RECENZE: Pavel Renčín, Věk nenávisti

Brzy to budou tři roky od chvíle, kdy na Sardenu vyšla recenze na Zlatý kříž, první díl trilogie Městské války. Za ta léta se stalo mnohé a mezi ty významnější události patřilo vždy vydání dalšího dílu této ságy (počítaje i knižní podobu „nultého dílu“, Labyrintu). Vydejme se nyní do světa válčících Měst počtvrté a naposledy, ačkoli v doslovu sám autor prohlašuje, že by se do něj minimálně v rámci povídek ještě rád vrátil.

Město hoří.

To je pořádně silná věta pro otevření románu. Na nějaké zdržování ale není čas. Jak si jistě drahý čtenář vzpomene, na konci předchozí knihy vypukla válka, taková, která změní povahu Druhého (skrytého) světa a jeho vztah ke světu nás, obyčejných smrtelníků, navždy. Marek Týč, reportér nejmenované komerční televizní stanice, přijíždí se svým štábem na Říp, aby tam objevil rozsekané mrtvoly lidí, nepatřičně vyzbrojených středověkými zbraněmi, a co hůř, mrtvoly mloků, jako by se naplnily Čapkovy nejhorší noční můry. Doslova během minut se stane mediální hvězdou. Nadále věčně opilou, blábolící, se zničenou psychikou. A válka se nezastavuje. Města, dychtivá po krvi zrádce, se neváhají odhalit a povolat do zbraně nejen své Občany, ale i prosté občany. A ten, který nese Meč a s ním i naději, opouští armády, které k němu vzhlíží, a slepě se vrhá po vlastní ose přímo do nepřátelského ležení.

Do Věku nenávisti vstoupil autor s nemalým počtem rozehraných příběhových linií a kniha je logicky řízena především snahou je provázat a uspokojivě ukončit. Román se dá pomyslně rozdělit na dvě části: V prvních dvou třetinách se v hlavním plánu připravuje vojenské tažení, zvládá se mediální panika a stvrzují se aliance. Že to rozhodně není nuda, dokazuje fakt, že například scény, kdy se některá Města odhalí svým občanům, patří mezi nejsilnější a nejlépe napsané momenty Městských válek. Dále sledujeme tři plány vedlejší: Vašek a jeho nejlepší přítel Patrik Dodnar se vrhají (nejen) do pražského podzemí, společenstvo Lvího spáru (známé především z Labyrintu) se zase z podzemí definitivně vynořuje, aby se zapojilo do velkých událostí, a nakonec nás autor zavádí do dávné historie, aby odkryl, jak je to vlastně s tím démonem, který Václava od začátku trilogie zuřivě pronásleduje. Skvělá je zvláště Václavova linie, která tentokrát ještě víc než příběh samotné družiny Lvího spáru vnáší do děje nádech oné zvrácené Renčínovy představivosti, s vytrvalostí běžícího pásu plodící fascinující noční můry.

V druhé části dochází na finální střet, který je paralelně provázán se střetem, který se odehrál před tisícem let. Linie Václava a Lvího spáru se propojí, a zatímco jsou oči velkých a mocných otočené se zlostí proti sobě navzájem, jsou to oni, kdo ve stínech vykoná ty nejdůležitější skutky. Autorův svět se topí v krvi a zdá se, že v podstatě není naděje, aby se z ní dostal…

Dá-li se knize něco vytknout, pak to, že mohla být o něco konzistentnější. Na posledních sto stranách Renčín tak trochu experimentuje, mnohé se zdá být odbyto příliš rychle na to, že jsme sledováním vývoje těch či oněch postav a příběhů strávili několik let; mnohé se pohybuje spíš na úrovni metafor a čtenářových pocitů, než aby bylo explicitně řečeno; mnohé zůstává skryto či zamlčeno. Samotný závěr pak považuji ze strany autora za velmi odvážný krok a až čas ukáže, jestli jej dokážou přijmout čtenáři.

I když má kniha mouchy sama o sobě (v rámci celé trilogie je možná dílem nejslabším, nicméně v kontextu toho, že předchozím nebylo v podstatě co vytknout), jako závěr trilogie – a to je podstatné – funguje skvěle. Všechny linie se dostatečně včas protínají, nic se nezdá být zapomenuto. Snad možná ona část o prvních městských válkách, věnující se dávné historii, mohla být více rozvedená (celkově by Věk nenávisti klidně ustál třicet, čtyřicet stran navíc).

Pavel Renčín s definitivní platností dokázal, že jako kdysi kovaný povídkář si poradí i s takhle velkým projektem, a je záhodno s napětím očekávat, kam se vydá dál. Může to být cesta téměř ke hvězdám, protože zvláště po stylistické stránce zdaleka překonává meze svého žánru a (českého) zázemí.

Městské války III: Věk nenávisti
Renčín, Pavel
Nakladatel: Argo
Obálka: Jiří Husák
Redakce: Jiří Popiolek, Milan Dorazil
Rok vydání: 2011
Počet stran: 352
Rozměr: 150 x 210
Provedení­: hardback
Cena: 359 Kč