KOMIKS: Solomon Kane - Ďáblův hrad

Robert E. Howard je považován za otce sub-žánru fantasy literatury zvaného sword and sorcery (meč a magie). Pro tento žánr jsou typickým útvarem povídky líčící jednu dobrodružnou epizodu hrdinova života za druhou. Solomon Kane coby literární hrdina se poprvé objevil v pulpovém magazínu Weird Tales (ještě před Conanem). Jeho příběhy později vycházely ve sbírkách. V ČR vyšly sbírky dvě: Puritán v roce 1993 v nakladatelství Leonardo a Solomon Kane v roce 2001 v nakladatelství Laser.

Kdo vlastně je Solomon Kane? V černém oděný Angličan, puritán, křižující nazdařbůh mapu světa 16. století. Při svém putování každých pár mil narazí na hříšníka nebo nějaký pekelný přízrak, kterému rapírem vysvětlí své náboženské přesvědčení a odporoučí se dál. Toto jednoduché schéma dalo vzniknout mnoha zábavným archetypálním povídkám, z nichž si mnoho vysloužilo komiksovou adaptaci u amerického nakladatelství Marvel Comics v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tyto komiksy by už ale dnešního čtenáře zvyklého na  jinou kvalitu zpracování těžko oslovily.

V roce 2008 se proto do nového komiksového zpracování Kanových dobrodružství pustilo nakladatelství Dark Horse Comics, u nás známé například sériemi Hellboy nebo Sin City. Před rokem v USA a nyní i u nás vyšel první svazek Ďáblův hrad a k vydání se v originále připravuje pokračování Černí jezdci smrti.

Obálka Ďáblova hradu působí díky povedené kontrastní kresbě Mikea Mignoly (Hellboy) velmi slibně. Bohužel další ilustrace byly svěřeny Mariu Guevarovi. V mém případě šlo o zklamání, ale kresba není špatná. Protože ale využívá hodně linek a šrafování, při zmenšení objektu, tedy zjednodušení, je celek občas nečitelný. Také možná příliš „otevřeně“ Guevara předvádí své medicínské anatomické znalosti, což mi nepřipadá vhodné. Čestný puritán, když už zprovodí hříšníka ze světa, by snad volil smrt důstojnou, a ne jako v komiksu, spojenou s odseknutými části obličeje a vyhřeznutými střevy. Působivý je ale například Guevarův depresivní podzimní les nebo pekelné nestvůry.

Další šrafování, tentokrát barevné, dodal kolorista Dave Stewart, což dohromady příliš nefunguje. Navíc Stewart občas používá poměrně zvláštní barvy. Hned na první stránce upoutá vlk vybarvený směsí šedých, zelených, modrých a oranžových linek. Barevnost postav je často ovlivněna prostředím, takže v temných chodbách „Tajemného hradu ve Schwarzwaldu“ je vše slité v jednu zelenošedou směs. Nejhůř snad dopadly obličeje, provedené v podivném odstínu kolísajícím mezi růžovou a fialovou. Toho je uchráněn jen samotný Solomon, kterému Howard včas přisoudil barvámodolnou bledou tvář a černý oděv.

Komiks vychází z Howardovy stejnojmenné povídky, kterou ale autor nedokončil. Pouhý fragment

(v komiksu dvě stránky), dokončil scénárista Scott Allie. Výsledek je vzhledem k rozsahu komiksu důstojný. Pro zajímavost dodávám, že v úvodu zmíněné povídkové sbírky „Solomon Kane“ je povídka „Ďáblův hrad“ dopsána Ramseyem Campbellem a děj se tím pádem vyvíjí poněkud jinak.

Celý projekt nových komiksů s Kanem rozhodně stojí za pozornost. Kresba je - i přes mou kritiku - pořád kresbou proporcionální a držící se v jednom duchu, který se může leckomu líbit. Fanouškům Barbara Conana „Ďáblův hrad“ představí další polohu Howardovy tvorby, zvláště když autorem české verze je kmenový překladatel Howardových textů Jan Kantůrek. V souvislosti s překladem si neodpustím drobnou výtku -  je tu relativně dost nepřeložených replik v němčině a čtenář neznalý tohoto jazyka může na pár místech tápat. Pro ostatní je tu nový hrdina na scéně – ponurý, dobrodružný, klasicky hororový.

Závěrem musím zmínit čerstvou adaptaci příběhů o slavném puritánovi, film s prostým názvem „Solomon Kane“, který měl v českých kinech nedávno premiéru. Rozhodně se nejedná o adaptaci formátu „Pána Prstenů“, Solomon je spíš snímek popsatelný spojením „hrdé béčko“. Rozpočet není nijak závratný, značná část filmu se natáčela v českých luzích a hájích, v roli jednoho padoucha se objeví i Marek Vašut s teatrálně ďábelským smíchem. Filmový Solomon bývá srovnáván s draculovskou taškařicí „Van Helsing“ z roku 2004. Podobnost image obou hlavních protagonistů se dá snad i brát jako cílený odkaz. Scénář nevychází z žádné konkrétní Howardovy povídky, přináší spíš příběh alternativní historie Kanea. Ten je vylíčen jako cynický, nemilosrdný vojevůdce, který pobíhá v dešti po lesích a vykupuje se ze svých bývalých hříchů, aby na konci filmu nasadil klobouk a pronesl do kamery „Odteď mi říkejte Komandére,“ nebo tak něco.

Solomon Kane: Ďáblův hrad
Scénář: Scott Allie
Kresba: Mario Guevara
Překlad: Jan Kantůrek
Počet stran: 144 celobarevných
Cena: pevná vazba 599,- Kč, brožovaná vazba 299,- Kč
Věkové doporučení: 14+