RECENZE: Jan Hlávka, Jana Vybíralová - Mráz a hry

Článek od: Petr Simcik - 29.09.2017

Jan Hlávka s Janou Vybíralovou patří na naší fantastické scéně mezi poměrně dobře etablované autory. Nemají sice na kontě desítky knih, ale ty co vydali, se setkaly u fantastiického fanouškovského jádra s nadšeným ohlasem. Ať už to byly příspěvky do série Agent JFK, které se vyznačovaly svou syrovostí, propracovanými postavami a temnými světy bez jakéhokoli náznaku naděje, nebo jejich prvně přiznaná společná Dračice. Jan Hlávka napsal i množství povídek a fanfikcí Star Treku.

Když se podíváme na to, co má tato autorská dvojce za sebou, vyvstane z jejich tvorby jedno téma, prostředí a jeden typ postavy. To téma či prostředí je totalita a typ postavy je "sympatický", chladný, sadistický diktátor, případně jen "sympatický" sadista který ale ve výsledku sleduje jakési globální blaho. Prostě někdo kdo se chová naprosto příšerně a přesto nás to baví a fandíme mu. Ať už je to Silion - Magistra řádu Corath terra, Asenath z Agenta JFK, vyšetřovatelka Tal Shiaru, nebo třeba Andrej Korwarian právě z Algoru. Oni se v tom přímo vyžívají a na těch postavách je vidět, jak je psaní nejednoznačných charakterů baví. O to víc se to pak projeví v díle jako je Algor.

Cyklus Algor je jejich největší projekt. Měl by být roztažený do čtyř knih a zabírá část vesmíru, kam lidstvo uteklo ze Země a několik desítek více méně hlavních postav. Jan a Jana tu využívají všechny nápady, které už jednou nebo víckrát recyklovali. Krom samotného Andreje a Algoru je to i řád Graciánů, nebo prostředí tajných služeb jednotlivých planet. Tahle série se jmenuje Algor a je na ní hodně vidět, že právě Algor je nejoblíbenější prostředí a dějová linka autorské dvojice. To ale neznamená, že by ostatní linky příběhu byly špatné.

Linky jsou zatím poměrně striktně oddělené svými světy, které se mezi sebou nemohou víc lišit. Algor je vojenská totalita vedená císařem. Jeho slovo znamená rozdíl mezi životem a smrtí a jde o nejmocnější vojenskou sílu ve vesmíru, která své sousedy tak nějak toleruje za zásoby. Žít na Algoru není jednoduché nejen kvůli všudypřítomnému vojsku a policii, ale také z podstaty toho, že jde o zmrzlou kouli, na které jsou to nejbarevnější šedé skály. Naproti tomu Viridian je konstituční monarchie těžící z toho, že planeta sama je jedna velká zahrada a div, že se po ní neprohánějí růžoví poníci. Na druhou stranu, pokud si takový algorský císař usmyslí, že si chce vzít za ženu místní princeznu, tak si ji prostě vezme. Viridian sice disponuje jakousi výzvědnou službou, ale o nějakých obranných složkách nemůže být ani řeč. Nejmocnější, čím disponuje, jsou bulvární noviny. A nakonec je tu Menabaran. Demokracie, kde ale kupodivu nesledujeme jen Avriana Danna, nově jmenovaného premiéra, ale hlavně Nikolu a Natalii Vanbergovy, které by byly naprosto obyčejné obyvatelky planety, nebýt toho, že má Natalie vidění minulosti i budoucnosti, a to se nelíbí nové vládě, jejíž premiér rozhodně nemá čisté svědomí .

Mráz a Hry je seznamovací díl a hlavně viridianská a menambaranská část příběhu se v něm spíš rozjíždí, než aby se událo něco opravdu světodějného. Na druhou stranu už tady se objevují náznaky, že o krk půjde prakticky všem postavám a že i když pomalu, příběh se rozjede a nezastaví. I postavy se profilují velmi pomalu, protože schéma, které mezi nimi vzniká je o mnoho složitější než to na Algoru. Algor těží z jistoty autorské dvojice a asi nejzajímavějších, respektive nejsnadněji vyprofilovaných postav. Na začátku máme chladného Andreje a vřelou Viktorii a jejich konflikt založený na jiné výchově a jiném typu myšlení a zároveň snahu obou zúčastněných plnit dobře svou roli a poznat toho druhého. Když se nad tím pozastavím, jedná se vlastně o schéma pohádky Kráska a zvíře :).

Mráz a Hry funguje jako první díl skvěle. Představí postavy i prostředí, nastíní hlavní body konfliktu, ale neprozradí toho zas tak moc, abyste se měli na co těšit. Funguje i samostatně, protože i tady se najde dostatek akce, samostatné mikropříběhy postav, které hýbou hlavním dějem. Ukáže vesmír a lidstvo takové, jaké by mohlo být a asi bude za stovky a tisíce let. Pořád nejednotné, rozhádané, politikařící a válčící. V Mraze a Hrách najdete zárodek detektivky, politického a špionážního thrilleru i romance. Pokud se vám líbí příběhy s komplexním světem a mnoha linkami typu Hra o trůny, u Algoru si určitě přijdete na své. Ostatně jako jakýkoli jiný fanoušek sci-fi, protože tohle je opravdu dobrý poctivě promyšlený příběh světové úrovně.