NEDĚLNÍK: Kristýna Sněgoňová, O láskách na druhý pohled

Občas si nějakou knihu onálepkujete jako nudnou nebo hloupou, i když vlastně vůbec nevíte, jestli nudná nebo hloupá je. Protože už podle obálky vypadá na pořádnou slátaninu, protože to psala Č0k0ládováLentylka666 na Databázi knih, nebo protože máte blbou náladu. Někdy jí ale i tak dáte šanci a najednou vííí – změní vám život. Jako v amerických romantických komediích ze střední školy, kdy se ti dva nemůžou ani cítit, ale pak se opravdu poznají a je z toho láska.

Asi ve třinácti jsem si stěžovala spolužačce, že nemám co číst, a ona mi doporučila Pána Prstenů. „Má to tři díly,“ pravila znalecky, „ale nenavazují na sebe, takže můžeš začít kterýmkoliv.“ V knihovně měli jen Návrat krále. Odložila jsem ho tehdy asi po dvaceti stranách, protože má inteligence zjevně nepostačovala k tomu, abych začala číst Pána prstenů od konce. A říkala si, jaká je to naleštěná bída, a že o tom všichni mluví určitě jen proto, aby nevypadali jako troubové. O půl roku později jsem začala znovu, tentokrát Společenstvem. A zamilovala jsem se.

Harryho Pottera dostal bratranec za vysvědčení a přivezl si ho o prázdninách k babičce. „Je to, eee, o klukovi, co chodí na takovou, jako kouzelnickou školu, prostě,“ shrnoval snaživě a buďme upřímní, reklama nebyla jeho silnou stránkou. „Zní to jako blbost,“ usoudila jsem nemilosrdně. Jenže když jsem přečetla všechny svoje knihy, byl jeho Harry Potter to jediné, co u babičky zůstalo. Takže jsem se znovu zamilovala.

Někdy to samozřejmě neklapne. Kvalita spousty knih se přečtením nezvýší a jediné, co vám na konci zůstane, je pachuť v puse a pocit, že jste promarnili dva dny života. Ale díky kouskům, které za to stály, jsem se naučila dát šanci i tomu, vůči čemu jsem měla předsudky nebo co mě neoslovilo na první dobrou. Protože nikdy nevíte, jestli si toho trapného frajera, co vaší kámošce v matice nalepil žvejku do vlasů, jednou nevezmete. Je fér dát mu šanci. Třeba je pro vás ten pravý.

Kristýna Sněgoňová (*1986)
Několikanásobná nositelka titulu Lady Řádu fantasy i Nositelka meče, vítězka literární soutěže Vidoucí i Ceny Karla Čapka v kategorii novela a držitelka Mloka. Svou literární kariéru začala výhrou v soutěži O brahmíní vemeno a od té doby napsala nespočet povídek a novel, protože ocenění spisovatelských kvalit vemenem zavazuje.