RECENZE: Svatopluk Doseděl, Truhla ze Zálivu smrti

Článek od: Ivet Křenková - 11.04.2016

Jsou místa, kolem kterých denně chodíme, aniž bychom si na nich všimli něčeho zvláštního. Pod tajemnou rouškou noci se ale může objevit leccos a i nejracionálnější člověk nakonec uvěří. Truhla ze Zálivu smrti je toho jasným důkazem.

V knize se ukrývají tři hororově laděné povídky. První nese jméno Smrt je jenom slovo a čerpá z tradičních jindřichohradeckých pověstí o bezhlavém rytíři a opilé svatbě. Mladý vlastník antikvariátu Oliver zažívá krušné chvíle. Jeho přítelkyně je v ohrožení života a do toho mu přijde dopis od jistého tajemného muže, který se snaží přijít na kloub staré duchařské historce. Oliver se mu rozhodne pomoci, zpočátku ale netuší, že bude mít co dočinění s astrálním zlem a duší tak černou, že ji nepřijalo ani samotné peklo. V novele Šestačtyřicátej se na pozadí poválečného období, v němž byla ruka zákona krátká, rozbíhá příběh bojem fascinované party kluků. Scházejí se u Farského lomu u Jarošova nad Nežárkou, aby si mohli zastřílet z poctivě schovaných zbraní. Netuší ale, že se jejich hra může změnit v opravdové neštěstí. Poslední povídka s názvem Truhla ze Zálivu smrti nabízí populární téma svobodných zednářů. Starý umírající žid touží objevit tajemstvím opředenou truhlu a zajistit si tak život věčný. Proto povolává nadšence Karla, kterému jako odměnu za nalezení truhly slíbí poklad. Do bádání v katakombách hradu Landštejn se Karel nakonec pouští se sličnou pomocnicí. Obsah truhly se ale nedopatřením dostane ven a ničí vše, co mu přijde do cesty.

Svatopluk Doseděl není na poli hororu žádným nováčkem. Povídky začal publikovat už v polovině 90. let v již zaniklém časopise Nemesis, jeho knižní prvotinou pak byla sbírka Krvavá hostina. Doseděl je snad jediným tuzemským čistě hororovým prozaikem, avšak přízvisko „český King“ odmítá. Ve svých povídkách rád vychází z regionálních pověstí. Jinak tomu není ani v Truhle ze Zálivu smrti.

Právě blízkost míst, na kterých se příběhy odehrávají, dodává celé knize tu správnou atmosféru. Ti odvážnější čtenáři po přečtení rozhodně budou pociťovat nutkavou potřebu všechna místa navštívit, pečlivě prozkoumat a vyčkávat tam na paranormální jevy. Atraktivitu míst zvyšují i přiložené fotografie, z nichž v kontextu povídek naskakuje husí kůže.

Autor čtenáře obratně vtahuje do obyčejného životního příběhu, s nímž je velmi snadné se ztotožnit. Dříve či později ale do všeho vstupuje nějaký ten záhadný prvek. Nadpřirozené zápletky v prvním a třetím příběhu jsou ale paradoxně kamenem úrazu a místy působí jako klišé. Druhá, zároveň nejkratší povídka, žádnou nadpřirozenost nenabízí a možná i proto z celku vychází jako nejpůsobivější. Počet stránek napoví, že kratičké jsou všechny příběhy. Proto je škoda, že autor občas zbytečně chodí okolo horké kaše a potom nezbývá dostatek prostoru na akci. To ovšem nemění nic na tom, že dokáže příběhem skvěle vést a napínat čtenáře do poslední chvíle.

Dosedělovou nejsilnější stránkou je jednoznačně práce s jazykem. Spisovatelské řemeslo má očividně skvěle zvládnuté a jazykové zpracování je přesně to, co textu dodává tu tíživou a tajemnou atmosféru. Popisy míst i líčení lidských pocitů jsou působivé a podmanivé, díky tomu je kniha velmi čtivá. Autor dodržuje i základní pravidla a hranice hororového žánru.

Proto jsou drobné nedokonalosti odpustitelné. Kniha si nehraje na veledílo, naopak se drží svého drobného formátu, právě proto se určitě stane příjemným společníkem do deštivých nocí. A trocha toho strachu přece nikomu neuškodí.

 

Hodnocení: 70%

 

Název: Truhla ze Zálivu smrti

Autor: Svatopluk Doseděl

Ilustrace na obálce: Karel Zeman

Počet stran: 168

Nakladatelství: Epocha

Rok vydání: 2016

Cena: 149 Kč

Komentáře

První povídka začíná hodně slibně a má skvělou atmosféru. Bohužel někde  půlce se to zvrtne a následuje propad. Druhý text je fajn ale už nějak nebyla síla číst tu poslední povídku. Každopádně Svatopluk Doseděl umí rozhodně líp. 

Přidat komentář