CENY: 17. ročník Literární ceny Knižního klubu

Článek od: Anonym - 05.09.2012

Nakladatelství Knižní klub patří do společnosti EUROMEDIA GROUP, k. s., která vlastní rovněž nakladatelské značky Odeon, Ikar a Universum. Díky široké nabídce představuje českému čtenáři rozmanitost světové kultury, ale nezanedbatelná část jeho nabídky dává prostor také původní české literatuře. K tomu patří i sponzorství a podpora domácích autorů, jejichž pozice je často složitá (uplatnění rukopisů v nakladatelstvích, nízké náklady atd.).

V roce 1995 se proto Knižní klub rozhodl vyhlásit Literární cenu. Autor vítězné práce je oceňován prémií 100 000 korun.  Kniha vychází začátkem září téhož roku, kdy byla cena udělena.

Ačkoli jsou v České republice desítky literárních cen, jen minimum z nich je vyhlašováno nakladatelstvími. Navíc většina z nich oceňuje výročními prémiemi publikace již vydané. Knižní klub je tedy v této aktivitě ojedinělý – nabízí možnost publikovat původní dílo, garantuje vydání a autora odměňuje prémií. Prestiž jakékoli literární ceny je dána jednak její tradicí, jednak tím, kdo je cenou poctěn. Věříme, že po sedmnácti ročnících dokázala Literární cena Knižního klubu naplnit obě podmínky.

Do soutěže lze přihlásit dílo:

  • splňující formu novely nebo románu
  • dosud nepublikované, napsané česky a nevázané smluvně v jiném nakladatelství

Rukopisy je možné zasílat do 31. 12. 2012 na adresu:

Euromedia Group, Literární cena KK, Nádražní 32, 150 00, Praha 5

nebo prostřednictvím formuláře na našich stránkách www.lckk.cz

Práce jsou hodnoceny odbornou porotou složenou z autorů, literárních kritiků, publicistů a knihkupců, letos v čele se spisovatelem Ivanem Binarem. Všechny zaslané rukopisy posuzuje porota anonymně, tzn. jsou označeny čísly a totožnost autorů je odhalena až po stanovení vítěze. Oceněná práce má být skutečně hodnotným dílem, na něž se neklade požadavek komerční úspěšnosti. Výsledky 18. ročníku Literární ceny budou vyhlášeny začátkem září 2013.

Vítězové minulých ročníků:

 

  • 1996   Rudolf Čechura: Šperhák
  • 1997   první místo nebylo uděleno, porota doporučila dva rukopisy k vydání:
    David J. Novotný Můj nejlepší kámoš
    Oldřich Šuleř Sláva a pád Valašského pánbíčka
  • 1998   Věra Chase: Vášeň pro broskve
  • 1999   Táňa Nálepková: Scénář provinčního příběhu
  • 2000   Jan Poláček: Spánek rozumu plodí nestvůry
  • 2001   Hana Andronikova: Zvuk slunečních hodin (v roce 2002 kniha získala ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku)
  • 2002   Ladislav Pecháček: Osvobozené kino Mír
  • 2003   Miroslav Stoniš: Paterek a pastýřka laní
  • 2004   Václav Křístek: Cesta na poledne (v roce 2005 byla kniha nominována na ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku)
  • 2005   Martin Šmaus: Děvčátko, rozdělej ohníček (v roce 2006 kniha získala ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku; byla přeložena do francouzštiny a němčiny)
  • 2006  Vojtěch Mornstein:Gorazdův limit
  • 2007  Jiří Šulc: Dva proti Říši (prodejem přes 32 000 výtisků se kniha stala českým bestsellerem roku)
  • 2008  Martin Sichinger: Cukrový klaun
  • 2009  Lan Pham Thi: Bílej kůň, žlutej drak
  • 2010  David Jan Novotný: Sidra Noach  (v roce 2011 byla kniha nominována na ocenění Magnesia Litera v kategorii Próza)
  • 2011  Taj-ťün a Josef Hejzlarovi: Na Řece
  • 2012  Václav Holanec: Herci

Složení poroty 17. ročníku:

  • Ivan Binar, předseda poroty, prozaik
  • Tereza Brdečková, prozaička a filmová kritička
  • Petra Soukupová, prozaička a scenáristka
  • Pavel Janáček, literární historik a kritik
  • Jiří Seidl, místopředseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Hodnocení rukopisů 17. ročníku:

Do letošního ročníku bylo přihlášeno 133 rukopisů. Podobně jako v předešlých ročnících byl v 17. ročníku žánrově zastoupen historický román, životopisný román, dobrodružný román, thriller, detektivka, pohádka, sci-fi a fantasy.

Do druhého kola se probojovalo 5 rukopisů. Z tohoto okruhu pak porota určila vítěze – román Václava Holance Herci. Na cenu jej navrhl Pavel Janáček. 

Vítězný autor 17. ročníku

Václav Holanec: Herci

Žili bychom šťastnější  život, kdybychom se narodili do jiné doby?

Stejní hrdinové, jiná doba. Román Herci je komponován ze tří zápletek, které mají sice uzavřený děj, ale tvoří jeden celek. Děj knihy se odehrává v atraktivním prostředí velkého pražského divadla, a přestože se třikrát vrátíme na podzim roku 1956, nejedná se o historický příběh, ale o látku, která se originálně vyjadřuje k současnosti, o dílo, které nahlíží novodobou historii z nečekané perspektivy. 

Kniha využívá analogii herectví a lidské existence, zkoumá nakolik moc, touha po slávě a strach o kariéru, ale i rodinné poměry korumpují lidské jednání. Důmyslně pojaté faustovské téma využívá novodobou historii jako jeviště, na němž sledujeme dramatické osudy těch, kteří bilancují svůj život, i těch, kteří stojí na začátku kariéry.   

První část Mefistova zrada se odehrává v reálném kontextu. V SSSR proběhl XX. sjezd komunistické strany, zazněl slavný Chruščovův projev. Přátelství mezi populárními herci naruší nečekaná emigrace jednoho z nich. Místo očekávané svobody totalitní moc razantně upevňuje svou otřesenou autoritu. Druhá část Vrchol věčného světla vychází

z předpokladu, že díky atomové výzbroji si Německo udrželo své postavení v Evropě. Zatímco evropské země už získaly svobodu, v protektorátu se s německou pomocí drží

u moci Emanuel Moravec a společnost se chystá na vyřizování účtů. Poslední část Mnoho rozhněvaných mužů otevírá vizi Československa, které v roce 1948 postavilo komunistickou stranu mimo zákon. O osm let později stále rozdělenou společností otřásá krize a prezident Jan Masaryk se chystá  činnost komunistů povolit.

Žili bychom šťastnější  život, kdybychom se narodili do jiné doby? Kdo je zodpovědný za bolestivé kompromisy – náš charakter, nebo existenční tlak, který tak rádi připisujeme dějinám?

Vydala Euromedia Group – Knižní klub v Praze 2012
Odpovědný redaktor Jindřich Jůzl
368 stran, vázané, MOC 259 Kč
Vydání první
     

Václav Holanec (1970) studoval historii a absolvoval filmovou vědu na FF UK

v Praze. Od roku 1990 publikoval v novinách a časopisech, po roce 2001 se věnuje převážně scenáristické práci. V roce 2005 získal Stříbrného Orfea v Ceně Sazky za nejlepší nerealizovaný scénář udělovaný v rámci Českého lva, roku 2009 byl na stejnou cenu nominován. Jako scenárista je podepsán kupř. pod televizními filmy Stříbrná vůně mrazu, Malý terorista z cyklu Soukromé pasti, Velkofilm, Nepolepšitelný či Dům U Zlatého úsvitu. Podílel se na vzniku Encyklopedie Universum, je autorem knihy 99 filmů moderní kinematografie. Románem Herci se představuje jako prozaik. Roku 2013 by měla mít premiéru jeho divadelní hra o Nikolu Teslovi.

Komentáře

... rozhovor s autorem Václavem Holancem je zde.

Když jsem psal Herce, říkal jsem si, že kdyby si je přečetl mladý Australan na surfu (tedy, až by přistál na pláži) nebo ET se svítícím prstem, bytosti nedotčené Evropou a dvacátým stoletím, neměli by poznat, který z příběhů se odehrává v reálné situaci a který v alternativní,“ říká Václav Holanec o svém prvním románu, s nímž vyhrál 17. ročník Literární ceny Knižního klubu.

* Žili bychom šťastnější život, kdybychom se narodili jindy?

Pravděpodobně ne, ale je rozdíl mezi dobou a politickým systémem. Doba je relativní pojem, druhá světová válka se dotýkala jinak obyvatele Berlína, Varšavy, Prahy nebo Basileje. Albert Hofmann si v laboratořích Sandozu v relativním klidu odhaloval účinky LSD, nechal se vystřelovat za hranice souvislostí pětismyslové reality, zatímco jeho židovští kolegové zpoza hranic otročili a umírali v koncentračních táborech. Herci se odehrávají ve stejné době – na podzim 1956 – v odlišných politických systémech, ale hrdinové knihy se v každé části potýkají s totožnými životními zkouškami. Žít v relativní svobodě je velká přízeň osudu, ale vždy je tu svoboda mysli, a ta je ještě důležitější. Oněch ale je strašně moc.

* Mám pocit, že v Hercích jde paradoxně více o onu svobodu vnitřní. Je to tak?

...

Ptal se Jindřich Jůzl (autor je redaktorem Odeonu, redigoval i román Herci)

Přidat komentář