RECENZE: Stephen King, To

Článek od: Jáchym Šidlák - 20.03.2017

To, jedno z nejproslulejších děl Stephena Kinga, se ke svým třicátým narozeninám dočkalo nového kabátku a snad poprvé tak v Česku vychází v zaslouženém důstojném provedení.

 

 

Ať už jste či nejste fanoušky téhle obří bichle a ať už jste či nejste fanoušky Stephena Kinga, musíte uznat, že To si ve světě literatury vydobylo podstatné místo. Troufám si říct, že pokud jde o horory, jedná se o jedno z nejzásadnějších děl vůbec a to ne náhodou.

To totiž není jedním z děl, která King napsal bez rozmyslu a bez osnovy v opileckém oparu. Každá kapitola, každá mezihra působí neskutečně promyšleně a při čtení máte pocit, že v rukou držítě něco velkého (a to nejen počtem stránek), něco důležitého, něco, co každým svým slovem přitahuje vaši pozornost a co o sobě ví, že není jen prvoplánovým hororovým výletem, ale spíše příběhem, který si nenápadně klestí cestičku k nejtemnějším koutům vaší mysli, aniž byste si to vlastně sami uvědomovali.

Z velké části za to může způsob, jakým King přivádí k životu místo, kde se celý příběh odehrává - město Derry, kam se každých sedmadvacet let vrací podivné síly, aby se velmi krvavým způsobem nasytily a opět se pak vrátily do svého úkrytu. I přesto že Derry není opravdovým městem, King o něm podává nepřeberné množství detailů co se polohy, historie a tamnějších reálií týče… a přesně díky tomu Derry působí až nepříjemně skutečně. Ožívá a téměř se stává jedním z hrdinů knihy.

 

 

Právě proto ony části, kde sedmero hlavních hrdinů doslova prožívá své nejhorší noční můry, nahání husí kůži i čtenáři. V příběhu napsaném tak propracovaně, že začínáte pochybovat o jeho fiktivnosti, se najednou objevují obrazy, které se skutečným světem nemají nic společného. Vlkodlaci, obří ptáci a v neposlední řadě vražední klauni. Stejně jako hlavní hrdinové se najednou cítíte naprosto vytrženi ze skutečného světa a skoro nevěříte, že danou scénu opravdu čtete.

Samotné postavy hrají v Kingově hře se čtenářem také důležitou úlohu. Jeho smysl pro všednost a uvěřitelnost hrdinů a popisovaná krása nevinnosti dětství se stávají velmi užitečným nástrojem, jak vás přinutit vcítit se do hrdinů přesně ve chvíli, kdy čelí nepředstavitelným hrůzám.

I přesto že má tedy To téměř jedenáct set stran, nakonec bych si ho nedovolil zkrátit ani o jednu. Je pravda, že místy působí zdlouhavě a až přehnaně podrobně, co si budeme povídat, a bez určitých pasáží by možná příběh stále dával smysl. Když se ale ohlédnete, zjistíte, že každé slovo, které jste přečetli, vám před očima jako dílek zapadá do té obří mozaiky, kterou Stephen King vytvořil - děsivě krásný a krásně děsivý opus popisující nejen krev, smrt a násilí, ale především věčný boj mezi dobrem a zlem, které v sobě jako lidé máme.

100 %

 

Stephen King, To

Překlad: Gabriel Gössel
Nakladatelství: BETA - Dobrovský
Rok vydání: 2016
Formát: 1096 stran, vázaná
ISBN: 978-80-7306-855-4
Cena: 649 Kč

  

 

 

Komentáře

"Konečně fůstojné provedení"? Schválně jsem si na Legii prošel všechny varianty obálek; za důstojnou bych se rozpakoval označit kteroukoli z nich. Možná ještě tak tu minulou, s linorytovým klaunem... Ale určitě ne tohohle rozjuchance. (Byť přiznávám, že pokud je z něj dírou v boxu vidět pouze oko, najednou tu žádoucí zlověstnost má.)

Pevná vazba, box, úprava předsádek a hlavně skvělá obálka, která vypadá líp než ruka trčící z mříže, něco co vypadá jako oko z modelíny, nebo klaun se zrzavou parukou. Uznávám, že vydání z roku 2009 má skvělou obálku, ale na přitažlivosti mu ubírá paperbacková forma. Ale na druhé straně taky záleží na vkusu, takže proti gustu...

2009? Obézní Pennywise? Ten je spíš odpudivý než strašidelný...  Jak jsem psal výš, mně se nejvíc líbí ta předposlední. Je to otázka vkusu, samozřejmě, a pak taky to, že tu knížku - její obsah - znám. Čili jestliže To nabralo podobu klauna už s prvními bílými osadníky, barokní kabátek mi k němu pasuje líp než tenhle "Joker pro jednadvacáté století"...

Přidat komentář