RECENZE: Hergé, Tintin a Los Pícaros

Tintin. Nedisponuje žádnou nadpřirozenou super schopností a neohání se žádnými super udělátky. Nekamarádí s nadpřirozenými mocnostmi, ani s nimi nebojuje (tedy… zrovna v tomhle příběhu se žádné nevyskytují). Není to žádný hezoun, ze kterého by se krásným slečnám podlamovaly kolena. Přesto všechno daleko vyčuhuje se svojí podivnou zrzavo-blonďatou čupřinou z komiksového rybníčku a znají ho možná i ti, kteří zblízka a za denního světla nerozeznají Batmana od Catwoman. Pravděpodobně ani sám Hergé, belgický kreslíř, autor a Tintinův duchovní vůdce před nějakými osmdesáti léty (přesně v roce 1929) netušil, jak slavné postavě pomáhá na svět, když si vymyslel první příběh s názvem Tintin v zemi Sovětů. Tehdy byl celý černobílý a netušil zhola nic o své budoucí slávě (mám na mysli našeho hrdinu, nikoli kreslíře, to jen pro pořádek).

Odvážný reportér, kterého jistě není nutné nějak blíže představovat, se díky svému povolání, ale hlavně díky prakticky neovlivnitelnému smyslu pro spravedlnost a pravdu již mockrát ocitl v ďábelsky nebezpečných situacích a mnohdy za svou záchranu vděčil krom svého důvtipu také svým přátelům, mezi nimiž nechybí jeho věrný a inteligentní pes Filuta, kapitán Haddock, nebo profesor Hluchavka. Všichni společně dokáží nalézt řešení i v okamžicích naprosté beznaděje a stihnou u toho ještě sršet humorem a sarkasmy na všechny strany.

Tintin a Los Picaros je jejich třiadvacátým a předposledním dobrodružstvím a tentokrát je přivede snaha pokusit se zachránit svoje nespravedlivě uvězněné přátele až do Jižní Ameriky. V zemi San Teodoros došlo ke státnímu převratu, generál Tapioca uchvátil moc a sebral ji generálu Alcázarovi. Shodou okolností je sesazený a na dráhu psance poslaný generál velmi dobrým přítelem Tintina. I když reportér zpočátku váhá a nechce se, na rozdíl od kapitána a profesora, na dalekou cestu vydat, nakonec neodolá a sedne také do letadla. Všichni se tak (zcela nečekaně!) ocitají v předem nastražené pasti a rodeo – v tomto případě nefalšovaný jihoamerický karneval – může začít.

Ke kresbě jistě není co dodat a nechali se jí zcela stoprocentně inspirovat například i autoři nového 3D animovaného filmového zpracování jednoho z Tintinových příběhů, které přichází v současné době do kin. Za zmínku ale určitě stojí výborný překlad Kateřiny Vinšové, protože se jí podařilo zachovat vtip textu skrytý v mnohých slovních hříčkách v dialozích protagonistů, či nesmyslech, které slyší (nebo spíš neslyší) profesor Hluchavka. Což jistě není při převodu z jednoho jazyka do druhého žádné peříčko.

S ohledem na témata jednotlivých příběhů jistě nebyl kdysi Tintin a spol. primárně určen pro děti, ale doba neúprosně pádí a svět se mění. Proto bych se nebála v dnešní super vyspělé, přetechnizované a akcí nabité době jako dobrý pokus pro komiksové neplavce a začátečníky doporučit Tintina klukům a holkám, které už přestali bavit kačeři a myši a rádi by zkusili něco „vážnějšího“.  Bude-li se jim líbit jeden příběh, mají na výběr mnoho dalších, které také vyšly v českém překladu.

P. S.: No a rodiče mají možná po přečtení této recenze prima tip na vánoční dárek…

Hergé: Tintin a Los Pícaros
Nakladatelství: Albatros
Překlad: Kateřina Vinšová
Rok vydání: 2011
Vazba: brožovaná
Počet stran: 62
Formát: A4
Cena: 249 Kč