KOMIKS: Eric Powell, Goon 5: Zvrhlé choutky

Jaro je v plném proudu. Přestože jsou Goonovi nepřátelé oslabeni z nikdy nekončících bojů, dokonce i na ně přišly zvrhlé choutky.

Pověstný hasák evidentně funguje, takže není divu, že se hlavní záporák páter Monster dostává do velkých potíží. Začínají jej dohánět zločiny z minulosti a navíc nemůže nadále posilovat svou zombie armádu čerstvými mrtvolami z místního hřbitova. Aby toho nebylo málo, Goonův spojenec Krkavec zjistí páterovo pravé jméno. Franky s Goonem mezitím řeší práva duší mrtvých otroků z bažiny. Při této potyčce se mimochodem ukazuje, že se Franky možná tak trochu minul povoláním. Když se oba dozví, že páterovi již nezbývá mnoho sil, rozhodnou se okamžitě zakročit. Krkavec jim v tom ale brání. To už ale Monster povolává zcela nový druh děsivých přisluhovačů. Po první Goonově bitce s novými nepřáteli, která se odehrává v domově důchodců s inkontinencí, je všem jasné, že na zákeřná monstra je i hasák krátký.

První čtyři kapitoly tvoří ucelený příběh. V páté části se čtenář dozví, jak to bylo s pobuřujícím sešitem s názvem Satanův sodomitní zplozenec. Dojde také na uvězněného Dr. Slitinu, jehož věrný zelený sluha Lagarto bez svých léků terorizuje celé město i jeho okolí. Dále následují kratičké příběhy, na nichž autor spolupracoval s různými umělci.

Eric Powell, scénárista a kreslíř v jednom, se po poněkud slabší předcházející knize Goon 4: Čest a děsivé konsekvence z ní plynoucí opět předvádí v plné síle. Všechny kapitoly jsou spojeny jedním, uceleným příběhem, což v předchozích knihách nebývalo zvykem. Ač Powellův rozházený styl občas nebyl na škodu a minimálně v prvních dvou dílech byl vcelku vydařený a efektní, příběhové propojení kapitol Zvrhlým choutkám rozhodně prospívá. Jelikož je toto pokračování bohaté na dějové zvraty a počet stránek není příliš vysoký, není prostor pro nudu. Příběh naopak odsýpá až příliš rychle. Než se čtenář naděje, je po všem a následuje čekání na další porci krvavých bitek a břitkého humoru. Celkovou atmosféru komiksu samozřejmě podtrhuje kresba, která je bezpochyby Powellovou silnou stránkou. Použitý styl se s citem mění s ohledem na situaci, v níž se postavy aktuálně nachází. Zdá se, že autor s každým dalším příběhem volí stále více ponuré barvy, což by mohlo být předzvěstí temnějších zítřků pro celou Lonely street.

Opět je ale přítomen pro tuto sérii typický, místy až zvrácený humor. V pátém pokračování znovu dosahuje pomyslného vrcholu. Ač se kvalitní jednorázové vtípky vyskytují napříč celým komiksem, opravdovým masakrem pro bránici se stávají na konci zařazené minipříběhy, které čtenáře odrovnají spolehlivěji, než Goonova rána levačkou. Za zmínku stojí hlavně Lagarto Hombre: El Diablo de Pantano, aneb čtyřstránkové vyprávění o již zmíněné příšeře jménem Lagarto, která mimo požírání nebohých venkovanů neustále mluví španělsky, takže veškerá Goonova snaha zastavit její řádění bez násilí je marná. Ovšem ne, že by se o to nějak zvlášť snažil. Franky své zvrhlé choutky spolehlivě prokáže, když v trafice čapne sešit Goon: Satanův sodomitní zplozenec a začne jej se zájmem číst.

V Goonovi jsou kombinovány snad všechny možné i nemožné prvky. Jednou je to víc horor a duchařina, podruhé zase spíše gangsterka, někdy prostě jen komedie. Tato proměnlivost je právě to, co dělá sérii jedinečnou. Ať už Powell stvoří, co chce, povětšinou to funguje. Proto je škoda, že vydání Goona je obvykle větší boj, než všechny bitky v komiksu dohromady.

Ukázku si můžete přečíst zde 

Hodnocení: 90 %

Název: Goon 5: Zvrhlé choutky

Scénář a kresba: Eric Powell

Překlad: Václav Dort, Martin Trojan

Nakladatelství: Comics Centrum

Vazba: vázaná

Rozměry: 159 x 239 mm

Počet stran: 128

Rok vydání: 2016

Cena: 499 Kč