CENY ASFFH: 4. díl seriálu – Nejlepší dílo (domácího) výtvarníka / Nadějný nováček – počin roku – zvláštní cena

Nejlepší dílo (domácího) výtvarníka

Pokud se v něčem nevyznám, pak je to výtvarno. Mohu samozřejmě napsat, co se mi líbilo či nelíbilo, ale tím veškerá má odbornost v této oblasti končí. Poprosili jsme tedy o vyjádření Dana Černého. Napsal tohle:

Tomáš Kučerovský

Obálka má velmi pěkné rámování. Líbí se mi kruhová kompozice a celkové jednotící téma kruhu, které vychází z motivu planet, a paprskovité rozvírání. Tomáš Kučerovský je řemeslně zdatný výtvarník, takže ústřední ilustraci vyvedl v maximální kvalitě, co mi však vadí, je poněkud prázdný prostor za postavami a ne příliš efektní rozmístění a postoje obou postav v pozadí.

Martin Luciak

Tahle obálka se mi líbí ze všech nejméně. Autor se sice snaží o brakovou komiksovou stylizaci, což je dobrý nápad, ale pro efektní výjev nemá dostatečnou řemeslnou zručnost a kresba působí amatérsky. Kompozice, postoj hlavního hrdiny, barevnost, hloubka, světlo - nic z toho není dostatečně využito. Postava spíše než sebejistým a siláckým dojmem působí, jako kdyby se sotva držela na nohou. Líbí se mi však nápad formy i obsahu, který čtenáři jasně sděluje, co od knihy může čekat.

Milan Malík

Podle mě nejlepší obálka. Středová kompozice dodává výjevu zvláštní klid, podpořený pohodovým výrazem dívky v centru, za níž je svěží zeleň. To pak efektně kontrastuje s okolím, které je rezavé a suchem rozpraskané. Obálce tak dodává náboj střet kontrastů - hranatý, oranžový, suchý a mrtvý svět proti oblému, zelenému, živému světu, který je evidentně plný vody. Portrét dívky uprostřed, pojatý z nevšedního úhlu, pak zachycuje velmi působivý výraz tváře.

Jitka Šenkeříková

Líbí se mi jednobarevné pojetí ilustrace. Sjednocující zelená dává výjevu magický ráz a podporuje svěží a sebejistý výraz postavy (spolu s větrem ve vlasech a podhledem). Portrét je řemeslně na úrovni. Co mi ovšem trochu vadí, je obsahová strohost. Od obálky bych čekal víc informací.

Jana Šouflová

Divácky vděčná obálka, která je řemeslně na úrovni (ačkoliv některé postavy nepůsobí na svých místech přirozeně a dívka má zvláštně stylizovaný obličej, který moc nesouzní s ostatními), propracovaná a pečlivě vyvedená. Výjev je příjemně orámován dveřmi a efektními výhonky působivé dýně v popředí. Celý ústřední šrumec a popkulturní odkazy zaručují, že se kniha dostane do rukou čtenářů, kterým je určena. Nepříjemný kompoziční ruch způsobují dotýkající se linie vidlí a kníru rozhněteného zemědělce. Vůbec mám pocit, že kompozice postav není tak dobře rozvržena, jako kompozice celku.

Dodávám, že jsem hlasoval pro Milana Malíka. Z autorů, kteří zůstali mimo pozornost ASFFH, mě mrzí zejména absence Pavla Čecha a jeho komiksu A a obálka Martina T. Peciny k Přibáňovu Všechno je jenom dvakrát.

Nadějný nováček / počin roku / zvláštní cena

Vedle povídek nejzrádnější kategorie. Podle jakých kritérií vybírat? Podle zásluh? A jak je zhodnotit? Podle sympatií? To není příliš objektivní… Těžko hledám klíč.

Z Temnoty z Pressburgu jsem četl pouze ukázku. Slovenská kulhánkovina, proč ne, asi bych si to přečetl i celé. Ale proč tomu dávat cenu? Podobně Žena se lvem (i když tady jde aspoň o projekt, který sdružuje spisovatelky české i slovenské). Navíc se Ženě se lvem dostalo skutečně výrazné propagace, nevidím potřebu tuto reklamní kampaň ještě utužovat – nota bene v cílové skupině, která o projektu nutně slyšet musela.

Zajímavější je další slovenská nominace – organizovanie súťaže Fantasy Award otvorenej pre autorov zo Slovenska i z Česka. I když, zajímavější… Horko těžko jsem se snažil dopátrat více informací. Když už se proklikáte přes Cenu Fantázie, zjistíte, že mezi porotce prvního ročníku patřil třeba Jeff VanderMeer, což je samozřejmě velké jméno – ale už se téměř nedozvíte, kdo zvítězil, kde se o tom dá zjistit víc, kde je možné si vítězné povídky přečíst a podobně. Ale nápad a záměr projektu skvělý. Jen by bylo dobré, aby se o tom vědělo.

V podobném duchu se nese antologie Dreams From Beyond, kterou sestavila Julie Nováková. Za propagaci české literatury v zahraničí jí patří pořádné poděkování – tím spíš, že je e-kniha volně ke stažení – podobně jako třeba finské antologie „Finnish Weird“.

Cenu si (ne)odnesl Antonín K. K. Kudláč. S ASFFH se rozkmotřil již před časem, odešel – a teď se údajně vyjádřil v tom smyslu, že by bylo divné, kdyby akceptoval cenu od instituce, od které se distancoval. V každém případě mě osobně těší, když je oceněna odborná práce o fantastice. Jakkoliv je kniha spíše sociologickým textem, je potřebná. Když k ničemu jinému, tak k tomu, aby vyvolala polemiku. Což se jí zatím nepodařilo, ale to není chyba její, nýbrž chyba těch, kteří si jí nevšímají (tady si sypu popel na hlavu, kdybych byl co k čemu, už na to na Sardenu visí recenze…).

Co by ještě mohlo být nominováno a nebylo? V prvé řadě je to sborník z konference o fantastice Na rozhraní světů, který sestavila Tereza Dědinová. Zde musím přiznat, že jsem na to při nominacích trestuhodně zapomněl. Dalším textem hodným pozornosti jsou Bytosti na pomezí Jana Lukavce. Zdá se, že na snahu o pojetí fantastiky z odborného hlediska není rezignováno. Uvidíme, co přinesou další léta.