Žena. Slovo, které hýbe světem. Přinejmenším tím mužským. Jen těch podob, které žena má! Žena v množném čísle, žena za pultem, žena osudová (tedy femme fatale), žena tajemná, žena profesionální (jak ví nejlépe Páral). A těch knih, co bylo napsáno! Schválně si zadejte do vyhledávače knihovny slova „žena se“. Vyplivne to knihy jako Žena se závojem, Žena se nikdy nevzdává, Žena se špatnou pověstí a v neposlední řadě i Žena se nedá loupat jako banán. No, a pak je tu Žena se lvem.
Výlučně ženská antologie povídek z žánru fantasy je vzácný jev, obzvlášť pokud zahrnuje pouze česko-slovenské spisovatelky. Pole fantasy literatury je zkrátka spojováno spíše s muži. Přesto je to pozoruhodné, protože ženy měly odjakživa k nadpřirozenu a fantastice blíže než jejich drahé protějšky. Mnohá náboženství i kultury v sobě nesou pohled na ženu jako na osobu přirozeně inklinující k empatii a schopnostem nahlédnout za oponu věčnosti. Podívejme se, nakolik se autorkám podařilo stát se důstojnými protivníky mužům na poli genderového souboje.
O antologii Žena se lvem už jste si u nás mohli přečíst. Teď vám nabízíme také ukázku z povídky Případ osla canterburského, kterou napsala Jana Šouflová.
Jméno Jany Maffet Šouflové bývá spojováno převážně s ilustracemi fantasy příběhů a výjevů. Loňského roku však spatřila světlo světa její kniha, nazvaná Svitky z londýnského mostu
Má-li český čtenář fantastiky oblíbený subžánr, pak je to bezesporu historická fantasy. Čeští a slovenští tvůrci se jí ostatně hojně věnují. Stačí počítat na prstech – Ďuro Červenák, Leonard Medek, Jarek Mostecký a Ondřej Jireš.
V sobotu 6. července 2013, ve slavnostní atmosféře Večera fantazie, jímž jako vždy gradoval Festival fantazie v Chotěboři, byly vyhlášeny výsledky už devátého ročníku ankety Aeronautilus.
Nemesis je galerie a Dračí písně pak výstava obrazů Jany Šouflové. V úterý 8. března 2011 jsem se byl podívat na její vernisáži. Výstava potrvá až do 9. dubna 2011.