ANTIKVARIÁT: Fantastický lov #1 - Kir Bulyčov

Článek od: Petr Simcik - 10.02.2019

Hrozně rád navštěvuju kostely a antikvariáty. Mají neopakovatelnou atmosféru a na obou místech na mě dýchá něco mystického. Zatímco v kostele je to úcta k těm, kdo tu krásnou stavbu postavili a neskonalý obdiv k lidskému umu a víře, v antikvariátu se cítím jako ve skladišti osudů. Je to místo, kde najdete tisíce různých příběhů, se kterými si někdo dal strašnou práci, doslova zanechal kus sebe na papíru. Staré knihy jsou pro mě něco jako relikvie smrti alias viteály. Nestávají se jimi hned, ale ta duše autora se v nich zhmotní ve chvíli, kdy samotný předmět získá nějaký příběh a kdy se na něj začne prášit. To je ten moment, kdy do řečeného chrámu vpadnu já a začnu pátrat, protože jestli něco tyhle viteály nejsou, tak nejsou mrtvé, a když se zastavíte a nastražíte uši, uslyšíte jejich šepot: "Vééém si měééé..."

V tomhle nepravidelném seriálu, který bude dost záviset na mých úlovcích a schopnosti je přečíst a ocenit, bych vám rád představil známé i neznámé knihy, které lze sehnat z druhé ruky a stojí za to je mít. Zapomenuté poklady i stará vydání, na jejichž nové inkarnace marně čekáme, případně už jsme je vzdali.

Dnes se vrátím k jednomu autorovi, který se stal klasikem a po některých jeho knihách je pěkná sháňka. Celkem nedávno také proběhlo několik pokusů o nová vydání - jeho poslední publikace vydaná u nás, je z roku 2015, což rozhodně není dávno. Jedná se o Kira Bulyčova a jeho tvorbu pro nás, dospělé scifisty, ale i naše děti.

 

Kir Bulyčov 

Kir Bulyčov má u nás z období minulého režimu několik zářezů do vydavatelské pažby, ale přesto, že jde o ruského autora, nejsou to zářezy nijak luxusní, alespoň co se týče beletrie pro dospělé, a navíc některé jeho sci-fi romány byly kráceny a upravovány. "Luxusem" myslím hlavně vizuální stránku, obsahově jsou samozřejmě skvělé. Kir Bulyčov, vlastním jménem Igor Vsevolodovič Možejko, se narodil roku 1934, vystudoval filozofickou fakultu v Moskvě a živil se jako překladatel a novinář. Kromě sci-fi si od něj můžeme u nás přečíst několik odborných populárně naučných knížek o historii asijských a afrických zemí, jako jsou Sny zmizelých králů, Poselství mrtvých měst, případně Pod pirátskou vlajkou. Jelikož nejsou vydány pod pseudonymem, dají se paradoxně sehnat mnohem snadněji. V polovině šedesátých let si Bulyčov zvolil pseudonym pro psaní fikce - maželčino jméno za svobodna v mužském tvaru. Jako první se zaměřil na tvorbu pro děti, a tak vznikla Alisa / Alenka. U nás vyšly tři knihy, ve kterých nám Alenka stárne tak, jak stárnou její čtenáři. Alenka z planety Země (recenze), Alenčiny narozeniny a Milion Alenčiných dobrodružství. V roce 1985 vyšel román Neposedná Alenka zpracovávající v Alenčině stylu ruské pohádky, který se k nám ale už bohužel nedostal. Na Slovensku ještě vyšla v roce 1988 kniha Zajatci Asteroidu, ale ta je u nás bohužel také úplně nesehnatelná. Podle Alenky byl Československou televizí natočen velmi levný film Tři kapitáni.

Dalším Bulyčovovým univerzem je Guslar Veliký -  karikatura města Velký Cesting. Hlavním hrdinou je zde smolař Kornelij Udalov a česky vyšli Mimozemšťané v Guslaru a Marťanský elixír, případně novější Vynálezci v Guslaru.


Docela zajímavé by mohlo být sehnání slovenského vydání knihy Zákon pre draka z roku 1984, ve které najdeme povídku Zachraňte Galju, což je Bulyčovova variace na Piknik u cesty / Stalker od bratří Strugackých.

Vrchol jeho česky vydaných knih je pak Pereval a Za perevalom - česky Osada / Slyšel jsem zemi a Země je příliš daleko. (ukázka) Někde na Sardenu se mi válí retrorecenze, ze které je jasné, jak moc jsem tímhle románem byl nadšený.

Poslední román, který u nás vyšel, je pak Agent Kosmické flotily, který se točí kolem krádeže vesmírné lodi za účelem pašování zbraní z planety, na které se tamní civilizace sama zničila. Bulyčov napsal víc postkatastrofických věcí, ale ty už se bohužel na stánky v ČSSR nedostaly.

Během psaní dál vědecky pracoval a přednášel, dosáhl doktorátu a profesury ve svém oboru. V devadesátých letech po pádu SSSR přispíval i do amerického časopisu Locus, hlavně texty popisujícími reálný rozpad státu a společnosti, která ho obklopovala. Zemřel 5. 9. 2003 na rakovinu.

 

A teď knihy -  kde sehnat

Problém je, že je po něm sháňka hlavně v Praze. Tam jde v antikvariátech o poměrně vysokoobrátkové zboží, takže je ideální se ptát co nejčastěji, rezervovat přes web nebo chodit naopak někam, kde web nemají. První zářez do sebrání knížek Kira Bulyčova proběhl přesně takhle. V antikvariátu v Dělnické ulici, který má pod palcem pan Novák a jen on ví, kde jakou knihu má. Na knihy se nesahá, protože chorobně vysoké sloupečky by mohly spadnout a zavalit vás. To jako fakt.
Každopádně pan Novák, který je tam ve všední dny dopoledne do deseti / jedenácti a večer kolem šesté, sáhl a vytáhl. Alenku z planety Země a Milion Alenčiných dobrodružství. Dohromady jsou knížky o Alence tři a v dětské literatuře patří do fondu knih, které sice zestárly, ale dají se i dnes číst. Podivná vesmírná zvířata, vesmírní piráti nebo cestování časem jsou i dneska aktuální témata a knížka je psaná čtivě a současně. Když budete mít hodně štěstí, můžete narazit i na vydání, které vycházelo na pokračování v časopise Ohníček mezi roky 1979 a 1980, a to hlavně pokud máte rádi ilustrace Jaroslava Maláka. Tahle stará knižní vydání z roku 1971 nebo druhé 1985 jsou skvělá hlavně díky úpravě a ilustracím. Malák je úžasný ilustrátor a ve všech třech dílech Alenky dostal maximální prostor pro drobné, ale i celostránkové ilustrace. Ale zpět k prvnímu lovu - pokud zavítáte do Dělnické, nezapomeňte se zeptat na pobočku, kterou mají o pár ulic dál. A mimochodem, tenhle antikvariát nejen že nemá web, ale dokonce ani telefon.

Další lov

Další lov mě pak zavedl více do centra, do okolí Masarykova nádraží. Pro přespolní je to ideální lovecký revír, protože se v okolí nachází hned několik antikvariátů. Což má ale za následnek zase drobnou nevýhodu - je trochu probráno. Kolem Masaryčky najdete Arco, skvělý Podzemní antikvariát a výdejnu Antikvariáty.cz. Všechny mají webovky, ale osobní návštěva, hlavně v Podzemí, určitě stojí za to. Bohužel tady jsem nepochodil, momentálně ale koukám - mají Alenku. Jenže tu novou bez Maláka a to je strašná škoda.

Po Praze je jich rozeseto mnoho dalších a ještě víc pražských je čistě na internetu a určitě se k nim i dostaneme, ale Bulyčova jsem se jal shánět na dálku. Naštěstí jsem měl služební cestu do Liberce a Liberec, to je místo antikvariátům zaslíbené (na to, jak je malé). Hlavně Fryč je úplně boží. Velký prostor se spoustou knih, sci-fi a fantasy nevyjímaje. Menší, ale výběrem zajímavý je pak Avion, který najdete v ulici od Fryče přes náměstí. Ideálně si zapněte mapy. A tam jsem pořídil pár Saturnů a u Fryče chybějící Alenku.

Edice Saturn je trafiková edice barevných paperbacků a najdete v ní prakticky celé dospělé Bulyčovovo dílo, které u nás v Česku vyšlo. Výjimkou jsou Vynálezci v Guslaru, kteří vyšli v roce 2010 samostatně. Jinak ale v Saturunu najdete Země je příliš daleko, Slyšel jsem zemi, Marťanský elixír, Mimozemšťané v Guslaru nebo Agent kosmické flotily. Slyšel jsem zemi a její pokračování Země je příliš daleko u nás vyšla nově pod názvem Osada. Jde o plné neosekané vydání, takže je na zvážení každého, zda dát cca 120 za saturnovky nebo 250 za novou, doplněnou knihu. Saturnovky jsou ovšem moje srdeční záležitost, protože právě přes ně jsem se s Bulyčovem seznámil. Mimozešťané v Guslaru jsou další kniha, která u nás nově vyšla, ale její nové vydání do antikvariátů ještě nedorazilo.

Naneštěstí v Liberci jsem nesehnal ty Saturny všechny, takže přišel na řadu Antikvariát u kostela v Teplicích, respektive jeho virtuální verze a Agent kosmické flotily byl na světě.

Obecně se Bulyčov neshání úplně jednoduše a chce to hledat, ale zvláště Alenka s Malákovými ilustracemi rozhodně stojí za delší pátrání a trochu té námahy.

Komentáře

Tak v téhle story nešlo o pašování zbraní, ale o přípravu expanze z polomrtvé planety pomocí biologických zbraní (v těch byli místní před pozemšťany o míli dál), to bylo ale jen pozadí. Skutečný příběh je o záchraně rukojmích - pozemšťanů unesených místní formou mafie.

Jinak za socíku vycházel časopis Sputnik, kde se daly najít sovětské sci-fi povídky. Vzácně se něco našlo i v občasníku "Sovětská literatura".

Jestli je problém sehnat tyhle Saturny, tak shánění časopisů se sovětskou literaturou je už úplný sci-fi :)

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Sovětská literatura nebyl občasník, ale měsíčník. Většinu 80. let bylo jedno číslo ročně věnované jenom fantastice a tu a tam nějaká vyšla i v tom zbytku.

Zrovna tak ty krátké povídky nevycházely ani tolik v tenčím měsíčníku Sputnik: výběr ze sovětského tisku, ale spíš "v konkurenčním" Čtení (původní součást názvu "o Sovětském svazu" byla z barevné obálky ukryta hluboko do tiráže).

Občas se seženou, ale systematicky moc ne. Někdy si říkám, jestli by stálo za pokus dát si inzerát do Haló novin.

Jo, a nechce se Sarden rozhodbour, jestli to teda bude psát Bulyčov, nebo Bulyčev?

Zmiňované časopisy byly patrně pravidelně dostupné jen v Praze a možná v Bratislavě. Čím byla vzdálenější provincie od centra, tím nahodilejší byla dostupnost (o úzkoprofilových titulech typu Modělist-konstruktor ani nemluvě). Západní Čechy a Chebsko speciálně byly se zásobováním čímkoliv nad rámec nejtuctovějšího zboží hodně na štíru. Proto používám termín "občasník". Na plátek "Čtení" jsem zapoměl, ač byl dostupnější než Sputnik - po letech mi oba splývají v jedno (měly dost podobný design). Doma mi zbylo jen pár Saturnů.

Veselé historky z Guslaru vycházely původně nepravidelně právě ve Sputniku, patrně jejich popularita donutila tehdejší Lidové nakladatelství vydat je knižně.

Alenka je srdcovka :-) To nejspíš ona a její dobrodružství mě přivedly ke sci-fi a začala jsem hltat Lema a Asimova. Akorát je docela sranda, že jsem zjistila až jako dospělá, že Bulyčov psal i (nebo možná hlavně) pro dospělé :-D

Ostrou mysl i tužku všem, přeje M

Agenta kosmické flotily a tři knihy o Alence s Malákovými ilustracemi mám doma. Připomínám, že ze série o Alence u nás vyšel ještě také "Maličký koráb Gaj-do", a to na pokračování v roce 1987 v časopise Květy. Je to naprosto nesehnatelé a dal bych nevím co za přečtení.

Vzhledem k tomu, že to legálně nelze sehnat asi nemusím mít výčitky, když prozradím že je to v PDF na Uložto stejně jako spousta dalších Bulyčovových "novinových" věcí. 

Každý národ má takové politiky jaké si zaslouží -> Svůj svět si musíme zasloužit!

Po Maličkém korábu Gaj-do/Prázdninách ve vesmíru jsem na ulozto nebo na různých fórech pátral mnohokrát ale bez výsledku. Jiná Bulyčovova díla tam jistě jsou ale tohle ne. Nebo jsem hledal špatně.

Přidat komentář