávají otevřené, zhmotnělý chlad se snaží dostat do zamčených pokojů, objevují se krvavé nápisy na stěnách a po chodbách se prohánějí přízraky a buší na dveře... ale tím to bohužel končí. Atmosféra strachu a klaustrofobie je vykreslená skvěle, nečekejte však klasické hororové scény typu útěk před přízrakem a záchrana na poslední chvíli či poltergeistovské řádění – upřímně, bát se u čtení budete, když hodně, tak dvakrát. Dějiny sídla Hill House jsou mnohem méně děsivé, než čekáte (pokud po knížce sáhnete s očekáváním něčeho podobného jako je třeba zmíněný Dům v růžích) a sídlo samotné je spíš bizardní a tísnivé než strašidelné.

Co ovšem činí Dům na kopci jedinečným, je popis Eleanor a její psychiky. Čtenář je svědkem toho, jak se žena postupně utápí ve svém šílenství, a může si jen klást otázku: Jak moc velkou roli v tom hraje dům samotný? Dialogy, místy křečovité a nucené, jindy zase zcela přirozené a plynulé, bravurně dokreslují vnímání ženy ztrácející rozum, stejně tak to dělají i její názory na ostatní postavy (a vlastně i na sebe samu), měnící se rychle a bez varování jako aprílové počasí. Jsou to její pochybnosti o skutečných záměrech ostatních, o vlastní příčetnosti a o realitě samotné vůbec, které čtenáři nahánějí husí kůži – a přesně zde Jacsonová ukazuje, v čem spočívá její největší talent. Autorka dokáže čtenáře pár slovy zmást natolik, že neví, komu a čemu má věřit, a donutí jej se ptát spolu s Eleanor: „Jak to vůbec mohou ostatní slyšet, když ten zvuk vychází z mojí hlavy?“.

Čtenář, který bude od Domu na kopci očekávat klasické hororové dílo o strašidelném domě, bude nejspíš zklamaný. Ovšem dokáže-li se oprostit od tohoto očekávání a nechá jej, aby na něj zapůsobil svým jedinečným a nezaměnitelným kouzlem, nebude litovat. Protože způsob, jakým autorka pracuje s psychikou labilní Eleanor, jak nechává vyplavat na povrch všechna její traumata a strachy a postupně ji topí ve vlastním šílenství – to prostě za přečtení stojí. A že čtenář zůstane po přečtení zmateně sedět a bude se ptát sám sebe, čeho byl vlastně svědkem? To přece vůbec není na škodu... Naopak. A čtenáčům, které by tento fakt mohl odradit, prozradíme, že velice vydařený závěrečný doslov od Laury Millerové jim objasní nemálo souvislostí, které jsou na první pohled snadno přehlédnutelné či špatně pochopitelné.

Shirley Jacksonová – Dům na kopci

Nakladatel: Argo

Počet stran: 248

Rok vydání: 2015

Překlad: Anna Urbanová

Vazba: pevná

Formát: 14,5 x 21,2 cm

Cena: 246 Kč