SLOUPEK: Proč je důležité mít literární ankety

Doma bylo krásně. Za oknem se čertice vdávaly, čina jak v Číně, déšť se sněhem a sníh s kroupami a kroupy s vichřicí – a choďte v tom! U nás v Brně se to mokré bílé svinstvo mění na mazlavou břečku, šplouná to člověku pod botou a stačí škvírečka, aby to bylo in. Seděl jsem doma, mechanicky zpracovával anketu Kniha roku Sardenu a přemýšlel o konci světa.

Představuji si to nějak takhle: kdysi dávno, když ještě hodiny netikaly, žil byl jistý kdosi. Dostal nápad ryze obchodního charakteru. Oznámil, že mu nějaká blíže neurčená entita sdělila, že se blíží konec světa. A že jen ti, kteří se, řekněme, zbaví veškerého majetku, budou spaseni, vykoupeni, zachráněni a vysvobozeni (aniž by bylo specifikováno kým, čím, jak a od čeho). A správcem sebraného majetku bude po dobu, než se proroctví naplní, právě onen zmíněný kdosi. To je náhodička! To bude kšeft! Ještě v polovině 20. století si sci-fi spisovatel L. R. Hubbard vzpomene na našeho kdosiho a s podobnou vidinou založí scientologii. Úspěšně. Zlanařit se nechá i Tom Cruise. Jak vidno, od toho dávného okamžiku to fungovalo, jako když hodíte diamant do vody. Začnou se dělat kruhy. A nejen to, navíc pro ten diamant začnou skákat okolostojící, což vytváří další kruhy – až se dostaneme do současnosti.

Baba Vanga, podle Wikipedie „bulharská nevidomá věštkyně a morální autorita“, údajně předpověděla, že v roce 2016 začne konec Evropy tak, jak ji známe, a že za dalších 40 let bude náš kontinent pustý a nehostinný. Rok 2012 a konec mayského kalendáře byl spásou mnoha knihkupců, neboť knihy na apokalyptické téma získaly na prodejnosti. Nemluvě třeba o filmu 2012 Rolanda Emmericha. Přelom milénia byl speciální lahůdkou. Ale skončilo to pouze akcí s krycím názvem „millenium bug“. Oblíbené jsou konce světa v náboženských komunitách. Za necelých 150 let existence předpověděli například Svědkové Jehovovi konec světa několikrát. Poprvé měl přijít v roce 1915, naposledy roku 1975. Když to nevyšlo, rozhodli se jehovisté rezignovat na přesné určení data – a pouze hlásají, že konec světa přijde. Někdy. Brzy. A vůbec.

Organizace literární ankety asi člověku nezajistí místo v království nebeském. Rovněž nezajistí pohodlí v království světském. Stručně řečeno: nezbohatnete na tom ani na duchu, ani na těle. Marnost nad marnost to ovšem také není. Představte si, že hodíte kámen do vody. Začnou se dělat kruhy, drobné vlnky zčeří jindy klidnou hladinu a možná, jen možná donutí k pohybu i staletého sumce kdesi v hlubinách. A čtenáři si možná všimnou, že se něco děje. Příští rok budou možná očekávat (s naprostou samozřejmostí), že anketa proběhne znovu. A možná si pár lidí nechá jemně ovlivnit vkus. K tomu jsou ankety dobré. Tedy pokud mezitím nepřijde konec světa...